PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.

„Zajistíme to, co jim dáváme, jejich vzácnými surovinami a dalšími věcmi,“ uvedl Donald Trump začátkem února. O týden později byly zveřejněny podrobnosti plánu, podle kterého chce Trump získat od Kyjeva nerostné suroviny v hodnotě půl bilionu dolarů. V rozhovoru pro Fox News prezident prohlásil, že Kyjev s tímto plánem „v podstatě souhlasil“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sám představil zásoby ukrajinských nerostných surovin jako součást mírového plánu. Podle zpráv z konce loňského roku Zelenského tým údajně dokonce odložil dohodu o klíčových surovinách s administrativou bývalého prezidenta Joea Bidena, aby ji mohl nabídnout Trumpovi v případě jeho volebního vítězství.

Zdroje za biliony dolarů, částečně na okupovaných územích

Hlavním problémem tohoto plánu však zůstává ruská okupace rozsáhlých území Ukrajiny, která jsou bohatá na vzácné suroviny. Podle Americké obchodní komory Rusko nyní kontroluje oblasti, v nichž se nachází 42 procent vzácných kovů, třetina vzácných zemin, 63 procent zásob uhlí, jedenáct procent ropy a pětina zemního plynu.

Britský deník The Independent píše, že 53 procent celkových zdrojů země se nachází ve čtyřech regionech, které z různé míry kontrolují okupační síly Moskvy. Jedná se o Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast, ačkoli ta není na nerostné suroviny příliš bohatá. Podle zpráv britské rozvědky z července 2024 Rusko nezačalo systematickou těžbu těchto strategických nerostů, ale blokuje přístup k těmto surovinám, čímž se snaží oslabit ukrajinskou ekonomiku.

Zároveň není jasné, které konkrétní vzácné suroviny a minerály měl nový americký prezident na mysli. Ukrajina disponuje zásobami dvaceti klíčových minerálů a kovů, přičemž se odhaduje, že hodnota jejích ložisek nerostných surovin dosahuje dvanácti bilionů dolarů. Pokud by se do této částky zahrnuly i další přírodní zdroje jako uhlí a zemní plyn, celková hodnota by vzrostla na přibližně 26 bilionů dolarů.

Podle analýzy Ekonomické školy v Kyjevě však nejsou dostatečně rozvinutá a odhad hodnoty na 12 bilionů dolarů, který byl prezentován i na Ekonomickém fóru v Davosu, musí být brán s rezervou, jelikož většina ložisek nebyla prozkoumána a není tak jasná kvalita těchto surovin.

Zásobárna klíčových nerostů

Jednou ze strategických surovin, kterou Ukrajina disponuje, je lithium. Ačkoli země tuto surovinu netěží, má potenciál stát se jedním z největších dodavatelů lithia pro Evropskou unii. Podle odhadu Ukrajinské geologické služby tvoří ukrajinské zásoby téměř třetinu prozkoumaných ložisek lithia v Evropě a přibližně tři procenta světových zdrojů.

Lithium je klíčovou surovinou pro výrobu lithiových baterií, které se používají především ve spotřební elektronice a elektroautech. Dále se využívá k výrobě speciálních skel a keramiky odolných proti vysokým teplotám a náhlému ochlazení, jako jsou například sklokeramické desky.

Další významnou surovinou pro výrobu baterií je grafit. Ukrajina se řadí mezi pět zemí s největšími zásobami grafitu na světě, přičemž odhadované množství tvoří pětinu světových zásob. Kromě výroby baterií má grafit také využití při výstavbě jaderných elektráren. Pro tento energetický sektor je klíčový i uran, jehož největšími zásobami v Evropě disponuje rovněž Ukrajina. Tato ruda se používá jako hlavní palivo v jaderných reaktorech.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Ukrajina má také největší zásoby titanu v Evropě, přičemž produkuje sedm procent světové nabídky, i když využívá pouze zhruba třetinu svých ložisek. Jeden z nejsilnějších kovů na Zemi má strategické využití v civilním i vojenském letectví, v automobilovém i lodním průmyslu. Široce se také využívá v lékařství, například na výrobu protéz, umělých kloubů či zubních implantátů.

Na území Ukrajiny se dále nachází poměrně vzácný kov beryllium, který vzniká, když jsou atomová jádra zasažena kosmickými paprsky. Ložiska beryllia se nacházejí pouze v několika zemích, mezi něž patří USA, Čína a Kazachstán. Tento kov je klíčový pro mnoho průmyslových sektorů, včetně výroby leteckých komponentů, orbitálních teleskopů, zdravotnických přístrojů, zbraní či airbagů.

Kromě toho Ukrajina vlastní zásoby vzácných zemin, jako jsou cer, ytrium, lanthan a neodym. Odborníci se domnívají, že Ukrajina má největší dostupné zásoby těchto prvků v Evropě, přesné údaje však nejsou k dispozici, jelikož jejich těžba nebyla plně rozvinuta. Vzácné zeminy mají využití zejména při přechodu od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům energie. Využívají se například při výrobě výkonných magnetů pro generátory větrných turbín.

Dále se podle ukrajinského ministerstva vnitra v zemi nachází jedno z největších ložisek neželezných kovů v Evropě. Mezi tyto kovy se řadí měď, olovo, zinek či stříbro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 4 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 11 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.