Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura

Nahrávám video

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

Krátce před rozbřeskem 1. září 1939 napadlo nacistické Německo bez vypovězení války sousední Polsko. Šlo o reakci na útok na svůj vysílač u Gliwic, který ale sami Němci zinscenovali.

Početně menší a hůře vyzbrojená polská armáda nedokázala útoku dlouhodobě čelit. Poté, co Francie a Británie nedostály svým závazkům a proti Polsku zaútočil i Sovětský svaz, Varšava koncem září kapitulovala. Útok na Polsko, během něhož si německá generalita v praxi ověřila prvky takzvané bleskové války, byl událostí, která odstartovala druhou světovou válku.

Aby člověk pochopil, proč druhá světová válka vypukla, musí mít přehled o situaci v tehdejší Evropě, podotýká historik Koura. „Vítězí populistické totalitní režimy, v prvé řadě nacistické Německo, ale i etablovaný Sovětský svaz,“ připomněl. Lidé byli podle něj zklamaní z tradiční politiky, lze také hovořit o krizi demokracie.

Češi se podle Koury na válku těšili

„Evropa má za sebou také hospodářskou krizi, takže lidé jsou zklamáni i z toho, že stát jim nepomohl tak, jak doufali. Proto se upínají k těmto režimům, které často nabízejí jednoduchá řešení,“ doplnil historik kontext.

Nálada ve společnosti na konci třicátých let dvacátého století nebyla dobrá, lidé byli dle Koury frustrovaní. „Výjimkou jsou trochu české země, kde byl tehdy už vyhlášený Protektorát Čechy a Morava,“ poznamenal s tím, že Češi byli tehdy asi jediní, kteří se na válku těšili.

„Očekávali, že Německo bude poraženo, mysleli si, že Německo je ekonomicky slabé. To bylo tak trochu zdání vyvolané tím, že němečtí vojáci v březnu 1939 vzali v Praze útokem lahůdkářství a cpali se šlehačkou, kterou pět let v Německu neviděli,“ popsal historik. Češi tak věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát.

Češi podle Koury věděli, že válka přijde, jen netušili kdy. „Proto Edvard Beneš, když odcházel do exilu na podzim 1938, tak hovořil o svém plánu, kterým bylo, že demokracie zvítězí a Německo bude poraženo. Jen se nevědělo, kdy a jak dlouho to bude trvat,“ sdělil.

Dohoda z Versailles

Co se samotného Německa týče, klíčovou byla dle Koury Versailleská dohoda z roku 1919. Smlouvou bylo Německo označeno za viníka první světové války, bylo nuceno vzdát se asi třinácti procent svého území, ztratilo všechny kolonie, omezena byla jeho armáda a bylo nuceno platit vysoké válečné reparace.

Smlouvu z Versailles většina Němců vnímala podle historika jako velké ponížení. „Dokonce i lidé, kteří nesouhlasili s první světovou válkou, s tím militaristickým režimem. Byli to intelektuálové, dokonce i někteří Židé,“ ujasnil historik.

„Adolf Hitler pak přichází s tím, že dohodu z Versailles zruší, nerespektuje. Když tyto kroky dělá, má podporu značné části společnosti,“ dodal.

Koura: Pilsudski věděl, že Polsko je v „kleštích“

V Polsku tehdy panoval režim založený Józefem Pilsudským, který je považován za obnovitele polské státnosti po roce 1918. Zvítězil nad bolševickou Rudou armádou v bitvě na Visle v roce 1920 a v polovině dvacátých let plně kontroloval politickou scénu.

„Pilsudski v roce 1935 umírá, takže vládnou jeho nástupci. Pilsudski byl voják, (…) uvědomoval si, že Polsko je v kleštích. Z jedné strany nacistické Německo a z druhé Sovětský svaz,“ uvedl Koura.

Pilsudski podle Koury věděl, že Polsko nemůže válku s těmito dvěma režimy vyhrát. „Dokonce říkal svým vojákům, ať nikdy nechodí do války s Německem, protože ji bez něho prohrají. A k tomu skutečně v roce 1939 došlo.“

Pilsudski také podporoval židovskou migraci z Polska. Věděl, že pokud část země obsadí Němci, budou vůči Židům postupovat velmi krutě, vysvětlil Koura.

Nutno také zmínit, že Adolf Hitler tažení na Polsko plánoval zahájit už 26. srpna. O den dříve ale Británie písemně potvrdila své garance polských hranic a diktátor rozkaz k začátku operace odložil.

„Když se přeneseme už do srpna 1939, v pohraničních oblastech dochází ke konfliktům mezi Polskem a Německem. Připomíná to konflikty v roce 1938 v československém pohraničí a vrcholí to tím útokem na vysílač v Gliwicích,“ popsal historik.

Zatýkání v Protektorátu

Němci v Protektorátu tedy už během srpna připravovali dle Koury seznam lidí, kteří měli být po vypuknutí války zatčeni. „Očekávali, že dojde k nepokojům, že by mohly být i demonstrace. Proto zatýkali známé osobnosti veřejného života, o kterých se domnívali, že by demonstrace mohly iniciovat,“ uvedl.

Zatčen byl například malíř Josef Čapek, novinář Ferdinand Peroutka či novinářka a senátorka Františka Plamínková, která však nakonec byla na základě intervence ze zahraničí propuštěna. „Značná část lidí zatčených 1. září 1939 putuje do koncentračního tábora Buchenwald, kde jsou jako takzvaní rukojmí.“

Zatýkaných lidí bylo dle Koury tolik, že je gestapo ani nezvládalo odvážet svými auty. Pro zatýkané si tak jezdili i taxíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 45 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...