O bolivijském prezidentovi rozhodne druhé kolo se dvěma nelevicovými kandidáty

V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.

Žádný z kandidátů nezískal v prvním kole potřebnou většinu, oznámila ústřední volební komise po sečtení přibližně devadesáti procent hlasů. Již nyní je však jasné, že po téměř dvou desetiletích levicových vlád tato 12milionová jihoamerická země směřuje k politické změně.

Po sečtení asi 92 procent hlasů získal Paz 32 procent a Quiroga 27 procent. Předvolební průzkumy dávaly největší šance Quirogovi a dalšímu pravicovému kandidátovi podnikateli Samuelovi Doriovi Medinovi, který skončil třetí s asi dvaceti procenty. Doria Medina už také prohlásil, že ve druhém kole podpoří Paze.

Druhé kolo se bude v Bolívii podle agentury EFE konat poprvé od roku 2009, kdy tuto možnost zakotvila změna ústavy. Neuskutečnilo by se v případě, že by některý z kandidátů v prvním kole získal přes padesát procent hlasů, nebo čtyřicet procent s náskokem alespoň deseti procentních bodů před druhým v pořadí.

Rána pro bolivijskou levici

Podle agentury AP výsledky znamenají velkou ránu pro levicové Hnutí k socialismu (MAS), které zemi vládlo téměř dvacet let. Charismatický zakladatel hnutí, exprezident Evo Morales, kvůli ústavnímu limitu mandátů v nedělních volbách nekandidoval. Současný prezident Luis Arce (MAS) se vzdal možnosti znovu kandidovat do nejvyššího úřadu kvůli mizivé šanci na úspěch. Levicoví kandidáti v neděli zaznamenali jen jednociferné výsledky.

Nejlépe se z nich umístil Andrónico Rodríguez, který skončil až čtvrtý zhruba s osmi procenty hlasů. Podle serveru BBC Mundo k tomu přispěla ekonomická krize v zemi a existenční nejistota velké části voličů, z nichž mnozí věnují velkou část dne tomu, aby zjistili, kde jsou levnější potraviny a kdy na kterou čerpací stanici dorazí palivo.

Za porážkou levice je podle BBC Mundo také rozkol ve straně MAS, která zemi vládla od roku 2006, kdy se stal prezidentem její zakladatel a dřívější odborářský lídr pěstitelů koky Morales. Ten stál v čele Bolívie do listopadu 2019, než kvůli protestům po volbách, které podle volební komise opět vyhrál, uprchl ze země. Vrátil se za rok, když se úřadu prezidenta po nových volbách ujal jeho dlouholetý spojenec Arce. Oba se ale posléze rozhádali.

Morales proti vládě současného prezidenta Arceho vedl i pouliční protesty a snažil se o novou kandidaturu, kterou mu ale soudy zamítly, protože byla v rozporu s ústavou. Morales po nedělních volbách přivítal, že skoro dvacet procent hlasů je podle předběžných výsledků neplatných, a na středu svolal schůzku příznivců ve své baště v Cochabambě.

„Kapitalismus pro všechny“ i snížení výdajů „použitím pily“

Sedmapadesátiletý Rodrigo Paz, který je synem bolivijského exprezidenta Jaimeho Paze Zamory, jenž zemi vládl v letech 1989 až 1993, se narodil ve Španělsku. Tam jeho rodiče utekli před vojenskou diktaturou v Bolívii trvající v letech 1964 až 1982.

Rodrigo Paz vystudoval mezinárodní vztahy a ekonomii na univerzitě ve Washingtonu a v politice začínal jako poslanec v roce 2002. V kampani slíbil boj s korupcí a oživení ekonomiky mimo jiné „kapitalismem pro všechny“ – dostupnými úvěry a daňovými úlevami.

Pětašedesátiletý Quiroga, který rovněž studoval na univerzitě ve Spojených státech, už stál v čele Bolívie rok od srpna 2001, kdy se úřadu ujal z pozice viceprezidenta poté, co ze zdravotních důvodů rezignoval prezident Hugo Bánzer. V prezidentských volbách pak kandidoval Quiroga neúspěšně v letech 2005 a 2014, kdy vyhrál Morales. Letos Quiroga v kampani slíbil oživit ekonomiku mimo jiné přílivem zahraničních investic a uzavřením dohod o volném obchodu, nikoli však se Spojenými státy, napsal v pondělí server televize France24.

Quiroga také prohlásil, že sníží výdaje státního rozpočtu „použitím motorové pily či mačety“, podobně, jako to v kampani v roce 2023 tvrdil současný argentinský prezident Javier Milei. Na rozdíl od Paze Quiroga nevylučuje, že se kvůli rozpočtovému schodku obrátí pro pomoc na Mezinárodní měnový fond.

Kromě prezidenta v neděli voliči v Bolívii určovali i nové obsazení obou komor parlamentu na pětileté funkční období.

Jihoamerickou zemi sužuje těžká hospodářská krize. Nedostatek pohonných hmot a valit, inflace a chudoba ovlivňují každodenní život. Bolívie však hraje důležitou roli v mezinárodní politice, mimo jiné díky svým velkým ložiskům lithia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...