Rusko útočilo na Mykolajiv střelami Kalibr

Rusko v noci na středu zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném hodnocení situace na Ukrajině. Řadou ukrajinských oblastí se v úterý pozdě večer rozezněly protiletecké sirény. Úřady už dříve uvedly, že se v Mykolajivu při poplachu ozývaly exploze. Útok si ve městě vyžádal jednoho zraněného a způsobil požáry, které se podařilo uhasit. Moskva tvrdí, že tam zasáhla muniční sklad.

Ruské síly podle šéfa regionální vojenské správy Vitalije Kima na Mykolajiv zaútočily v úterý krátce po jedenácté hodině večer místního času (po 22:00 SELČ). Při vzdušném úderu bylo mimo jiné částečně zničené obchodní centrum a autosalon. Tlaková vlna poškodila několik obytných domů a podniků. „Navíc byl zasažen objekt průmyslové infrastruktury. Zatím je známý jeden zraněný,“ uvedl ve středu Kim na Telegramu.

„Dnes v noci ozbrojené síly Ruské federace provedly úder skupinou vysoce přesných zbraní s dlouhým doletem na velký muniční sklad na území podniku na opravu lodí ve městě Mykolajiv. Cíle útoku byly splněny. Určený objekt zasažen,“ prohlásil později podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Kromě Mykolajivu se cílem ruských večerních útoků stala civilní infrastruktura v Kosťantynivce v Doněcké oblasti, uvádí generální štáb. Město podle něj zasáhly dvě protiletadlové střely S-300, které ruské síly používají k útokům na pozemní cíle.

Celkem Rusko podle ukrajinské strany podniklo v úterý tři desítky raketových útoků a ukrajinské vojáky i obydlené oblasti ostřelovalo také ze salvových raketometů.

Údery z Černého moře

„Ruské jednotky použily během nočních útoků vše, co měly k dispozici,“ informuje mluvčí Velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Ihnat. Vypálily například rakety H-47 Kinžal, o nichž tvrdily, že jsou nesestřelitelné. Ukrajinská protivzdušná obrana následně všech šest střel zneškodnila.

Ruské útoky jsou podle Ihnata v poslední době četnější z oblasti Černého moře, odkud míří na Ukrajinu hlavně rakety Kalibr. „Jsou umístěny jak na lodích, tak na ponorkách, zatím na nás mohou střílet rakety ze kteréhokoli bodu Černého moře. Otázka je v tom, kolik kalibrů ještě mají, kolik jim zbývá raket, podle našich informací už ne tolik,“ dodal.

Mluvčí ocenil také dodávku západních obranných systémů Patriot, díky kterým se Ukrajincům daří ruské rakety sestřelovat. Připomněl však, že Kyjev těchto systémů a dalších prostředků nemá dostatek, aby je mohl rozmístit na svém území ve více směrech.

Nahrávám video

Británie své stíhačky Ukrajině neposkytne, nejsou prý vhodné

Účinným nástrojem proti ruským raketovým úderům by byly i letouny F-16, o které Ukrajina dlouhodobě žádá. Mimo jiné o tom jednali v Berlíně ministři obrany Německa a Británie Boris Pistorius a Ben Wallace. 

Británie ukrajinským silám své stíhačky podle Wallace neposkytne, protože pro ně nejsou vhodné. Dodal, že s dodávkami letadel Ukrajincům chce ovšem Británie pomoci v rámci širší mezinárodní koalice. Německo na předání západních stíhaček Ukrajině hledí skepticky, podle Pistoriuse se chce Berlín soustředit na protivzdušnou obranu a na dodávky munice. 

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Prezident Andrzej Duda na summitu v Reykjavíku podle agentury PAP uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů. Duda zároveň podotkl, že jeho země svému sousedovi bude nadále poskytovat vojenskou podporu a je připravena trénovat ukrajinské piloty. Polsko už dříve poskytlo Ukrajině osm letounů MiG-29 a dalších šest je připraveno dodat. 

Boje na frontě

Rusko podle Ukrajinců nadále soustředí své hlavní válečné úsilí u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka na východě Ukrajiny, přičemž Bachmut a Marjinka jsou epicentrem současných bojů. 

Mluvčí ruského ministerstva Konašenkov sdělil, že ruské síly u Bachmutu zaujaly lepší obrannou linii a zároveň pokračují ve snaze o ovládnutí západní části města. „Nejsložitější situace byla v oblastech obcí Krasnoje a Bogdanovka,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva s odkazem na vsi, jejichž ukrajinské názvy jsou Ivanivske a Bohdanivka a nacházejí se západně od Bachmutu. U těchto míst Rusové podle Konašenkova odrazili sedm útoků ukrajinských vojáků.

Ukrajinský generální štáb rovněž uvedl, že i ukrajinská armáda útočila na ruské pozice, mimo jiné na vojenský personál nebo nepřátelské protiletadlové raketové systémy.

Podle Ukrajinců přišly ruské síly o více než 200 tisíc mužů

Ve svém dalším přehledu pak ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko od začátku invaze přišlo na Ukrajině už o více než 200 tisíc vojáků. Ukrajinská armáda v jejich případě hovoří o „likvidaci“, z čehož není zřejmé, zda má na mysli zabité, nebo i zraněné a případně zajaté vojáky. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko i Ukrajina zveřejňují jen minimum informací o svých vlastních vojenských ztrátách. Moskva naposledy v září připustila, že od zahájení invaze padlo 5937 jejích vojáků. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby na začátku května řekl, že invaze si vyžádala podle odhadu Washingtonu jen za posledních pět měsíců sto tisíc ztrát na ruské straně, z toho přes 20 tisíc mrtvých. Moskva jeho tvrzení vzápětí označila za nesmyslné.

Západní činitelé už dříve odhadovali celkový počet ruských zabitých a zraněných vojáků na více než 200 tisíc, v případě ukrajinské armády hovořily západní odhady o přibližně stovce tisíc zabitých nebo zraněných.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 22 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...