Při protestech v Íránu zemřelo už 185 lidí. Vláda do kurdských provincií posílá těžkou techniku

Nahrávám video

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Kurdské město Sanandadž se proměnilo ve válečnou zónu. Zní zde ozvěny výstřelů a vzduch halí oblaka slzného plynu. Ulice se ocitly v plamenech. Těžce ozbrojení členové bezpečnostních složek míří přímo do davů. Členové revolučních gard hlídkují na motorkách. „Minulou noc bezpečnostní složky střílely přímo na domy. Užívají vojenskou munici, až do teď jsem takové výstřely neslyšel. Lidé se opravdu bojí,“ popsal demonstrant ze Sanandadže.

Kurdy režim dlouhodobě utlačuje. Teď se menšina stala hlavním terčem úřadů. Jen od neděle v kurdských městech zemřelo pět lidí, další čtyři stovky utrpěly zranění. Informace o brutálním postupu stát cenzuruje, internet i sociální sítě zablokoval.

„Rozsah masakru je mnohem větší, než jsme schopni zaznamenat. To, co vídáme, je jen kapka v moři. Dostali jsme videa ze Sanandadže, kde revoluční gardy a další bezpečnostní složky použily kulomety s kalibrem .50 (půl palce, příkladem je třeba M2 Browning, pozn. red.). To nejsou normální zbraně,“ podotýká Ramayar Hassani z Organizace pro lidská práva Hengaw.

Rozzuřený dav se ale brání a bezpečnostní složky vytlačuje z ulic. Rozzlobené matky odvádí své syny od revolučních gard. Avšak stát se vzdát nehodlá a do kurdských provincií převáží těžkou vojenskou techniku včetně tanků a dronů. 

Protestuje se v padesáti městech napříč Íránem. Hybateli nepokojů se stali studenti vysokých i středních škol – mezi nimi mladé dívky, které nebojácně dál strhávají hidžáby.

Nika Šakaramiová

Od poloviny září zemřelo při protestech spolu s téměř dvěma stovkami lidí devatenáct nezletilých, mezi nimi i šestnáctiletá Nika Šakaramiová. Úřady tvrdí, že spadla ze střechy budovy a její smrt s nepokoji nesouvisí. Nejnovější záběry na sociálních sítích ale dokazují, že se dívka v den své smrti demonstrací skutečně zúčastnila.

Podle její rodiny ji režim zabil stejně jako Mahsá Amíniovou. Její matka tvrdí, že úřady jí dovolily vidět tělo dcery jen na pár vteřin. „(Úřady) ukradly bez našeho svolení její tělo a aniž by nám něco řekly, pohřbily ho v daleké vesnici za přísných bezpečnostních podmínek,“ hněvá se matka Niky Nasrín. 

Smrt další dívky byla jen impulzem k pokračování protestů. Přidávají se obchodníci, kteří zavírají své prodejny i zaměstnanci rafinérií. Právě oni jsou v zemi s bohatými ložisky ropy rozhodující silou. Kdysi ovlivnili výsledek íránské revoluce a teď skandují hesla proti režimu, který v minulosti podpořili. 

Íránské úřady přestávají mít situaci pod kontrolou. Kvůli mezinárodním sankcím se země propadá do stále hlubší krize. Za rok ceny potravin stouply o 75 procent a třetina obyvatel žije v chudobě. To, co začalo hnutím na podporu ženských práv, se tak proměnilo v masovou vlnu nespojenosti s celým státem v čele s ajatolláhem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 11 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 41 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.