Přelomová dohoda s Damaškem začlení Kurdy do syrského státu

Začlenění kurdských oblastí a jednotek SDF bylo dlouhodobou překážkou pro úsilí nového režimu o sjednocení země. Aliance disponuje desítkami tisíc bojovníků a během třináctileté občanské války se nepřiklonila na stranu bývalého režimu ani opozice.

V současné době ovládá více než 46 tisíc kilometrů čtverečních na severovýchodě země, kde v roce 2019 s pomocí koalice pod vedením USA porazila skupinu Islámský stát. Semiautonomní správa fungující v oblasti zvané Rojava od roku 2012 má nyní skončit.

Klíčová dohoda, kterou podepsal prozatímní prezident Ahmad Šará a velitel SDF Mazlúm Abdí, předpokládá okamžitý klid zbraní. Začlenění všech vojenských a civilních institucí má být dovršeno do konce roku.

Damašek bude nově kontrolovat také všechny hraniční přechody do Iráku a Turecka, letiště a ropná a plynová pole. Syrská vláda zároveň převezme vězení, v nichž je zadržováno až deset tisíc příslušníků Islámského státu.

Kurdská práva

Dohoda uznává kurdskou menšinu, která tvoří asi deset procent populace, jako „nedílnou součást syrského státu“ a zaručuje „práva všech Syřanů na zastoupení a účast v politickém procesu“, uvádí server BBC News. al-Džazíra zmiňuje právo na občanství a zaručení ústavních práv.

Abdí to označil za „skutečnou příležitost vybudovat novou Sýrii“. „Jsme odhodláni budovat lepší budoucnost, která zaručí práva všech Syřanů a naplní jejich touhy po míru a důstojnosti,“ napsal na síti X.

Klíčovým spojencem SDF byly v posledních letech Spojené státy. Jen loni utratily na podporu skupiny zhruba 186 milionů dolarů, uvedl list The New York Times (NYT). S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu ale Kurdové podle expertů usoudili, že je jejich vyjednávací pozice příliš křehká. Nový šéf Bílého domu se dosud nezavázal k další podpoře SDF.

Oslavy v ulicích

Lidé na severovýchodě Sýrie se po oznámení dohody shromáždili v ulicích a oslavně stříleli do vzduchu, píše NYT. Obyvatelé oblasti, hlavně Arabové, se podle listu obávali, že by se mohli stát terčem útoku nejen ze strany Turecka a jeho spřízněných skupin, ale právě i ze strany vlády v Damašku.

„Jsem velmi šťastný kvůli dohodě mezi Damaškem a SDF, ale chceme si být jisti, že Damašek zaručí naše práva,“ řekl NYT Faisal Ahmed z města Kámišlí. „Pokud to Damašek myslí vážně s tím, že se spřátelí, pak by měl zabránit tureckým skupinám, aby na nás útočily,“ poznamenal Arab.

Začátkem loňského prosince islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a jeho spojenci svrhly režim diktátora Bašára Asada. Vůdce HTS Šará byl pak na konci ledna jmenován prozatímním prezidentem a ozbrojená uskupení bojující proti Asadovi byla rozpuštěna a začleněna do nově vznikajících bezpečnostních složek státu. SDF, které se ofenzivy proti Asadově armádě neúčastnily, se rozpuštění a začlenění dlouhodobě vyhýbaly.

Po útěku diktátora Asada ze země propukly na severu Sýrie boje mezi protureckou Syrskou národní armádou a SDF, v jejichž čele stojí kurdské milice YPG. Turecko považuje YPG za teroristickou organizaci a pouhou odnož separatistické Kurdské strany pracujících (PKK).

Na začátku března ale PKK vyhlásila s okamžitou platností příměří, což vyvolalo otázky ohledně budoucnosti SDF. Ta dosud tvrdila, že se výzva syrských Kurdů netýká. Nejnovější dohoda s Damaškem by podle BBC mohla vést k deeskalaci konfliktu SDF s Ankarou. Turecko, které v minulosti několikrát podniklo přeshraniční invazi s cílem oslabit syrské Kurdy, zatím vývoj nekomentovalo.

Boje s alavity

Kromě komplikovaných vztahů s Kurdy ztěžuje nové syrské vládě její snahy o sjednocení země také napětí v oblastech obývaných alavitskou menšinou. Ve čtvrtek propukly v západní Sýrii boje mezi bezpečnostními silami syrské vlády a ozbrojenci věrnými svrženému vládci Asadovi. Tito ozbrojenci jsou převážně příslušníky alavitské menšiny, z níž pochází i Asad.

V bojích zahynulo více než 250 protivládních ozbrojenců a více než 230 příslušníků bezpečnostních složek. Jednotky spadající pod vládu ale také zabily nejméně 1068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, včetně žen a dětí, píše agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).

Šará už slíbil potrestat všechny, kdo jsou zodpovědní za hromadné zabíjení v posledních dnech, včetně těch, kdo jsou blízcí nové vládě.

Vývoj v zemi zneklidnil Rusko. „Tento region je explozivní a samozřejmě že... destabilizace a rozpad jedné ze zemí v oblasti může mít katastrofální důsledky pro celý region. Proto chceme vidět Sýrii sjednocenou, prosperující, rozvíjející se, předvídatelnou a přátelskou,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Do Ruska loni v prosinci uprchl Asad, jehož režim Moskva roky podporovala. Nyní se Kreml snaží posílit vztahy s novou syrskou vládou, zejména proto, aby zajistil budoucnost svých vojenských základen v zemi, píše agentura AFP. Šará v rozhovoru s Reuters řekl, že chce, aby si Damašek a Moskva uchovaly strategické vztahy. Ruská přítomnost v Sýrii ale podle něj nesmí představovat hrozbu pro jakoukoli jinou zemi na světě.

Izraelské zásahy

Na syrském území zasahuje k nevoli Damašku Jeruzalém. Po pádu Asadova režimu začala izraelská armáda cíleně útočit na vojenskou infrastrukturu na území Sýrie, přičemž útoky označuje za preventivní údery za účelem zabezpečení vlastní bezpečnosti.

V noci na pondělí izraelské letectvo zaútočilo na jihu Sýrie v provincii Dará. Podle syrských bezpečnostních zdrojů útoky cílily na dvě vojenské základny bývalého režimu, píše agentura Reuters.