Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

Nahrávám video

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.

Šéf íránského parlamentu podle webu stanice al-Džazíra zdůraznil, že Írán má potřebnou dobrou vůli a odhodlání, ale že vzhledem ke zkušenostem z předchozích vyjednávání a válek nemá v protistranu žádnou důvěru. „Mí kolegové předložili konstruktivní návrhy, ale nakonec se druhé straně nepodařilo získat v tomto kole jednání důvěru íránské delegace,“ řekl podle AFP Ghálíbáf, který byl její součástí.

Americká i íránská delegace už Islámábád opustily. Jednání podle Vance skončila bez mírové dohody kvůli tomu, že Íránci odmítli přijmout americké podmínky ohledně nevyvíjení jaderné zbraně. „Prostým faktem však je, že potřebujeme vidět pozitivní závazek, že nebudou usilovat o jadernou zbraň a nebudou usilovat o nástroje, které by jim umožnily jaderné zbraně rychle získat,“ řekl Vance podle agentury AP novinářům.

„To je hlavní cíl prezidenta Spojených států. A toho jsme se snažili dosáhnout prostřednictvím těchto jednání,“ dodal Vance. Řekl, že byl během rozhovorů v neustálém kontaktu s prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími lidmi z jeho administrativy.

Teherán předtím uvedl, že po Washingtonu chce, aby nevznášel přehnané a nezákonné požadavky. „Úspěch tohoto diplomatického procesu závisí na vážnosti a dobré vůli druhé strany, na vyhýbání se jakýmkoli excesům nebo nezákonným požadavkům a na akceptování legitimních práv a zájmů Íránu,“ uvedl na síti X mluvčí íránského ministerstva zahraničí.

Záleží na Washingtonu, tvrdí Írán

Pokrok v jednáních podle Teheránu závisí i na vážnosti a dobrých úmyslech ze strany USA. Agentura Tasním poté napsala, že dohodě zabránily právě údajně přehnané požadavky ze strany USA.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí podle íránských médií, na něž se odvolává agentura Reuters, uvedl, že obě strany dosáhly shody na mnoha bodech, ale jejich názory se lišily ve dvou důležitých otázkách, což celkovou dohodu znemožnilo.

Mluvčí ujistil, že kontakty a konzultace mezi Íránem, Pákistánem „a našimi dalšími přáteli“ v regionu budou pokračovat. Mluvčí dodal, že nikdo nečekal dohodu už na prvních jednáních, která podle něj byla vedena v atmosféře nedůvěry.

Podle expertky Ireny Kalhousové jednání i tak mělo smysl. „Od islámské revoluce v roce 1979 to bylo první setkání nejvyšších představitelů Íránu a USA, které proběhlo napřímo. To, že si americký viceprezident potřásl pravicí s předsedou íránského parlamentu, je do určité míry úspěch, protože ještě před několika dny se zdálo, že takové setkání vůbec nebude možné,“ upozornila Kalhousová, jež působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nahrávám video

V sobotu a neděli se v Islámábádu uskutečnila první jednání mezi USA a Íránem o urovnání konfliktu, který v noci na středu zastavila dohoda o dvoutýdenním příměří. Válku proti Íránu USA spolu s Izraelem zahájily na konci února, od té doby si vyžádala tisíce obětí a otřásla globálními trhy. Jen v islámské republice má konflikt nejméně 3375 obětí, z nichž téměř pět set tvoří ženy, uvedly podle stanice al-Džazíra íránské úřady.

Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí byla předmětem jednání v Pákistánu hlavní témata, která se týkala například Hormuzského průlivu, jaderného programu, válečných reparací, zrušení sankcí a úplného ukončení války proti Íránu a v regionu. Íránská televize Press TV uvedla, že neshody panovaly v různých otázkách, včetně Hormuzského průlivu a jaderných práv.

Místopředseda íránského parlamentu Hadži Babaí v neděli řekl, že Hormuzský průliv je pro Teherán červenou linií, píše agentura Mehrs. Babaí tvrdí, že průliv je zcela v rukou Íránu a mýtné musí být hrazeno v rijálech. Trump později oznámil, že USA se nenechají vydírat a nařídil námořní blokádu Hormuzu.

Agentura Tasním s odvoláním na informovaný zdroj napsala, že Írán na další jednání nespěchá. Dokud Spojené státy nebudou souhlasit s rozumnou dohodou, nezmění se ani situace v Hormuzském průlivu, vyplývá z informací agentury.

Pákistán, který jednání zprostředkovává, naléhavě vyzval Spojené státy a Írán, aby i přes krach mírových rozhovorů v Islámábádu nadále dodržovaly dvoutýdenní dohodu o příměří. „Je nezbytné, aby strany i nadále dodržovaly svůj závazek k příměří,“ uvedl pákistánský ministr zahraničí Išak Dar. „Pákistán hrál a bude i v nadcházejících dnech hrát svou roli při usnadňování dialogu mezi Íránskou islámskou republikou a Spojenými státy americkými,“ dodal ministr.

Zklamání na Západě

Zklamání po krachu jednání v Islámábádu vyjádřily Británie či Austrálie, napsaly agentura AFP a web stanice al-Džazíra. „Je samozřejmě zklamáním, že jsme dosud nezaznamenali žádný průlom v jednáních ani trvalé ukončení války. Jak je v diplomacii obvyklé, selháváme, dokud neuspějeme. I když tyto rozhovory nedospěly k úspěchu, neznamená to, že nemá smysl v pokusech pokračovat,“ uvedl britský ministr zdravotnictví Wes Streeting pro Sky News.

Streeting také zkritizoval výrok Trumpa, který v úterý před oznámením dohody o příměří na své sociální síti Truth Social pohrozil Íránu zničením celé civilizace, pokud na dohodu nepřistoupí. „Nemyslím si, že by bylo kontroverzní říci, že zveřejnění výhrůžky o zničení íránské civilizace je opravdu mimořádné,“ řekl Streeting.

Britský premiér Keir Starmer naléhá na Írán i USA, aby po neúspěšných rozhovorech v Pákistánu „našly cestu k řešení“. Pokračování příměří je podle něj zásadní.

„Je zklamáním, že jednání mezi Spojenými státy a Íránem skončila bez dohody. Prioritou nyní musí být pokračování příměří a návrat k jednání,“ prohlásila pak australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl vládce Vladimir Putin podle Kremlu v telefonátu s íránským Masúdem Pezeškjánem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...