Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.

„Nevidím na hranicích problémy. Změněná taktika přináší ovoce a je velmi efektivní,“ zhodnotil Metnar. Připomněl, že Rakousko čelilo velmi silným migračním tlakům. „Jako dobří sousedé jsme se shodli na tom, že kontroly na společných hranicích jsou důležité z bezpečnostního hlediska,“ prohlásil.

„Pokud pravidelně jezdíte přes hranice, tak víte, že od poloviny prosince jsme strategii provádění kontrol významně změnili. Přímo na hranici už je děláme jen výjimečně. Děláme kontroly v pohraničí, potenciální pachatelé trestné činnosti jsou více kontrolováni ve vnitrozemí. Připadá nám to smysluplné – policie je vidět. Určitě jste si všimli, že na hranicích v důsledku toho nejsou zácpy, protože už tam nemáme jen jedno úzké hrdlo,“ popsal Karner.

Tvrdě proti migraci

K dalším tématům jednání, které Metnar označil za velmi konstruktivní, patřila budoucnost dočasné ochrany pro Ukrajince prchající před válkou, otázky evropské migrační politiky a ochrana vnější hranice EU. Oba ministři podporují kroky vedoucí k efektivnější návratové politice a důslednější postup proti nelegálním migrantům.

„Ohledně dalšího nastavení systému dočasné ochrany vítám, že se téma bude projednávat i na Evropské radě, která se uskuteční 4. června v Lucemburku,“ řekl Metnar. „Shodli jsme se na tom, že je třeba, aby Evropská unie hledala společné a dlouhodobě udržitelné řešení,“ doplnil ke schůzce s Karnerem. Ten míní, že zapotřebí jsou tvrdá pravidla. Poukázal na to, že Rakousko zavedlo pro žadatele o azyl pracovní povinnost.

Ministři hovořili také o česko-rakouské policejní spolupráci, která je podle Metnara na velmi vysoké úrovni. Pracovní skupiny se následně budou zabývat jejím možným prohloubením a rozšířením na další oblasti.

Hraniční kontroly s Českem zavedlo Rakousko v říjnu 2023, aby omezilo nelegální migraci. Na sklonku loňského roku tamní média spekulovala o tom, že vláda kontroly ukončí, protože to prosazovala koaliční liberální strana NEOS. Karner ale tehdy oznámil prodloužení kontrol o dalších šest měsíců. Zároveň avizoval, že postupně v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do celého pohraničí.

Kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie kvůli zmírnění nelegální migrace provádí i další země, mimo jiné Německo. To kontroluje hranice se všemi svými sousedy včetně Česka, a to rovněž od října 2023. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt počátkem letošního května prohlásil, že na zachování hraničních kontrol trvá, i když do Německa přichází méně migrantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...