Požáry na Sibiři se dál šíří, kalamita vyvolává veřejné protesty. Vláda viní nelegální těžaře

Nahrávám video

Plocha hořícího lesa se za posledních 24 hodin na Sibiři dál zvýšila, zejména v obtížně dostupných oblastech, kde hasiči proti ohni nezasahují. Napsala to agentura Interfax s odvoláním na tiskovou zprávu ruské protipožární služby. Nejvíce požárů zuří v Irkutské oblasti, největší plochu nehašených ohnisek zaznamenali záchranáři v Jakutsku. Podle vlády může být příčinou nekontrolovatelného rozšíření ohně nelegální těžba dřeva.

Podle informace ruských médií lidé na sociálních sítích živelně organizují veřejné protesty, které mají upozornit na alarmující situaci na Sibiři. V desítkách ruských měst od Kaliningradu po Vladivostok mají v pátek vyjít do ulic aktivisté varující před následky pohromy a upozorňující na údajnou nečinnost místních úřadů.

Ruský Vyšetřovací výbor, který je hlavní federální kriminální službou, začal podle ruských médií trestně stíhat první osoby odpovědné za rozšíření ohně. Z nedbalosti jsou obviňováni funkcionáři regionálního ministerstva lesního hospodářství v Krasnojarském kraji, kteří údajně nepodnikli včas potřebná opatření.

S ohněm nyní aktivně bojuje kolem tří tisíc hasičů, nasazeno je několik desítek letadel a vrtulníků. Armáda zasahuje zejména v Krasnojarském kraji a Irkutské oblasti, kde oheň hasí speciálně vybavené letouny Il-76 a vrtulníky Mi-8.

Nahrávám video

Úřady mají z nelegální těžby často prospěch

Podle vlády může být příčinou nekontrolovatelného rozšíření ohně ilegální těžba dřeva. Premiér Dmitrij Medvěděv podle Interfaxu ji označil za „mimořádně rozšířenou“. Nařídil, aby veškerá technika, která se k tomuto účelu využívá, byla v případě dopadení zabavena a propadla státu.

Nikolaj Šmatkov ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) řekl už dříve stanici Deutsche Welle, že ilegální těžba je rozšířená především na Dálném východě a podél rusko-čínské hranice. Právě čínské firmy bývají v poslední době obviňovány z plundrování sibiřských lesů především. Jak ale upozorňuje organizace Greenpeace, kromě Číňanů se na ničení ruské tajgy podílí i zástupci mnoha dalších zemí, přičemž většinu z nich stále tvoří Rusové.

Nahrávám video

Číňané navíc jen využívají toho, co jim povolí místní úřady, vysvětluje Šmatkov. Podle něj úředníci nelegální kácení mnohdy neřeší, ať už z důvodu nedostatku lidí, nebo proto, že z nezákonného obchodu mají prospěch. Často jsou to právě ruští pracovníci v lesnictví, kdo dřevo nelegálně prodává do Číny. Tamní celníci sice kontrolují, zda má zboží všechna nezbytná povolení, získat je ale není v Rusku problém, dodává Šmatkov.  

Vita Spivaková z moskevského Carnegie Centra uvádí, že k současnému stavu přispěla nová pravidla z roku 2007, která snížila množství lesních strážců. Ti zbylí nad ilegální těžbou často přivírají oči. Služeb některých z nich využívají i čínské společnosti. Nezákonné kácení znamená porušování pravidel, což vede k odlesňování a požárům. Je ale velmi složité ho monitorovat, protože se děje zpravidla v odlehlých oblastech, dodává Spivaková.

Na Altaji zastavili nelegální těžaře až místní obyvatelé

Příklad nelegální těžby dřeva popsali novináři Svobodné Evropy. Les mizel v přírodním komplexu Zlaté hory Altaje pod ochranou UNESCO u obce Turočak. Nelegální těžaře zastavili až místní obyvatelé. Vykopali příkopy na jejich cestách a spálili maringotky nebo pilu. Jednomu z aktivistů Vladimiru Švecovovi pak někdo zapálil dům.

Časté jsou podle reportáže také administrativní přesuny půdy za účelem krytí kácení. „Nelegální těžaři se sjíždějí tam, kde se provádí velké machinace. V případě turočakského borového lesa bylo asi 25 tisíc hektarů převedeno do kategorie zemědělské půdy a katastr je převedl do soukromých rukou. Území rozdělili na pozemky a formálně převedli na bílé koně,“ popisuje reportér Svobodné Evropy.

Dodává, že v ministerstvech republiky potom povolili projekty na stavbu kláštera nebo vysazení zemědělských plodin, kterým les vadí. Po vykácení však nikdo nic stavět ani sázet nehodlá.

Hlavním motivem nelegálního kácení je zisk. Při legální těžbě zůstává lesníkům asi jen deset procent hodnoty dřeva. Ti bez povolení však většinou neplatí daně, neuklízí po sobě, berou jen kvalitní dřevo a neohlíží se na to, aby les zůstal dostatečně hustý k obnově. Zůstane jim tak až devadesát procent hodnoty suroviny.

Příčina požárů může být v zákoně

Vláda tvrdí, že ilegální těžaři dřeva zřejmě zapalují les ve snaze zahladit stopy. Organizace Greenpeace ale míní, že pokud nebyli pachatelé chyceni přímo při činu, nemají zpravidla co zahlazovat, protože je úřady těžko vypátrají. Požáry proto mohou být nezamýšleným následkem zákonů, které přikazují následky legální těžby v podobě větví či dalších zbytků zlikvidovat – a nejjednodušším způsobem je jejich spálení, píší aktivisté. 

Spivaková zmiňuje opačný problém - z důvodu personálního nedostatku se péče o lesy po roce 2007 zhoršila, což vede mimo jiné k tomu, že vytěžené oblasti nebývají vždy uklizeny. Právě přítomnost pilin a dalších zbytků podle ní zvyšuje riziko požárů. 

V asijské části Ruské federace hoří tajga na rozloze víc než tří milionů hektarů, což zhruba odpovídá rozloze čtyřiceti procent Česka. Oheň ničí les v neobydlených nebo řídce obydlených oblastech, dým ale komplikuje život lidem ve zhruba osmi stech menších i větších obcí. Kouř zasahuje území sousedního Kazachstánu a Mongolska a podle pátečních zpráv už dorazil i na pobřeží USA a Kanady.

Hollan: Hlavním viníkem je oteplení

Že za částí sibiřských požárů může stát i záměrné zapalování, připouští také Jan Hollan, fyzik a odborník na změnu klimatu z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tou hlavní příčinou je ale podle něj velké teplo a sucho.

„A to by nebylo bez našeho vypouštění CO2 paliv, které už provozujeme opravdu dlouho a zatím to moc nebrzdíme,“ uvedl Hollan v páteční Devadesátce ČT24.

Podle něj se nejrychleji oteplují právě ty oblasti, které se nachází daleko na sever od rovníku.
„Extrémní letní teploty a s tím spojený větší výpar a tedy sucho, suchá vegetace, to je ten hlavní problém,“ uvedl Hollan s tím, že požáry samozřejmě existovaly vždy, ale nebýt současného tepla a sucha, nemusely by se šířit v takovém měřítku, jako se to děje v současnosti na Sibiři.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...