Putin chce zákonem zakázat přirovnání role SSSR ve druhé světové válce k nacistům

Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na „stále častější“ podobné interpretace v některých evropských zemích. Státní duma by měla normu připravit do 1. července letošního roku.

Šéfka kulturního výboru Dumy Jelena Jampolská si loni v říjnu stěžovala, že v Rusku jsou vydávané a používané knihy, populární také mezi mládeží, ve kterých jsou skutky Rudé armády dávány naroveň počínání jednotek nacistického Německa. Navrhla tuto praxi zakázat zákonem. Prezident s tím tehdy vyjádřil souhlas.

„Musíme být samozřejmě opatrní, ale musíme to udělat. Pokud je v některých zemích stanoven trestní postih za popírání arménské genocidy, sám Bůh nám pravděpodobně nařídil zavést vhodné mechanismy na ochranu nedávné minulosti,“ uvedl Putin podle ruské redakce stanice BBC.

Putinův režim podle řady analytiků a historiků staví na vítězství v takzvané velké vlastenecké válce, což je část druhé světové války od německého útoku na SSSR v roce 1941 do 9. května 1945, část své legitimity. Historici zkoumající kriticky roli sovětských vojáků se dlouhodobě potýkají s problémy.

„Moderní kolaboranti“

Prezident již předtím opakovaně veřejně hovořil o údajných pokusech o „přepisování historie“ a překrucování pravdy o druhé světové válce. V září uspořádal otevřenou přednášku pro školáky, ve které uvedl, že lidé, kteří „souhlasí s iniciátory překrucování dějin“, lze nazvat „moderními kolaboranty“.

Loni v červnu publikoval rozsáhlý článek o druhé světové válce, v němž odpovědnost za vypuknutí konfliktu připsal evropským mocnostem. Reagoval v něm mimo jiné na usnesení Evropského parlamentu ze září 2019, podle kterého druhá světová válka začala v důsledku sovětsko-německé dohody ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov.

Putin existenci paktu, který zahrnoval tajný dodatek o rozdělení Polska a pobaltských zemí mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, nepopírá. Poukazuje ale na to, co mu předcházelo. „Co předtím dělaly evropské země? Přesně totéž,“ řekl v prosinci 2019 Putin s odkazem na mnichovskou dohodu ze září 1938, v níž západní mocnosti souhlasily s rozbitím Československa.

Vinu za rozpoutání druhé světové války přisoudilo Sovětskému svazu a Německu loni v září také polské ministerstvo zahraničí, připomněla agentura RIA Novosti. Podle ní se snahy přirovnávat chování vojsk Rudé armády k wehrmachtu za druhé světové války odehrávají i na Ukrajině: loni v prosinci vystoupil na toto téma na půdě OSN ukrajinský velvyslanec při této organizaci Serhij Kyslycja.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 30 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...