Ruský soud rozpustil Memorial. Podle prokuratury rehabilituje zrádce za peníze z ciziny

Nahrávám video

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

„Mezinárodní Memorial vznikl jako organizace pro uchování paměti národa, ale nyní se téměř výhradně zaměřuje na zkreslování historické paměti, především pak na Velkou vlasteneckou válku,“ prohlásil při soudním slyšení zástupce ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov. Velká vlastenecká válka je ruský termín pro účast někdejšího Sovětského svazu ve druhé světové válce. Podle Žafjarova organizace „vytváří falešný obraz SSSR jako teroristického státu“.

„My, potomci vítězů, jsme nyní nuceni přihlížet rehabilitaci zrádců a nacistických kolaborantů – nejspíš proto, že za to někdo platí. A to je skutečný důvod, proč Memorial tak ostře odmítá svůj status zahraničního agenta,“ dodal Žafjarov.

Podle prokuratury Memorial soustavně, závažně a úmyslně porušoval povinnost označovat veškerou svou produkci slovy o tom, že je „zahraničním agentem“. Rusko zákon o této povinnosti nevládních organizací, které přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost, přijalo v roce 2012. Na Memorial ho začalo uplatňovat o čtyři roky později. Postupně ho rozšířilo i na nezávislá média a jednotlivce.

Právní zástupkyně nejznámější ruské nevládní organizace pokládá žalobu za politicky motivovanou a agentuře Interfax řekla, že Memorial se odvolá jak v Rusku, tak k Evropskému soudu pro lidská práva. Obhajoba stojí na tom, že organizace zmíněné označení v drtivé většině materiálů používala a za případy, kdy chybělo, už dříve zaplatila pokutu. Jednou potrestaný čin nelze v Rusku trestat znovu.

Za Memorial se postavila dlouhá řada ruských i světových osobností i organizací, především lidskoprávních. Moskevský PEN klub varoval, že moc se snaží „zničit naši paměť“ a vyzval k hlasitému odporu. Skupina pracovníků ve vzdělávacích projektech varuje, že „země se nachází na hraně historické katastrofy“. A představitelé kultury srovnali tajení stalinských represí s popíráním holocaustu.

Jelcinovo centrum pečující o odkaz prvního ruského prezidenta v půlce prosince napsalo: „V tyto těžké dny pro Memorial chceme vyjádřit naději, že soud dokáže být objektivní a Memorial bude pokračovat v obětavé práci rozkrývání stalinských zločinů.“ Ozval se i první sovětský prezident. Podle Michaila Gorbačova a šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta Dmitrije Muratova práce Memorialu „odpovídá zájmům ruské společnosti i státu“.

Přesvědčení prokuratury, že Memorial porušuje pravidla morálky, dobré mravy nebo Deklaraci lidských práv, působí – ve srovnání s oceněním, kterého se organizaci dostává – až bizarně, napsala v Nové gazetě šéfka její „soudní“ redakce Věra Čeliščeva. 

Utišení kritiky

Spekuluje se o tom, že rozpuštění Memorialu je snahou režimu zbavit se kritiky Stalina a jeho vítězství ve Velké vlastenecké válce, tedy části druhé světové války mezi nacistickou invazí do Sovětského svazu a květnem 1945.

„V soudní síni dnes zazněla, dle mého názoru, pravá příčina rozpuštění. Představiteli žaloby bylo expresně řečeno, že Memorial vytvářel lživý obraz sovětské minulosti. Do právního rámce celé kauzy to vůbec nezapadá,“ říká komentátor Českého Rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Porážka nacismu se pro Kreml i po pádu SSSR stala jedním z ústředních bodů národní ideologie a na jeho zpochybňování kdekoli na světě reaguje velmi podrážděně, jak poznala i Česká republika souvislosti s pomníky Ivana Koněva nebo vlasovců.

„Myslím, že Moskvě vadí jak kritika Sovětského svazu, tak současného Ruska. Memorial poukazoval na to, že Putinův režim se čím dál víc blíží tomu sovětskému. Bohužel tomu tak opravdu je, což je velice nepříjemné zjištění,“ tvrdí Dvořák.

