Předvolební útoky na kampaň Clintonové nařídil přímo Putin, uvádí zpráva amerického Senátu

Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Uvádí to zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje „kampaň aktivních opatření“ Ruska a jeho „zásahy“ do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za „vážnou kontrašpionážní hrozbu“.

„Výbor zjistil, že ruská vláda vyvíjela agresivní, mnohostrannou snahu ovlivnit, či pokusit se ovlivnit, výsledek prezidentské volby roku 2016,“ píše se na úvod sekce se závěry vyšetřování. Senátní výbor pro kontrolu zpravodajských služeb tak přichází se stejným obecným hodnocením, jaké dříve prezentovaly americké rozvědky.

Zpráva výboru pro kontrolu zpravodajských služeb neuvádí definitivní verdikt ohledně toho, zda shromážděné důkazy svědčí o vědomé spolupráci Trumpova volebního štábu s Ruskem ve snaze porazit tehdejší demokratickou kandidátku Clintonovou. Obsah je tak otevřen „stranické interpretaci“, píše agentura AP.

Závěry ovšem mimo jiné s ruskými snahami přímo spojují prezidenta Putina, který prý dal zelenou operaci, jejímž výsledkem bylo zveřejnění interních materiálů Demokratické strany na serveru WikiLeaks v červenci 2016. Američtí vyšetřovatelé krádež e-mailů připisují ruské vojenské rozvědce GRU.

„Výbor zjistil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil nabourat se do počítačových sítí a účtů spojených s Demokratickou stranou a vypustit informace poškozující Hillary Clintonovou a její prezidentskou kampaň,“ tvrdí zpráva.

Nová zpráva je pátou a poslední od amerického Senátu na téma ruského vměšování a má skoro tisíc stránek. Senát se problémem zabýval více než tři roky a jeho vyšetřování podle agentury AP trvalo déle než všechna ostatní týkající se této kauzy.

Necelé dva roky ji mapovala skupina zvláštního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera, jejíž závěrečná zpráva rovněž popisovala četné kontakty mezi Rusy a Trumpovým týmem, konstatovala však nedostatek důkazů pro jakákoli obvinění z kriminálního spiknutí.

„Tohle se nesmí opakovat“

Moskva od počátku amerických vyšetřování odmítá veškerá obvinění ze snahy ovlivnit výsledek amerických voleb. Americké tajné služby nicméně letos varují, že Rusko se opět do demokratického procesu v USA vměšuje.

„Tohle se nesmí opakovat,“ komentoval novou zprávu nejvýše postavený demokrat ve výboru pro kontrolu zpravodajských služeb Mark Warner. „Dechberoucí míra kontaktů mezi Trumpovými činiteli a ruskými vládními agenty představuje velmi skutečnou hrozbu pro naše volby,“ napsal.

Skupina republikánských senátorů ke zprávě vypracovala „doplňující stanoviska“ a vyjádřila výhradu, že v dokumentu mělo být jasněji uvedeno, že Trumpova kampaň s Ruskem nekoordinovala své kroky.

Donald Trump s Paulem Manafortem v červenci 2016
Zdroj: Reuters/Rick Wilking

Manafort podle zprávy představoval vážnou kontrašpionážní hrozbu

Zpráva nicméně popisuje značné kontakty mezi Trumpovým okolím a Rusy. Zejména se zaměřuje na počínání někdejšího šéfa kampaně Manaforta, který byl později odsouzen k 7,5 roku vězení za daňové úniky, nezákonné lobbování, ovlivňování svědků a zamlčování bankovních účtů v cizině. Jeho zapojení do kampaně současného amerického prezidenta prý poskytlo ruským tajným službám příležitost ovlivňovat volební štáb a získávat jeho interní informace.

Manafort podle senátních vyšetřovatelů v době, kdy kampaň vedl, „přímo i nepřímo komunikoval“ s „ruským rozvědčíkem“ Konstantinem Kilimnikem, ruským oligarchou Olegem Děripaskou a „proruskými oligarchy na Ukrajině“. Kilimnikovi se prý Manafort vícekrát pokusil předat interní materiály kampaně.

„Sečteno a podtrženo, Manafortova vysoká míra přístupnosti a ochoty sdílet informace s jednotlivci úzce spojenými s ruskými tajnými službami, obzvláště s Kilimnikem a spolupracovníky Olega Děripasky, představovala vážnou kontrašpionážní hrozbu,“ uzavírá senátní výbor.

Deník The New York Times označuje zprávu senátního výboru za tečku za jedním z nejostřeji sledovaných vyšetřování vedených Senátem v posledních letech. Trump a jeho spojenci se jej snažili vykreslovat jako součást „honu na čarodějnice“ a snahu podkopat legitimitu volebního vítězství nynějšího prezidenta. Vyšetřování si ovšem po celou dobu udrželo podporu demokratických i republikánských zákonodárců, píše list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev, metropole hlásí dva mrtvé

Při ruském nočním útoku na Kyjev zahynul jeden člověk a 22 lidí bylo zraněno, uvedla podle agentury Reuters kyjevská vojenská správa. Ve městě Buča u Kyjeva byl zabit jeden člověk a v okolí hlavního města bylo zraněno 21 lidí, připojila agentura AFP s odvoláním na tamní úřady. Ruské úřady naopak tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 46 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 9 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 13 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 13 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 14 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.