V syrské provincii Hamá se místní chystají s ruskou finanční pomocí postavit repliku istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia). Rozhodnutí postavit zmenšeninu chrámu v syrském městě s většinovým pravoslavným obyvatelstvem je reakcí na krok tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana změnit istanbulský chrám po desítkách let opět na mešitu. Syrský kostel má sloužit pravoslavným věřícím.
Hagia Sofia, která je jednou z dominant Istanbulu a ročně ji navštíví několik milionů turistů, byla do minulého měsíce oficiálně muzeem a je také zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Erdoganův dekret ale udělal z tohoto původně byzantského chrámu v červenci po téměř 90 letech opět mešitu, jíž byl chrám od roku 1453 téměř pět set let, než z něj zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk v rámci svých sekulárních reforem učinil muzeum.
Erdoganův krok kritizovalo mnoho politických i náboženských lídrů zejména křesťanského světa, nelíbí se ale ani řadě muslimů. Podle mnohých byl tento chrám symbolem mezináboženského dialogu.
Změnu naopak přivítali turečtí nacionalisté, kteří v ní vidí známku velikosti své země a připomínku slávy někdejší Osmanské říše. Během muslimských modliteb jsou nyní v tomto chrámu zakryty křesťanské ikony, jinak je ale památka dál přístupná turistům.
Turecké armádě na dohled
Syrská replika chrámu má vyrůst v městečku Sukajlabíja s asi 17 tisíci obyvateli, které podle některých zdrojů leží blízko pozic turecké armády na severozápadě Sýrie.
Rusko a Turecko stojí v občanské válce v Sýrii na opačných stranách, Moskva podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, Ankara některé povstalecké skupiny. Letos na jaře se obě strany dohodly na dalším příměří, které pomohlo ke zklidnění bojů.
„Sýrie, na rozdíl od Turecka, je zemí, která dává jasně najevo, že je pro možnost mírového a pozitivního mezináboženského dialogu,“ řekl minulý měsíc agentuře RIA Novosti ruský poslanec Vitalij Milonov. „Prezident Bašár Asad by nikdy nezměnil chrám z jednoho vyznání na jiné,“ dodal.
