Řeckou armádu posílí vojáci, stíhačky i fregaty. Atény tak reagují na chování Turecka

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Mitsotakis se ve čtvrtek zúčastnil summitu zemí jižní části Evropské unie a hovořil tam s francouzským premiérem Emmanuelem Macronem. Plán posílit armádu oznámila vláda v pondělí, nyní doplnila detaily.

Mitsotakis řekl, že v příštích pěti letech armádu posílí dalších patnáct tisíc vojáků, že vojsko nakoupí osmnáct stíhaček Rafale, vrtulníky a čtyři fregaty. Dále podle něj armáda „obohatí“ své obranné schopnosti novými zbraněmi, torpédy a střelami a Řecko zrenovuje zbrojní průmysl.

Macron na čtvrtečním summitu řekl, že se vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana chová nepřijatelně a je třeba proti ní tvrdě vystupovat. Účastníci summitu vyzvali Turecko, aby skoncovalo s konfrontační politikou na východě Středozemního moře, a pohrozili sankcemi, pokud bude Ankara Řecku a Kypru upírat právo na průzkum plynu v této oblasti. 

Erdogan v sobotu vyzval Řecko, aby se „drželo stranou“ chybných akcí podporovaných zeměmi jako Francie, která v srpnu zvýšila svou vojenskou přítomnost v dané části Středozemního moře. Na konci měsíce vyslala do oblasti tři své stíhačky a jednu fregatu s vrtulníkem, které se účastnily společného vojenského cvičení s Řeckem, Itálií a Kyprem.

„Pane Macrone, vaše problémy se mnou neskončily,“ varoval Erdogan v televizním vystoupení a nařkl francouzského prezidenta z neznalosti historie. Francie vzhledem ke své koloniální minulosti v Alžírsku podle Erdogana nemůže dávat Turecku lekce v otázce lidskosti.

Vláda přechodně zruší daň z nemovitosti na některých ostrovech

Mitsotakis ohlásil také opatření, která mají zmírnit ekonomický dopad epidemie koronaviru. Vláda prozatím ruší daň z nemovitosti na 26 ostrovech a sníží příspěvky sociálního pojištění pro zaměstnance i zaměstnavatele. „Naší prioritou nemůže být nic jiného než ochrana zaměstnanosti,“ řekl premiér.

Na řeckou ekonomiku opírající se o příjmy z cestovního ruchu těžce dopadly důsledky restrikcí vyhlášených ve snaze bránit šíření koronaviru. V červnu míra nezaměstnanosti přesáhla 18 procent, což je nejvíc za minulých 16 měsíců.

Mitsotakis dále ohlásil prodloužení výplat příspěvků v nezaměstnanosti o dva měsíce. V říjnu má vláda navíc doplatit 1,4 miliardy eur (37 miliard korun) penzistům, jejichž příjmy byly sníženy v době dluhové krize.

Premiér navíc upozornil, že také nově ohlášené posílení armády umožní vytvořit několik tisíc pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...