Pavel a Pellegrini se shodli na záměru rozšířit EU

Nahrávám video

Český prezident Petr Pavel po summitu hlav států Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v maďarské Ostřihomi souhlasil se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim v otázce rozšiřování Evropské unie. Maďarský prezident Tamás Sulyok zdůraznil společnou historii regionu, polský prezident Karol Nawrocki hovořil o důležitosti transatlantické vazby.

Setkání Pavla, Pellegriniho, Nawrockého a Sulyoka se konalo v rámci maďarského předsednictví V4, které Budapešť převzala v červenci. Prezidenti spolu hovořili o evropské konkurenceschopnosti, inovacích či využívání umělé inteligence. Zhodnotili i fungování Mezinárodního visegrádského fondu a při pracovním obědě probrali mezinárodní a regionální témata.

Maďarský prezident Sulyok na úvod tiskové konference mluvil zejména o avizovaných tématech summitu, tedy o konkurenceschopnosti a umělé inteligenci. Ta podle něj přináší historický převrat a je nutné, aby její užívání bylo transparentní. Zmínil také, že prioritou regionu je bezpečnost a musíme hledět na všechny její aspekty. Zdůraznil, že střední Evropa není jen zeměpisný pojem, ale i kulturní a historický. Také připomněl, že V4 letos slaví 25 let existence.

Pellegrini a Pavel se shodli na záměru rozšířit EU

Slovenská hlava státu Pellegrini označil V4 za „hlas střízlivosti a rozvahy“ a cennou platformu, kde se mohou lídři zemí snažit navzájem pochopit i v oblastech, ve kterých se jejich pohledy liší. Podle něj není důvod pochybovat o důležitosti V4, naopak je žádoucí jí vrátit její sílu.

Za společnou prioritu považuje budování silné ekonomiky. Zmínil historicky silný průmysl středoevropských zemí a jeho případný úpadek označil za největší hrozbu. Zdůraznil i důležitost spolupráce s dalšími regiony a vyslovil se pro integraci států západního Balkánu do Evropské unie.

Nahrávám video

V tom se s ním shodl český prezident Pavel. Ten kromě toho ocenil činnost Mezinárodního visegrádského fondu za to, že pomáhá nejen členským zemím V4, ale i Ukrajině nebo zmíněným balkánským zemím. Považuje za důležité se věnovat budování dobrých sousedských vztahů a hledání společných témat, ale i vedení otevřené diskuse o věcech, na které nemají státy stejný názor.

Ve V4 vidí český prezident prostor pro spolupráci ve vzdělávání, vědě, výzkumu, dopravě či energetice, pomocí které lze ještě urychlit už tak dynamický rozvoj střední Evropy. Ocenil, že V4 vnímá současné problémy, z nichž je mnoho dobře popsaných v Draghiho zprávě, a zároveň přináší i řadu řešení. V souvislosti s umělou inteligencí zmínil její možné využití k modernizaci vzdělávacích systémů, které se podle něj zatím příliš nepřizpůsobily době.

Spory o názor na Ukrajinu

Polský prezident Nawrocki pojmenoval základní principy V4 jako kooperaci sousedních států, reakci na společné vnější hrozby a snahu o smíření rozporuplných zájmů. Poté hovořil o spolupráci v energetice. Uvedl, že společným zájmem zemí je další infrastrukturální propojení zejména s ohledem na elektřinu a plyn, což souvisí i s energetickou suverenitou zemí.

Doplnil, že Polsko skrze svou strategickou pozici u Baltského moře přebírá spoluzodpovědnost za dodávky plynu, o kterých prý již jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V souvislosti s tím zdůraznil důležitost transatlantické vazby, která je podle něj s to zajistit obranu před ruskou hrozbou. Uvedl, že se o tom snaží přesvědčit i své kolegy.

Země V4 dříve rozdělil názor na vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Bratislava i Budapešť dodávky zbraní Kyjevu kritizují. Spolupráci v rámci V4 chce posílit vznikající česká vláda ANO, SPD a Motoristů.

Nawrocki se měl v Maďarsku sejít i s tamním premiérem Viktorem Orbánem, neučiní tak ale kvůli jeho nedávné cestě do Moskvy. Nawrockého gesto ocenil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Bezpečnostní expert Péter Tarjányi podle maďarského serveru Index.hu soudí, že další Orbánova cesta za Putinem vyvolala u Poláků „historický reflex“ kvůli ruským okupacím, válkám a hrozbám a také jde pro Poláky o morální problém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 38 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...