Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.

Ruské síly v únoru vypálily proti Ukrajině 288 raket a střel, což je přibližně o 113 procent více než v lednu, kdy proti sousední zemi vystřelily 135 raket a střel. Jedná se o nejvyšší počet raket a střel odpálených proti Ukrajině během jednoho měsíce od doby, kdy ukrajinské letectvo začalo tyto údaje zveřejňovat na začátku roku 2023.

Předchozí rekord pocházel z loňského října, kdy podle Kyjeva ruská vojska odpálila na Ukrajinu během nočních úderů 270 raket a střel.

Ukrajinci přečkali brutální ruské útoky na civilní kritickou infrastrukturu, přestože Rusové během tří měsíců zimy vypustili více než 14 670 řízených leteckých pum, 738 raket a střel a téměř devatenáct tisíc dronů, převážně íránské konstrukce, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Jsou to stejné drony, jaké íránský režim nyní vysílá proti zemím Blízkého východu. Zlu se musí čelit v jakékoli části světa,“ uvedl prezident.

Letošní zima na Ukrajině je obzvláště drsná a ruské útoky připravily statisíce lidí o elektřinu a teplo za nejhorší energetické krize od zahájení plnohodnotné invaze ruských vojsk v únoru 2022. Útoky na energetickou síť podniká Moskva v rámci strategie oslabení ukrajinského civilního obyvatelstva. Po celé zemi se střídavě vypíná proud, aby se zmírnil nedostatek elektřiny.

Před dvěma lety Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykače na vysoce postavené ruské velitele kvůli podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, a to včetně raketových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Rusko podle ukrajinského letectva v únoru během nočních náletů také vypustilo proti Ukrajině 5059 dronů dlouhého doletu, tedy přibližně o 13,5 procenta více oproti lednu.

Kyjev v odvetě pravidelně útočí na ruské rafinérie a sklady pohonných hmot ve snaze zbavit Moskvu příjmů, které financují válečné úsilí Kremlu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...