Rusko staví základny v Arktidě. Šéf americké diplomacie bude o ambicích Kremlu jednat na Islandu

Nahrávám video

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dorazil na Island. Hlavním bodem jeho návštěvy je přitom stále asertivnější počínání Ruska v Arktidě, kde buduje vojenské základny a opravuje stará letiště z dob studené války. Moskva v poslední dekádě navíc výrazně posílila vojenské kapacity v oblasti.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí označil Arktidu za zónu ruských zájmů a varoval Západ před ambicemi v této oblasti. Učinil tak několik dní před jednáním Arktické rady, kde má hovořit mimo jiné se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem. Ten je momentálně na „arktické cestě“ po Dánsku, Grónsku a Islandu.

Lavrov reagoval na snahu Norska, podle kterého by se Severoatlantická aliance měla více soustředit na arktickou oblast, o čemž hodlá na Arktické radě otevřeně hovořit. Moskva podle svého ministra zahraničí zaznamenává „bědování“ nad rozvíjením vojenských aktivit Ruska v Arktidě. „Všichni dávno dobře vědí, že to je naše území, naše země,“ prohlásil šéf resortu.

Rusko se podle něho stará, aby arktické pobřeží bylo bezpečné. Lavrov označil vše, co Moskva podniká, za naprosto zákonné a legitimní. Současně se vyslovil pro obnovení dialogu mezi náčelníky generálních štábů osmi členských zemí Arktické rady.

„Arktický trojlístek“

„Přeje-li si někdo větší předvídatelnost a snížení vojenských rizik, pak navrhuji vrátit se k našemu dávnému návrhu, abychom obnovili činnost mechanismu pravidelných setkání náčelníků generálních štábů členských zemí Arktické rady,“ řekl Lavrov. Tento mechanismus podle ministra fungoval. V roce 2014 se jej ale západní partneři rozhodli zmrazit poté, co Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Agentura TASS v úterý uvedla, že ruská armáda poprvé předvedla zahraničním novinářům svou vojenskou základnu „Arktický trojlístek“, která leží na souostroví Země Františka Josefa. Velitel ruských sil na severu generálmajor Igor Čurkin uvedl, že Rusko buduje vojenskou infrastrukturu na vzdálených ostrovech a pobřeží Arktidy od roku 2014.

Ruská vojenská základna v Arktidě
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Základna podle něho představuje „jediný objekt investiční výstavby na světě, který byl vybudován na osmdesátém stupni severní šířky“, a to na rozloze 14 tisíc metrů čtverečních. Pohodlně zde může žít a fungovat vojenská posádka o 150 mužích až půldruhého roku, uvedl. Při výstavbě se využily i energeticky úsporné technologie, umožňující minimalizovat spotřebu elektřiny.

Rusko opravuje stará sovětská letiště

Odtávání arktického ledu je rychlejší, než vědci původně předpokládali. To kromě negativního dopadu na klima přináší i dříve netušené možnosti, a to těžbu surovin, nové dopravní cesty i přesun vojáků blíže k severnímu pólu. Na rozsáhlá území v polární oblasti si přitom dělají nárok čtyři severské mocnosti – Rusko, Spojené státy, Kanada a také Dánsko prostřednictvím Grónska.

Během poslední dekády vyrostly v Rusku, které vlastní polovinu arktického pobřeží, nové základny. Tamní armáda opravila rozpraskané ranveje z dob studené války a vedle nich postavila mrazuvzdorné hangáry, radary nebo jiné rozsáhlé objekty pro dlouhodobý pobyt vojáků.

 Modernizace arktických letišť ovšem významně rozšiřuje možnost kontroly vzdušného prostoru nad severní mořskou trasou. Mizení ledu totiž odkrývá dopravní cestu, která by přesun zboží mezi Asií a Evropou zkrátila na polovinu. Ruská vláda už před čtrnácti lety široce medializovala symbolické umístění ruské vlajky na severní pól pod hladinou moře.

Čína staví flotilu ledoborců

„Sledujeme, jak Rusko prosazuje protiprávní námořní nároky. Zejména jeho snahu regulovat zahraniční plavidla na trase přes Severní moře. To je v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedl ministr Blinken.

„Rusko kontroluje polovinu daného arktického prostoru. Má nejvíce lidí a má tam i největší města. Američané, případně další státy, přitom nevědí, kam až je při roztahování pustí. Existuje také možnost, že se státy dohodnou a budou potenciál regionu sdílet,“ myslí si politický geograf Michael Romancov.

Zároveň dodal, že Rusko mělo velký strach z čínských ambicí v Arktidě. I když asijská země v oblasti není fyzicky přítomna, ve svých loděnicích staví největší flotilu ledoborců na světě. Chce totiž situace využít a z regionu exportovat suroviny či profitovat ze severní mořské trasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...