Podle komentátora Putin pomalu utahaje smyčku kolem svobody v zemi. „Při převezení Alexeje Navalného do vězení proti Putinovi protestovaly obrovské masy. Ten si uvědomil, že pokud proti tomu nijak nezasáhne, může si to řada Rusů vysvětlit jako slabost. Proto to tažení, jak proti Memorialu, tak proti pouličním protestům, bylo tak tvrdé. Dnes už si na něco takového nikdo netroufne. Před budovou soudu v Moskvě sice protestovali podporovatelé Memorialu, ale řada z nich byla hned zadržena.“

České reakce

Podle šéfa české pobočky Memorialu Štěpána Černouška bylo rozhodnutí zpolitizované a směšné. Tuzemské pobočky se rozhodnutí ruského soudu netýká, řekl ČTK Černoušek. Zdůvodnění ruského soudu označil za záminku, jak se zbavit nepohodlné organizace. „Je to opravdu směšné a obrovská ostuda Ruska,“ uvedl. V každém případě organizace bude fungovat nadále, o formě se její zástupci poradí s ruskými partnery.

Rozpuštění organizace zkritizovalo i české ministerstvo zahraničí. Podle resortu je symbolem represí vůči občanské společnosti a absence nezávislých soudů v Rusku.  

„Jeden by čekal, že se Rusko po tolika letech oprostí od své minulosti. Tamější režim se ale nadále drží toho, co má ozkoušené – politicky motivované procesy, zatýkání a omezování svobody. Smutné,“ uvedla ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil připomenul rezoluci Evropského parlamentu proti zrušení organizace. „Zastrašit a umlčet, to je již dobře známý putinovský styl vládnutí,“ napsal.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) označila rozsudek za součást snahy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina umlčovat lidi i dnes. „Je smutné, že země s tak bohatou kulturou se tolik bojí pravdy o svých dějinách i současnosti,“ uvedla. 

Ředitel památníku Lidice a historik Eduard Stehlík považuje rozhodnutí za skandální a náměstek ředitele českého Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka za špatnou zprávu, která zcela jasně vypovídá o směřování současného Ruska. „Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za Michaila Gorbačova, ale za Vladimira Putina musí skončit,“ uvedl Matějka.

Zahraniční reakce

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian vyjádřil nad likvidací sdružení rozhořčení a znepokojení, uvedla agentura AFP. Verdikt odsoudilo rovněž polské ministerstvo zahraničí. „Polsko nikdy neopustí tyto úžasné lidi,“ řekl mluvčí polské diplomacie Lukasz Jasina.

Velvyslanec Spojených států v Moskvě John Sullivan označil rozhodnutí soudu za „do očí bijící a tragický pokus o potlačení svobody projevu a vymazání historie“. Německá diplomacie vnímá verdikt jako „nepochopitelný“. „Rozhodnutí zvyšuje naše velké znepokojení, v neposlední řadě proto, že odebírá hlas obětem útlaku a represí,“ uvedla mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Americká diplomacie verdikt odsoudila a upozornila, že se znepokojením sleduje také snahu ruských úřadů o zrušení Lidskoprávního centra Memorial, sesterské organizace Mezinárodního Memorialu. O jejím osudu rozhodne moskevský soud zřejmě už ve středu 29. prosince. „Vyzýváme ruské úřady, aby ukončily pronásledování nezávislých hlasů a obhájců lidských práv,“ řekl mluvčí ministerstva Ned Price.

„Zdá se, že se Ruská federace stále více vzdaluje našim společným evropským normám a hodnotám,“ reagovala generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová v prohlášení. „Dnešek je temným dnem pro občanskou společnost v Ruské federaci,“ dodala. Organizace Amnesty International likvidaci sdružení označila za „přímý útok na právo na svobodu projevu a sdružování“ a vyzvala ke zrušení rozhodnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...