Ruský útok v Ternopilu má 26 obětí, Polsko aktivovalo stíhačky

Výbuchy se v noci ozývaly ve městech Lvov a Ternopil, kde byla podle Zelenského zasažena devítipodlažní budova. Zemřelo nejméně 26 lidí, včetně tří dětí, a dalších 93 utrpělo zranění, včetně osmnácti dětí, informovala Ukrajinska pravda. Do nemocnic bylo dle ruskojazyčného serveru BBC převezeno 47 zraněných.

V troskách se pravděpodobně stále nacházejí lidé, podle ministra vnitra Ihora Klymenka se večer objevily zprávy až o 26 lidech, kteří jsou stále pohřešovaní.

Premiérka Julija Svyrydenková přislíbila, že lidem zasaženým ruským terorem vláda poskytne potřebnou pomoc. Územní společenství Ternopilu zároveň vyhlásilo třídenní smutek.

Ukrajinské letectvo sdělilo, že obytný dům nejspíš zasáhla ruská raketa Ch-101, což je řízená střela s plochou dráhou letu typu vzduch–země dlouhého dosahu.

„Útok na západě byl kombinovaným úderem zahrnujícím různé letecké zbraně. Jednalo se o rakety Ch-101, rakety Kalibr a jednu balistickou raketu odpálenou ze severního směru. K žádným odpalům ze strategických letadel nedošlo,“ konstatoval náčelník komunikačního oddělení ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat.

Vzlet polských a rumunských stíhaček

Při ruském útoku na západní Ukrajinu vyslalo sousední Polsko do vzduchu stíhačky, informovala polská armáda. „Vzlétly dvojice stíhaček rychlé reakce a letadlo včasného varování a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového sledování byly uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti,“ uvedlo na síti X operační velení.

„Vzhledem k nutnosti zajistit volný pohyb vojenského letectva byla letiště v Řešově a Lublinu dočasně uzavřena,“ uvedl Polský úřad pro řízení letového provozu na síti X. Před osmou hodinou ranní bylo opatření zrušeno.

Také Rumunsko brzy ráno vyslalo do akce stíhačky poté, co dron narušil vzdušný prostor balkánské země u hranic s Ukrajinou, uvedla agentura AFP s odvoláním na tamní ministerstvo obrany. Bezpilotní letoun se přerušovaně objevoval na monitoru radaru přibližně 12 minut, upřesnil resort a dodal, že nebyl hlášen žádný dopad na zem.

V pondělí Rumunsko poprvé kvůli válce na Ukrajině nařídilo evakuaci dvou vesnic poté, co ruský dronový útok na ukrajinském břehu Dunaje, který v oblasti tvoří mezistátní hranici, způsobil požár lodi přepravující zkapalněný plyn. Příkaz k evakuaci byl zrušen v úterý.

Desítky zraněných v Charkově

Počet zraněných při náletu ruských dronů na druhé největší ukrajinské město Charkov na východě země mezitím stoupl na 46, včetně dvou dívek ve věku devíti a 13 let, napsal na sociální síti šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Dříve informoval o 32 raněných.

Rusko ve městě zasáhlo mimo jiné vícepodlažní budovu, z níž muselo být evakuováno 48 lidí včetně tří dětí. Poškozeno bylo nejméně deset civilních aut, blízký obytný dům, garáže či supermarket.

Útok podle zdrojů agentury Reuters zničil výlohy obchodů a další obytné domy. Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že dron zasáhl okolí zdravotnického zařízení, zranil lékaře a poškodil budovu i okolní auta. Později dodal, že jeden z bezpilotních prostředků zasáhl také školní dvůr.

Charkov, který se nachází asi 30 kilometrů od ruských hranic, čelil silným ruským úderům hned zpočátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Útoky invazních jednotek nepolevují, tamní úřady často hlásí útoky na obytné čtvrti a civilní infrastrukturu.

Útoky v dalších oblastech Ukrajiny

V Ivano-Frankivské oblasti byli podle Zelenského zraněni tři lidé, včetně dvou dětí. Ve Lvovské oblasti byla terčem útoků kritická infrastruktura a energetická zařízení. V Doněcké oblasti byl zraněn jeden člověk. Ruským útokům čelila také Kyjevská, Mykolajivská, Čerkaská, Černihivská a Dněpropetrovská oblast.

„Rusko opět útočí na naši energetickou infrastrukturu,“ sdělilo dříve ukrajinské ministerstvo energetiky. V řadě regionů Ukrajiny energetici kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu museli přistoupit k nouzovému vypínání elektřiny.

„Letecký poplach v noci platil po celém území Ukrajiny, protože ruská armáda vyslala kromě bezpilotních letounů i střely Kinžal,“ informovala ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová. Zásahy podle ní hlásí třeba Ivano-Frakivská oblast včetně tamní Burštýnské tepelné elektrárny.

Opravy energetických zařízení probíhají, ale nejsou bez komplikací, sdělila Stomatová. „Problém je, že každá ta společnost odpovídá za své energetické zdroje i za transformátory. Ne všechny jsou přitom chráněny tak, jak by měly. Ruská armáda vyslala za poslední měsíc a půl na energetické objekty 150 raket a více než dva tisíce bezpilotních letounů,“ upozornila zpravodajka.

Zelenskyj znovu vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. „Každý drzý útok proti běžnému životu dokazuje, že tlak na Rusko je stále nedostatečný. Účinné sankce a pomoc Ukrajině to mohou změnit,“ zdůraznil prezident země, která se plnohodnotné ruské agresi brání za pomoci Západu čtvrtým rokem.

Nejvyšší prioritu podle hlavy státu mají dodávky raket a dalších zbraní pro protivzdušnou obranu a pro rozšíření schopností ukrajinského letectva a rovněž rozšíření ukrajinské výroby dronů, což může ochránit lidské životy.

Aktivitu dronů hlásí ve středu také Rusko. Tamní ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na středu zničila ruská protivzdušná obrana 65 ukrajinských dronů, z toho nejvíce nad Černým mořem a Krasnodarským krajem na jihu Ruska. Na letišti v Krasnodaru musel být dočasně přerušen provoz. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Použití raket ATACMS

Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje ruskojazyčná verze serveru BBC.

Ukrajinský generální štáb přitom dříve oznámil, že úder byl úspěšný. Někteří analytici tvrdí, že rakety ATCMS zasáhly polygon u města Voroněž, uvedla Stomatová. „Je těžké potvrdit, jestli skutečně něco zasáhlo svůj cíl, či nikoliv. Pokud by se to ale potvrdilo, tak je to poprvé, co ukrajinská armáda využila tyto střely už v éře amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ dodala zpravodajka.