Rusko stále chce sféru vlivu v Evropě. Včetně Česka, potvrdil Lavrov

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

„Věříme, že komplexní návrhy, které jsme předložili USA a NATO v prosinci 2021, zůstávají zcela relevantní a mohly by sloužit jako základ, nebo alespoň výchozí bod pro věcné diskuse,“ prohlásil minulý týden Lavrov na setkání s ruskými velvyslanci, které se týkalo Ukrajiny.

Rusko 17. prosince 2021, tedy v době, kdy vrcholily jeho přípravy na plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, zveřejnilo dva dokumenty – návrhy právně závazných smluv s NATO a USA. Prezentovalo je jako „bezpečnostní záruky“, které podle jeho tvrzení měly odstranit hrozby ze Západu, kterým Moskva údajně čelí.

Jak ale konstatuje třeba výzkumný Institut pro studium války (ISW), šlo o požadavky, které by znamenaly zničení současné Severoatlantické aliance.

„Fakticky se jednalo o ultimátum,“ podotýká Jan Šír, expert na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V doprovodných vyjádřeních si Rusko ústy svojí diplomacie vyhrazovalo právo sáhnout k blíže neupřesněným opatřením ‚vojensko-technického charakteru‘, pakliže ruské návrhy na novou úpravu bezpečnostní architektury na evropském kontinentu a jinde nenajdou pochopení ze strany Západu,“ připomněl.

„Omezení suverénních práv zemí“

Navrhované smlouvy předpokládaly revizi mezinárodního uspořádání a odklon od některých klíčových zásad mezinárodního práva, na nichž byl dlouhodobě postaven mír a stabilita evropského kontinentu, pokračuje Šír.

„Efektivně popíraly zásadu suverénní rovnosti státu. Předpokládaly celou řadu omezení suverénních práv zemí regionu střední a východní Evropy. Rusko se tak domáhalo rozdělení Evropy na sféry vlivu,“ vysvětluje expert.

Rusko v dokumentech mimo jiné vyžaduje zákaz dalšího rozšiřování NATO a výslovně zdůrazňuje, že se členem Aliance nestane Ukrajina.

Státy NATO podle Moskvy třeba také nesmějí provádět žádné vojenské aktivity na Ukrajině ani jinde ve východní Evropě, stejně jako na jižním Kavkaze a ve střední Asii.

Žádné západní síly NATO v Česku bez souhlasu Moskvy

Kromě bývalých zemí Sovětského svazu se ruské požadavky týkají i zemí střední Evropy včetně Česka. Moskva totiž chce, aby v zemích, které vstoupily do NATO po 27. květnu 1997, nesměli jejich alianční spojenci rozmisťovat vojenské síly.

Květen 1997 zmiňuje Moskva z toho důvodu, že tehdy byla uzavřena dohoda o vztazích mezi ní a NATO – která nezpochybňuje rozšiřování NATO – a teprve poté byly učiněny první kroky pro přijetí dalších členů. Na summitu v Madridu v červenci 1997 dostaly pozvánku do Aliance Česko, Polsko a Maďarsko, členy se pak staly v březnu 1999.

Alianční země by dle představ Moskvy mohly v tuzemsku a dalších „nových“ členských zemích mít své vojáky a zbraně jen zcela výjimečně a za souhlasu všech smluvních stran. „‚Staré‘ členské státy by směly držet svoje vojska v nových členských zemích jen po souhlasu Ruska,“ zdůrazňuje Šír.

„Tyto ruské požadavky by efektivně znamenaly rozdělení NATO na dvě kategorie států a zásadním způsobem omezovaly článek 5 (kolektivní obrana) a článek 10 (otevřenost Aliance k přijetí nových států) washingtonské smlouvy NATO,“ upozorňuje expert.

Rusko požaduje, co samo nedodržuje

Vzájemné plnění vycházející z ruských návrhů podle něj navíc bylo výrazně nerovnoměrné. „Veškeré závazky, které by v souladu s touto představou na sebe bralo Rusko, byly přitom ty, jež v poslední době samo opakovaně porušilo,“ poukázal expert.

