Putin a Bennett se sešli na prvním společném jednání. Mluvili o vzájemných vztazích i Blízkém východě

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin a izraelský premiér Naftali Bennett se spolu poprvé osobně setkali v ruském Soči. Probírali bilaterální vztahy, íránský jaderný program nebo bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Izrael označil schůzku, která trvala pět hodin, za vřelou a pozitivní, Kreml zmínil dlouhé, konstruktivní a důvěrné rozhovory.

Ruský prezident na začátek jednání označil rusko-izraelské vztahy za „jedinečné“ a uvedl, že doufá, že nový ministerský předseda bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce Benjamina Netanjahua a bude udržovat s Moskvou vztah založený na důvěře, napsala agentura AP. Bennett prohlásil, že Izrael považuje Putina za „skutečného přítele židovského národa“.

Nový izraelský ministerský předseda mimo jiné ocenil hrdinství sovětských vojáků a celého ruského národa za druhé světové války, jakož i rozhodující sovětské přispění k porážce nacismu, což mohlo podle AP u Putina vyvolat příznivou odezvu.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka šlo o první oťukávání dvou lídrů, ale i o konkrétní záležitosti. „Jednalo se o Íránu a Sýrii, kde Izraelci mají eminentní názorové pozice, které se často liší od postojů Ruska. Ale samozřejmě, že z pohledu Moskvy i Jeruzaléma měla schůzka seznamovací charakter. Uvědomme si, že Bennett je očima Moskvy trochu nepoznaná krajina. Je to jiná generace, než byl Netanjahu,“ vysvětluje Borek.

Putin během schůzky vyslovil přání, aby vztahy zemí zůstaly stejné jako doposud, s čímž souhlasil i Bennett, jenž označil setkání za vynikající. „Nepodceňujme ale otázku chemie obou lídrů. V tom, jak funguje spolupráce mezi lídry a do jaké míry budou fungovat vztahy Bennett–Putin, stejně jako úspěšně fungovaly s Netanjahuem,“ říká Borek.

Podobný, ale jiný

Právě Netanjahu navázal během své dlouhé vlády v Izraeli víceméně přátelské vztahy s ruským prezidentem. Jednání mezi lídry probíhalo pravidelně a velmi často. Podle Borka nešlo o to, že by Izrael vnímal Kreml jako spojence, nýbrž o to, že si uvědomuje sílicí ruskou pozici na Blízkém východě.

„Do značné míry byla politika Netanjahua ukázkou toho, že Izrael si všímá, že Rusko už není jenom přihlížejícím jako dříve, ale že začíná být aktivním hráčem, se kterým je nutné jednat. Izrael si uvědomuje, že v mnoha důležitých věcech je Moskva relevantní,“ tvrdí zpravodaj.

Bennett je ideologicky Netanjahuovi velice podobný. Nevýhodu Borek spatřuje v tom, že není konstantou jako Netanjahu. Premiérem nebude po celé volební období, jelikož izraelská vláda má v koaliční smlouvě ukotvenou rotaci předsedy vlády. Benneta vystřídá ve vedoucím postu liberální Jair Lapid, který Netanjahua kritizoval za údajnou vstřícnost vůči Putinovi a jeho režimu.

Situace na Blízkém východě

Sýrie a Izrael jsou dlouholetými nepřáteli. Izrael v této blízkovýchodní zemi poměrně často útočí na cíle spojené s Íránem, zatímco Moskva a Teherán podporují v tamním konfliktu syrskou vládu prezidenta Bašára Asada. Moskva a Jeruzalém proto zavedly vojenskou horkou linku, aby koordinovaly své letecké operace a zabránily střetům.

V případě Íránu je Moskva jedním z mezinárodních signatářů dohody z roku 2015, která výměnou za zrušení ekonomických sankcí uložila Teheránu omezit obohacování uranu a zaručit se, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Bývalý americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Teherán začal dohodu porušovat. Nová americká administrativa prezidenta Joea Bidena se ji snaží obnovit, což se nelíbí Izraeli, který očekává tvrdší postoj vůči Íránu. Považuje ho totiž za existenční hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 32 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.