Pro Američany není Perský záliv prioritou. Velká invaze do Íránu se nechystá, míní analytici

Nahrávám video

Výbušná situace v Hormuzském průlivu nehrozí v nejbližší době přerůst v otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v Devadesátce ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pro USA, které jsou energeticky nezávislé, totiž není ropa z Blízkého východu záležitostí číslo jedna. „Nedovedu si představit, že by šli do velkého konfliktu jen kvůli pár sabotážím,“ říká Boháček po několika napadeních ropných tankerů, které Spojené státy připsaly právě Íránu.

„Je těžké říct, kam to povede. Záleží i na tom, kam to nasměruje vláda ve Velké Británii,“ naráží Boháček na myšlenku vzniku evropské námořní mise, jež by měla chránit lodě plující Hormuzským průlivem před „íránským pirátstvím“.

Plán vzniku mise ohlásil v pondělí britský ministr zahraničí Jeremy Hunt po zadržení tankeru Stena Impero. Hunt už ovšem ve středu kvůli změnám na britské politické scéně být ministrem nemusí. A je tedy otázkou, do jaké míry je myšlenka vzniku mise životaschopná. 

Dalším problémem podle Boháčka je, že ani v případě, že by celá Evropa spojila své síly, všechny své lodě ochránit nedokáže.

„Írán používá (k útokům) malé lodě a je s nimi schopen převzít velká plavidla. Výhoda je na íránské straně a geograficky tam vždycky bude. Teherán bude vždy schopen ohrožovat lodě v průlivu,“ upozorňuje analytik s tím, že pro Írán jde v Hormuzském průlivu o otázku jeho suverenity a existence, zatímco pro Spojené státy je dnes Perský záliv „jen vzdálenou oblastí“.

Společné jednání je v současné situaci nepředstavitelné

O tom, že by Američané v nejbližší době podnikli nějakou větší vojenskou operaci vůči Teheránu, pochybuje i Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Své tvrzení dokládá faktem, že i když se letos Spojené státy rozhodly navýšit svou přítomnost v oblasti Perského zálivu o tisíc vojáků, v roce 2003, kdy podnikly invazi do Iráku, poslaly do regionu hned 150 tisíc vojáků.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček zase připomíná, že ne všechny západní vlády jsou přesvědčeny, že postup Američanů vůči Teheránu je férový a správný. „Ne každý se tedy chce v americko-íránském přetlačování přidat na stranu Američanů,“ říká. 

Významnou roli ve sporu Washingtonu a Teheránu podle něj hraje íránská národní hrdost: „Írán není slabý stát a nikdy se jím necítil být. Jde jim o zabezpečení svého přežití, přežití osmdesátimilionové země. A používají pro to metody, které v té chvíli vyhodnocují jako nejlepší. Někdy v rozporu s mezinárodním právem, někdy v rozporu s tím, co my považujeme za etické. Ale často používají prostředky legitimní,“ uvedl Tureček.

Hormuzský průliv jako strategické místo
Zdroj: News.com/Wikipedia.org/ABC

Jaderná dohoda? Američané si kladou příliš velké podmínky

„Sledujeme hru nervů a jde o to, kdo mrkne jako první. Animozita mezi Amerikou a Íránem je velmi stará. Íránci navíc nevěří současnému americkému vedení a nedovedu si představit, že by v tuto chvíli zasedli za jednací stůl a brali to vážně,“ dodává Kalhousová ohledně možnosti uchovat íránskou jadernou dohodu, kterou loni vypověděl americký prezident Donald Trump a Teherán v minulých týden ohlásil, že ji přestává plnit.

Za zachování dohody bojuje hlavně Evropská unie, což je podle Petra Boháčka pochopitelné: „Byla to první velká dohoda, kterou EU vyjednala. Je založena na multilateralismu a diplomacii, tedy základních principech Unie, proto se jí Evropa nechce vzdát.“ Jak ale Boháček upozorňuje, byly to Spojené státy, které dohodu porušily a odešly z ní.

„USA přišly s požadavky na celkovou zahraniční a bezpečnostní politiku Íránu. A je naprosto nepředpokládatelné, že by Írán celou svou suverenitu podřídil přání Spojených států. Zejména po tom, co je režim od roku 1979 založen na tom, že si chrání svou suverenitu zejména vůči Spojeným státům,“ připomněl analytik a dodal, že minulý týden nabídli Íránci na půdě OSN v New Yorku Američanům neomezený přístup do svých jaderných zařízení, což je jeden z požadavků USA. Žádná reakce Washingtonu však nepřišla. 

Jak pnutí v Hormuzském průlivu, tak i snaha o zachování jaderné dohody tedy zřejmě nebudou mít v nejbližší době žádné vyústění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 36 mminutami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 42 mminutami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 5 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 7 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.