Návrhy obsahují například ustanovení o tom, že se smluvní strany nebudou vzájemně ohrožovat či že se nebudou považovat za protivníky. Oba dokumenty se odvolávají mimo jiné na Chartu OSN, která zapovídá použití síly a hrozbu silou. Rusko přitom vede otevřenou či hybridní válku vůči svým sousedům i Západu.

Moskva: Ať se NATO sbalí a vrátí se k hranicím z roku 1997

Spojené státy a jejich spojenci v reakci na ultimátum Moskvy dali na přelomu let 2021 a 2022 najevo, že o některých bodech ruských návrhů jsou ochotni jednat – třeba o vzájemném omezení vojenských cvičení a umisťování zbraní v regionu či o opatřeních na posílení vzájemné důvěry.

Moskva ale trvala na tom, že Západ musí její požadavky akceptovat jednostranně a jako celek, což bylo pro USA i NATO nepřijatelné, a ultimátum proto odmítly.

Kreml navíc v lednu 2022 své podmínky ještě aktualizoval a namísto „pouhého“ nerozmisťování sil NATO na východním aliančním křídle požadoval rovnou úplné stažení Aliance z regionu. „NATO by si mělo sbalit své saky paky a vrátit se k hranicím z roku 1997,“ prohlásil tehdy Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov.

„Obě ultimáta byla vyhlášena na pozadí vojenských manévrů na okupovaných územích Ukrajiny a v pásmu při hranicích Ukrajiny a byla spojena s demonstrací síly. Jelikož tato donucovací diplomacie selhala, přistoupilo v únoru 2022 Rusko k plošnému útoku proti Ukrajině,“ naráží Šír na to, že Moskva i nesplněním těchto pro USA a NATO nepřijatelných požadavků ospravedlňuje svou plnohodnotnou pozemní invazi do sousední země.

Rusko odmítá bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a trvá na její kapitulaci

Lavrov, který se nyní ke čtyři roky starému ultimátu přihlásil v projevu před ruskými diplomaty, tak fakticky odmítl hned několik bodů možného mírového plánu, které teď zaznívají v rámci jednání o případném konci ruské války proti Ukrajině, uvádí ISW.

Fakticky totiž trval spíše na stažení sil NATO z východního křídla než na zmrazení rozšiřování Aliance, které se objevuje v rozhovorech. Případná dohoda založená na ultimátech z roku 2021 by také zabránila nasazení evropských stíhaček v Polsku, což je další bod, který ve variantách mírového plánu figuruje.

Dlouholetý šéf ruské diplomacie také naznačil, že jeho země nadále chce celé čtyři ukrajinské oblasti, které dosud plně neovládá – nejen Doněckou a Luhanskou, ale také Záporožskou a Chersonskou – přestože ve vyjednáváních se objevuje možnost zmrazení stávající linie kontaktu právě v Záporožské a Chersonské oblasti.

Především však Lavrov odmítl bezpečnostní záruky pro Kyjev a pohrozil, že Rusko bude považovat jakékoli „mírové síly“ na Ukrajině za „legitimní vojenské cíle“. Tím fakticky vyloučil poskytnutí smysluplných západních bezpečnostních garancí, které by mohly Moskvu odradit od další agrese či by pomohly Kyjevu v obraně před ní, dodal ISW.

Navzdory pokračujícím jednáním o možném zastavení ruské války na Ukrajině dává Moskva jasně najevo, že nehodlá v ničem ustoupit a že trvá na úplné kapitulaci napadené země. Otevřeně to řekl ruský velvyslanec Andrej Kelin v rozhovoru pro britský Channel 4. „Určitě by nemělo jít o dohodu, musíme mluvit o kapitulaci,“ prohlásil doslova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán začnou znovu jednat, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
01:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
15:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 4 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 6 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.