Ruský útok na město Dobropillja si podle úřadů vyžádal nejméně 11 mrtvých

Nahrávám video

Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti nejméně na jedenáct. Dalších třicet lidí včetně dětí bylo zraněno, uvedli ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle BBC informoval také o dalších šesti mrtvých. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K.

Podle ukrajinské armády se 79 ruských dronů podařilo sestřelit a dalších 54 dronů zřejmě kvůli elektronickým protiopatřením nezasáhlo cíle, uvedla agentura Reuters. Ukrajina ale také oznámila, že při raketových a dronových útocích zemřelo v noci nejméně jedenáct lidí. Tvrzení stran ve válečných podmínkách nelze okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů. Před válkou žilo ve městě Dobropillja kolem 28 tisíc lidí.

„Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně jedenáct lidí zahynulo a třicet dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři. Útoky podle ukrajinského ministerstva vnitra poškodily osm vícepodlažních budov a třicet automobilů. „Při hašení požáru okupanti znovu udeřili a poškodili hasičský vůz,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo. Zveřejnilo rovněž fotografie poničených a hořících budov a záchranářů odstraňujících trosky.

Redaktorka Deníku N Petra Procházková uvedla, že šlo o masivní útok Ruska na Ukrajinu již druhou noc po sobě. „Rusové zintenzivnili nálety – kombinované – což bych zdůraznila, protože to je důvod, proč se ukrajinské protivzdušné obraně zjevně nedaří všechny střely a drony likvidovat,“ dodala s tím, že Dobropillje je nepříliš velké město nedaleko Pokrovsku na Donbase. Frontová linie se táhne asi dvacet kilometrů jižně od tohoto hornického města.

Nahrávám video

„Zajímavé je tím, že tam je velký železniční uzel, který byl možná cílem, ale bohužel došlo k zásahu několika obytných domů,“ dodala s tím, že byla zasažena i administrativní budova.

Výzva pro protivzdušnou obranu, která musí šetřit

Podotkla, že taktikou Rusů již delší dobu je posílání dronů Šáhed v kombinaci s různými typy raket. „To je pro ukrajinskou protivzdušnou obranu nesmírně těžké. Dokáží zachytit jen část raket, část dronů, ale s tím ten ruský útok počítá. Nepočítá s tím, že všechny rakety a drony doletí na cíl, ale počítá s tím, že zcela zmate ukrajinskou protivzdušnou obranu, která navíc nyní musí velice šetřit po zastavení dodávek ze Spojených států, a tím pádem jen část doletí na cíl, což ale k úspěchu ruského útoku stačí,“ dodala.

Podle ní má na vzdušné útoky a ostřelování posledních dní vliv i skutečnost, že Spojené státy pozastavily i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Rusko se zaměřilo i na přístavní město Oděsu. Útoky bezpilotních letounů cílily na objekty zajišťující zásobování energií a na civilní infrastrukturu tohoto přístavu na Černém moři, informovala ukrajinská tisková agentura Ukrinform a ruská státní agentura TASS. „Nepřítel opět uskutečnil masivní dronový útok na civilní a energetickou infrastrukturu Oděsy,“ uvedl podle agentury Ukrinform šéf oblastní správy Oleh Kiper. „V důsledku padajících trosek začala hořet průmyslová budova a čerpací stanice,“ dodal.

Útok na ruskou ropnou rafinerii

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko naopak prohlásil, že trosky padajících dronů poškodily nádrž jedné z největších ropných rafinerií v zemi. Poškození rafinerie si podle gubernátora nevyžádalo žádná zranění. „Letecká obrana sestřelila jeden přibližující se dron, další byl zničen nad prostory závodu,“ uvedl Drozdenko. „Když spadly trosky, byla poškozena vnější struktura jedné z nádrží,“ dodal.

Procházková podotkla, že Rusové často hovoří o tom, že jde o padající trosky, aby dokázali, že umějí všechny ukrajinské drony sestřelit. „Ale ne vždy to bývá pravda, někdy k tomu zásahu dojde přímo cíleně dronem, který se Rusům nepodaří sestřelit,“ dodala s tím, že Ukrajinci jsou v tom šikovní.

„Podle ruských zdrojů je tam hlášena jedna oběť na životech, ale většinou se ukrajinské útoky na ruské cíle obcházejí bez lidských obětí. To je velice významné. Dokáží se strefit do strategického objektu. (...) Nepodnikají tak masivní útoky jako Rusko, ale jsou velice přesní,“ dodala.

Přesný rozsah poškození závodu zatím není jasný. Podle zdroje agentury Reuters nicméně poškozená nádrž nezačala hořet. Rafinerie, kterou provozuje ruská ropná společnost Surgutněftěgaz, zpracovává zhruba 17,7 milionu tun ropy za rok. To představuje více než šest procent celkového množství ropy zpracované v Rusku, píše Reuters.

Ukrajina se brání ruské invazi již přes tři roky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno opakovaně navrhl příměří ve vzduchu a na moři. V sobotu prohlásil, že nejnovější ruské útoky ukazují, že cíle Moskvy se nemění a že by měly být proti Rusku zavedeny další sankce.

Načítání...

Kallasová: Putin ukazuje, že nemá zájem o mír

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil Rusku zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež válku na Ukrajině ukončí. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat.

Podle šéfky diplomacie Evropské unie Kaji Kallasové nejnovější ruské útoky ukazují, že ruský vůdce Vladimir Putin nemá zájem o dosažení míru. „Ruské rakety dál neúnavně dopadají na Ukrajinu a přinášejí další smrt a destrukci. Putin opět ukazuje, že nemá zájem o mír,“ napsala Kallasová. „Musíme zvýšit vojenskou podporu, jinak ještě více ukrajinských civilistů zaplatí nejvyšší cenu,“ dodala.

Unijní lídři se tento týden na mimořádném summitu v Bruselu shodli na posílení evropské obrany a zároveň v nezávazném usnesení slíbili další pomoc Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...