Řecko zablokovalo v Evropské unii prohlášení tradičně odsuzující porušování lidských práv v Číně. Učinilo tak v uplynulém týdnu u příležitosti zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, kde evropská osmadvacítka kvůli odporu Atén nedospěla k potřebné jednomyslné shodě na unijní zprávě. Čína je v Řecku významným investorem.
Podle lidskoprávních mezinárodních organizací Amnesty International a Human Rights Watch je to na půdě Rady OSN pro lidská práva vůbec poprvé, co EU nevydala tradiční prohlášení k porušování lidských práv ve světě, které zveřejňuje třikrát do roka. Informovala o tom agentura Reuters.
Řecko ale není první, kdo tak obecně učinil. V minulosti už blokovalo kritiku stavu lidských práv v Číně pod vládou prezidenta Si Ťin-pchinga Maďarsko, které stejně jako Řecko přijímá čínské ekonomické investice.
Podle unijních diplomatů rozhodnutí Atén podkopalo úsilí EU, která v mezinárodní politice propaguje svobodu slova a zákaz trestu smrti, se postavit čínskému potlačování aktivistů a disidentů.
Čína ovládá největší řecký přístav
Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva zahraničí podle Reuters řekl, že Atény zablokovaly prohlášení, protože je považují za „nekonstruktivní kritiku Číny“ a dodal, že samostatná jednání EU s Čínou mimo půdu OSN jsou lepší cestou k diskusi.
Podle unijních diplomatů citovaných Reuters takovýto krok zpochybňuje účinnost takzvané měkké síly, kterou EU kombinací ekonomických a kulturních podnětů vyvíjí tlak na jiné státy světa, aby zlepšovaly u sebe stav lidských práv. Zvýrazňují se tím sporné vazby EU na Čínu, která je druhým největším unijním obchodním partnerem.
Brusel uvítal podporu Pekingu ve střetu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který smetl se stolu mezinárodní dohodu o boji proti klimatickým změnám a který usiluje o obranu proti globalizaci ekonomiky ochranářskými opatřeními. Zároveň se ale snaží přimět čínskou vládu, aby zmírnila potírání aktivit obránců lidských práv a dalších aktivistů.
„Bylo to přinejmenším nečestné,“ reagoval nejmenovaný unijní diplomat na řecký krok. Ten přišel ve stejnou chvíli, co se ministři financí zemí platících eurem dohodli v Lucemburku na uvolnění nové části úvěru z třetího záchranného programu v hodnotě 8,5 miliardy eur (223 miliard korun) ze záchranného fondu eurozóny ESM.
Čínská rejdařská společnost COSCO získala loni většinový podíl v největším řeckém přístavu Pireus. Za 51procentní podíl zaplatila 280,5 milionu eur (7,6 miliardy korun). Nyní se Řecko chystá částečně zprivatizovat také přístav v Soluni na severu země, jehož tržní hodnota se pohybuje kolem 200 milionů eur.
