Poškození kabelů je sabotáž, zní z Německa a Švédska

Nahrávám video

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

„Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,“ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu. „Proto musíme konstatovat, aniž bychom věděli, kdo za tím stojí, že je to ‚hybridní‘ akce. A také musíme předpokládat, aniž bychom to zatím věděli, že je to sabotáž,“ dodal.

O tom, že nejde o náhodu, zvlášť když se vezmou v potaz i další hybridní hrozby ze strany Ruska, je přesvědčena také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nyní to zažíváme i v Německu... S kybernetickými útoky, se sledováním kritické infrastruktury, s náhlými výbuchy balíků při přepravě v letadlech a včera (v pondělí) s datovým kabelem mezi Finskem a Německem,“ řekla při návštěvě Polska.

Spolu s protějšky z Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska pak v prohlášení odsoudila systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu, které jsou „bezprecedentní, co do své rozmanitosti a rozsahu“.

Litevské námořnictvo uvedlo, že se spojenci incident analyzuje.

Kabel poskytující internetové spojení, který spojoval Litvu a Švédsko na vzdálenost 218 kilometrů, přestal fungovat v neděli kolem 09:00 SEČ. Druhý z kabelů, který na vzdálenost dvanácti set kilometrů spojoval Helsinky a německý Rostock, podle finských úřadů přestal fungovat v pondělí kolem 03:00 SEČ.

„Hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“

Švédská policie zahájila předběžné vyšetřování v souvislosti s přerušením dvou telekomunikačních kabelů v Baltském moři, které klasifikovala jako sabotáž. Klasifikace trestného činu se ale ještě může změnit, uvedla podle agentury Reuters švédská policie v úterním prohlášení.

Švédské ozbrojené síly a pobřežní stráž zaznamenaly lodě pohybující se po trase, jenž by mohla mít s přerušením kabelů souvislost, uvedl švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. Podle informací švédské veřejnoprávní televizní stanice SVT byla v blízkosti incidentu čínská loď plující z ruského ropného přístavu. Z prověrky veřejně dostupných satelitních dat, kterou televize SVT provedla, podle ní vyplývá, že právě čínská loď se nacházela v blízkosti obou dotčených optických kabelů ve stejnou dobu, kdy bylo internetové připojení přerušeno.

Finsko a Německo v pondělí ve společném prohlášení uvedly, že incident „okamžitě vyvolává podezření z úmyslného poškození“. Poznamenaly také, že bezpečnost Evropy ohrožuje ruská válka proti Ukrajině a „hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“. Finský národní vyšetřovací úřad v úterý odpoledne uvedl, že vyšetřování povede švédská policie. Finské úřady mezitím také prošetřují lodní dopravu, která podle všeho časově a místně souvisí s výpadky dvou podmořských telekomunikačních kabelů.

Rusové disponují desítkami špionážních lodí

Dno Baltského moře se nejpozději od roku 2021 stalo neviditelným bojištěm hybridní války Ruska proti NATO. Vzrůstají tak obavy o desítky tisíc datových kabelů na mořském dně, o které se zajímá flotila ruských plavidel. „Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografii dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale také vybudovali flotilu určenou pro útoky na tuto infrastrukturu,“ varoval bývalý důstojník britské námořní rozvědky.

Společné vyšetřování čtyř skandinávských rozvědek odhalilo pět desítek ruských špionážních lodí maskovaných jako rybářské. V souvislosti s narůstajícími sabotážemi zahájilo severní křídlo NATO obojživelná cvičení s cílem ochránit citlivou podmořskou infrastrukturu.

Reuters poznamenává, že poškození kabelů připomíná podobné loňské události a také útoky na plynovody Nord Stream v roce 2022. Podle některých západních médií jsou za jejich poškození zodpovědní lidé spojení s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...