Přes sto tisíc lidí v Itálii demonstrovalo na podporu civilistů v Gaze

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Nejhorší byla situace v Miláně, kde bylo při násilnostech zraněno šedesát policistů, část z nich skončila v nemocnici, napsala agentura ANSA.

„To nemá nic společného s pomocí palestinskému lidu a právem na stávku,“ komentoval násilnosti u nádraží v Miláně ministr zahraničí Antonio Tajani. Také premiérka Giorgia Meloniová násilnosti odsoudila. „Násilí a ničení nemají nic společného se solidaritou a ani trochu nezmění životy lidí v Gaze,“ uvedla Meloniová ke střetům v Miláně.

I opoziční politik Giuseppe Conte důrazně odsoudil násilnosti v Miláně, ale vyzval vládu k tvrdšímu postoji vůči Izraeli. „V pondělí vyšly do ulic tisíce a tisíce občanů, aby požadovaly zastavení genocidy. Samozřejmě důrazně odsuzujeme násilnosti a vyjadřujeme také solidaritu zraněným policistům. Ale vláda by se měla zaměřit na to, co je všeobecně rozšířeným voláním po zastavení genocidy,“ uvedl Conte.

V Miláně stávka omezila provoz metra a některé vlaky tam nabíraly až dvouhodinové zpoždění. Tisíce lidí, podle organizátorů asi 50 tisíc, se v tomto městě účastnily také pochodu s výzvami k příměří v Gaze. Když se pochod v Miláně blížil k americkému konzulátu, někteří začali křičet „zabijáci“ a spálili americkou vlajku, popsala agentura AFP.

Odpoledne se v Miláně střetly skupinky demonstrantů s policií u hlavního nádraží. Někteří házeli na policisty lahve a světlice, rozbili též skleněné dveře nádražní budovy. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

V Římě podle televize Rai vyšlo do ulic vyjádřit podporu palestinským civilistům v Pásmu Gazy než 50 tisíc lidí, podle organizátorů jich bylo na 100 tisíc. Mnozí přinesli různě veliké transparenty s nápisem Zastavte genocidu v Gaze. Z genocidy viní izraelskou vládu i některé země a minulý týden také nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Už v srpnu panel OSN uvedl, že v Gaze panuje hladomor. Izraelská vláda odmítá obviňování z genocidy i tvrzení, že je v Gaze hladomor.

V italském hlavním městě bylo zrušeno několik regionálních vlakových spojů, omezena je i autobusová a tramvajová doprava. Metro ale v metropoli funguje normálně, napsala odpoledne ANSA.

Problémům čelily i přístavy

Stávkovali též dělníci v některých přístavech, mimo jiné v Janově či Livornu, kde ráno zablokovali přístupové cesty do přístavu. Protestují tak i proti dodávkám zbraní do Izraele, který podle nich operací v Pásmu Gazy působí utrpení nevinným civilistům. „Palestinci nám dávají stále nové lekce svou důstojností a odporem,“ uvedl člen stávkující organizace Kolektiv autonomních přístavních dělníků, který se představil jako Ricky. V Janově demonstrovalo na 20 tisíc lidí. 

Stávkující dělníci se snaží zamezit tomu, aby se přes italské přístavy do Izraele přepravovaly zbraně. Italský přístav Ravenna minulý týden v této souvislosti odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Tuzemské ministerstvo zahraničí v neděli sdělilo, že o případu nemá další informace a nikdo se na něj zatím neobrátil.

Demonstrace se v pondělí konaly také v Turíně, Florencii, Neapoli, Bari či Palermu. V Turíně protestující přišli i do prodejny občerstvení McDonald's, kde potom jeho zaměstnanci vyvěsili palestinskou vlajku, kterou jim dali demonstranti. Další účastníci manifestace v Turíně pochodovali po kolejích s transparenty Stávka za Gazu či Zablokujeme všechno.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na dvanáct set lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu z nich propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Deník The Guardian minulý měsíc napsal, že přibližně 83 procent obětí izraelských útoků v Pásmu Gazy byli civilisté. Vycházel při tom ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.

Také italská premiérka Giorgia Meloniová v srpnu kritizovala vojenskou operaci Izraele v Pásmu Gazy jako nepřiměřenou, její pravicová vláda se ale na rozdíl od některých dalších evropských zemí nechystá uznat Stát Palestina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...