Poničili jsme Rusům raketovou loď v Kaliningradu, hlásí ukrajinská rozvědka

Nahrávám video

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jí podařilo poškodit ruskou raketovou loď Serpuchov kotvící na základně v Kaliningradské oblasti. Na lodi vypukl požár, který údajně zcela zničil její komunikační systémy i automatiku. Obnova bojeschopnosti plavidla podle Ukrajinců potrvá „dlouho“. Rusko se k události zatím nevyjádřilo. Tvrzení válčících stran nelze v podmínkách otevřeného konfliktu bezprostředně nezávisle ověřit.

Ruská loď začala hořet v neděli v přístavu Baltijsk nedaleko Kaliningradu. „(Poničená) ruská raketová korveta sice není moc velká, ale je velmi silně ozbrojená,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Řápek. K akci se později přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka. „Burácení hromu nezná mezí. Pokračování příště! Sláva Ukrajině!“ zdůraznila.

Serpuchov patří do třídy Bujan-M, na Západě je označován za raketovou korvetu, v Rusku za „malé raketové plavidlo“. Plavidlo pojmenované na počest města Serpuchov původně sloužilo u Černomořské flotily, než bylo převeleno k Baltské.

Navzdory relativně malým rozměrům a posádce disponují lodě této třídy relativně mohutnou výzbrojí v podobě střel s plochou dráhou letu, schopnými podle odhadů zasahovat cíle na vzdálenost 1500 až 2600 kilometrů. Rusko to už demonstrovalo během tažení v Sýrii odpálením střel Kalibr z korvet Kaspické flotily. Tyto střely poté nasadilo také proti Ukrajině.

Nahrávám video

Další ztráty ruské flotily

Rusové od začátku své agrese proti Ukrajině přišli o celou řadu plavidel Černomořské flotily, včetně její vlajkové lodi, křižníku Moskva. Ukrajinci podle mluvčího ukrajinského námořnictva také poškodili čtyři velké výsadkové lodě Černomořské flotily, sloužící i k zásobování vojsk, připomněl server RBK-Ukrajina.

Některá ruská letadla se pro jistotu přesunula do bezpečnějších vod. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk 30. března uvedl, že ruské námořnictvo už stáhlo téměř všechny své hlavní lodě z přístavů na okupovaném Krymu.

Ke všem ukrajinským útokům ale dosud došlo v Černém moři – ten nejnovější mířící na raketovou loď Serpuchov se odehrál na západě Ruska nedaleko hranic s Polskem, stovky kilometrů od Ukrajiny. Její rozvědka často k útokům využívá drony, které uletí i stovky kilometrů.

„Je to symbolické, Ukrajina v posledních dnech útočila na velmi vzdálená místa, i pět set kilometrů od hranic, například na letiště Engels. Mluví se o tom, že na konci týdne zničila až sedm ruských letadel,“ připomněl Řápek.

Server Kyiv Independent píše, že ruské úřady v pondělí oznámily, že ruská loď Kateřina Veliká určená pro plavbu v ledových polích začala hořet během oprav v loděnici Dalzavod ve městě Vladivostok na Dálném východě. Jeden člověk zemřel a tři další byli zraněni, sdělily ruské úřady s tím, že okolnosti požáru se vyšetřují.

V noci na úterý zaútočily dva ukrajinské drony na leteckou školu ruského vojenského letectva v Borisoglebsku, asi dvě stě kilometrů východně od Voroněže. Podle ruských úřadů se stroje podařilo sestřelit a nikdo nebyl zraněn, podle ukrajinských médií ale určený cíl zasáhly.

K náletu se rovněž přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka, podle níž bezpilotní letouny zasáhly podnik na opravy vojenských letadel v areálu školy.

Úspěchy Moskvy na frontě

Situace na frontách přímo na Ukrajině se ale v poslední době nevyvíjí pro Kyjev příznivě. Rusové ohlásili obsazení další vesnice u Avdijivky a dostali se až k městu Časiv Jar západně od Bachmutu. „Hlavně koncem jara a začátkem léta očekáváme zintenzivnění ruských útočných akcí. Především půjde o území Donbasu. Očekáváme, že se Rusové mohou pokusit o nějaké radikální kroky a budeme na to připraveni,“ konstatoval náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Rusové nyní ostřelují drony a raketami města jako Záporoží nebo Charkov, Ukrajina proto urgentně žádá systémy protivzdušné obrany a také dělostřeleckou munici, která chybí na frontě. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Ukrajina válku prohraje, pokud americký Kongres neschválí ohlášený velký balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 30 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...