Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.

Čaus uvedl, že cílem útoku bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony. Město mělo před válkou kolem 50 tisíc obyvatel, leží asi sto kilometrů východně od Kyjeva. Je daleko od fronty a nejsou v něm žádné známé vojenské cíle, poznamenala agentura AP.

Ukrajinský ministr vnitra Klymenko upřesnil, že mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.

Ukrajinská policie později uvedla, že zabitá matka dítěte byla policistka Daryna Šyhydová. „Dnes (ve čtvrtek) jsou naše srdce sežehlé bolestí,“ uvedla policie. „Není to jen ztráta – jsou to vyrvané tři generace života,“ dodala policie.

K útoku se vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden ze záchranářů přijel odstraňovat následky přímo ke svému domu,“ napsal. „Ukázalo se, že dron Šáhed zasáhl jeho dům,“ dodal.

Útoky na Charkov

V Charkově podle místních úřadů ruské drony zranily devatenáct lidí včetně těhotné ženy, čtyř dětí a třiadevadesátileté seniorky. Kolem 1:05 místního času drony typu Šáhed zasáhly dva bytové domy ve čtvrti Slobidskyj. Způsobily požáry a zničily několik soukromých vozidel. „Prováděním útoků, zatímco lidé spí ve svých domovech, nepřítel znovu potvrzuje svou taktiku zákeřného teroru,“ uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

Starosta Charkova Ihor Terechov dále upřesnil, že dronové útoky poničily sedm bytových domů a přímo zasáhly dva.

„Vlítlo to do bytu našich sousedů odvedle a já a moje dítě jsme dokázaly vyběhnout na chodbu,“ řekla agentuře Reuters obyvatelka zasaženého domu Anastasija Meleščenková, podle níž se po výbuchu začal drolit strop. „Zrovna včera dělníci dokončili opravy v mém bytě po předchozím útoku,“ dodala žena.

Podle Zelenského Rusko v noci na Ukrajinu vyslalo dohromady 103 dronů a jednu balistickou raketu. Cílem byly Doněcká, Charkovská, Oděská, Sumská, Černihivská, Dnipropetrovská a Chersonská oblast. „Toto je další masivní útok,“ prohlásil Zelenskyj. „Je to další důvod, proč uvalit nejsilnější možné sankce a kolektivně vyvíjet tlak,“ dodal.

AFP poznamenala, že americký prezident Donald Trump po středečním telefonátu s ruským vládcem Vladimirem Putinem varoval, že Moskva provede odvetu za ukrajinský útok na ruské strategické bombardéry. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi, v rámci obrany podniká i údery na ruském území.

Ukrajinská armáda rovněž oznámila, že v Brjanské oblasti zasáhla ruské raketové systémy, které se chystaly ve čtvrtek zaútočit na Ukrajinu. „Jedno ruské odpalovací zařízení vybuchlo a dvě další byla s největší pravděpodobností poničena,“ uvedl generální štáb. Cílem chystaného útoku bylo podle něj hlavní město Ukrajiny Kyjev.

Pomoc pro Ukrajinu

Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard korun) na výrobu zbraní, uvedl ve čtvrtek na Telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance.

„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov. První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy korun) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 11 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.