Při izraelských úderech a střelbě v Pásmu Gazy zahynulo nejméně čtyřicet lidí

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí nejméně čtyřicet lidí, včetně deseti osob čekajících na distribuci humanitární pomoci. S odvoláním na místní zdravotníky to uvedla agentura Reuters. Celkový počet obětí podvýživy v pásmu vzrostl na 180, a to včetně 93 dětí, oznámilo podle agentury místní ministerstvo zdravotnictví, které je pod kontrolou teroristického hnutí Hamás.

Deset lidí bylo zabito při střelbě v blízkosti distribučních center humanitární pomoci provozovaných Humanitární nadací pro Gazu (GHF) v centrální a jižní části pásma, uvedli podle Reuters zdravotníci. GHF to však popřela.

OSN a mezinárodní humanitární organizace upozorňují, že mechanismus rozdělování pomoci zavedený GHF je neefektivní, porušuje humanitární principy a umožňuje Izraeli používat jídlo jako zbraň. V posledních týdnech jsou pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů u center GHF ze strany izraelských jednotek, přičemž při těchto incidentech byly zabity desítky lidí.

Některé země se proto snaží potraviny potřebným dodávat ze vzduchu. V pondělí tak podle prohlášení vlády učinila i Kanada, jejíž ozbrojené síly do Gazy z letadla shodily zhruba 9800 kilogramů pomoci.

Kritika Izraele ze strany mezinárodních organizací i vlád

Značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy čelí podle mezinárodních organizací podvýživě a hladovění a podle OSN tam bylo od konce května zabito více než 1,3 tisíce lidí, kteří se snažili získat potravinovou pomoc. Izrael kvůli jeho politice omezované distribuce humanitární pomoci opakovaně kritizovaly mezinárodní organizace, OSN, některé západní vlády a kritika zazněla i uvnitř Izraele.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy spravované teroristickým Hamásem podle Reuters uvedlo, že za posledních 24 hodin zemřelo v důsledku podvýživy pět dospělých osob. K pondělnímu dni tak zemřelo 87 dospělých osob a 93 dětí. Dospělé oběti tamní ministerstvo začalo počítat na konci června, dětské oběti sleduje od října 2023.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1,2 tisíce lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu na padesát rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.

Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito 60 839 Palestinců a dalších 149 588 bylo zraněno, uvedla agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.

Agentura Reuters napsala, že v nemocnici Šífa ve městě Gaza před pondělními pohřby balili těla mrtvých do silných vzorovaných přikrývek, protože panuje nedostatek rubášů, které mají při muslimských pohřbech zvláštní význam. Podle Palestinců chybí jednak kvůli pokračujícím izraelským restrikcím na hranicích a jednak kvůli vysokým počtům mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...