Rusové masivně zaútočili na Dnipro, zabíjeli v Charkovské a Černihivské oblasti

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Masivní ruský dronový nálet zranil v Dnipru devětapadesátiletou ženu a sedmašedesátiletého muže.

Útok podle ukrajinských úřadů způsobil řadu požárů ve městě i na předměstích. Poškozeno bylo šest bytových domů a řada civilních a komerčních objektů, mezi nimi čerpací stanice, obchody, kiosky, cateringové společnosti, infrastruktury, garáže a více než dvacet aut.

Útok částečně zničil i budovu, kde sídlí místní redakce veřejnoprávní stanice Suspilne a pod ní spadající rozhlasová stanice Ukrajinský rozhlas Dnipro. V budově vypukl požár, vyražená jsou okna a dveře a poškozený je strop a střecha.

Sídlo redakce veřejnoprávní stanice Suspilne v Dnipru po ruském útoku (18. listopadu 2025)
Zdroj: Reuters/Mykhailo Moskalenko

Rusové opět cílili i na železniční infrastrukturu. Poškozeno bylo nádraží v Dnipru, kde tlaková vlna zničila okna ve stanici i v několika železničních vagonech. Vlaky nabraly zpoždění.

Vážné škody jsou v příměstském depu, které obsluhuje osobní vlaky v regionu, uvedl místopředseda vlády a ministr pro rozvoj komunit a územního rozvoje Oleksij Kuleba. „Teroristické útoky jsou cíleně zaměřeny na zničení logistického systému,“ podotkl Kuleba.

Železniční depo v Dnipru po ruském útoku (18. listopadu 2025)
Zdroj: Minister Oleksii Kuleba via Facebook/Handout via Reuters

Oběti: sportovní šampionka, seniorka s pečovatelkou

Terčem ruských útoků se stala i železniční infrastruktura v Charkovské oblasti. Ve městě Berestyn zranily nálety okupantů železničáře a poškodily vagony a další infrastrukturu ve čtyřech stanicích.

„Sedmnáctiletá dívka, která byla vážně zraněna při raketovém útoku na město Berestyn, zemřela v nemocnici,“ uvedl předseda oblastní správy Oleh Syněhubov. Z devíti lidí zraněných při útoku je podle něho sedm stále v nemocnici.

Zahynula sedmnáctiletá Karyna Bachurová, která letos získala titul ukrajinské šampionky v kickboxu a kozáckém dvojboji a současně studovala na pedagogické škole. Podle trenéra měla v úterý večer odcestovat na závody do Rakouska, napsal web Ukrajinska pravda.

Dva mrtvé hlásí po ruských úderech Černihivská oblast na severu země. „Dnešní noční útok na Horodnju si vyžádal dva životy. Zemřeli civilistky ve věku 75 a 72 let – místní obyvatelky,“ sdělil předseda oblastní správy Vjačeslav Čaus.

„Byl to naprosto opovrženíhodný útok. Rusové zaútočili na město útočnými drony o půlnoci, kdy lidé již spali,“ poznamenal Čaus. Podle policie jsou oběťmi pětasedmdesátiletá nemocná žena a její pečovatelka.

Nahrávám video

Každodenní výpadky proudu

Rusové znovu udeřili i na energetickou infrastrukturu, podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové byly v Dněpropetrovské oblasti zasaženy dvě teplárny. Část regionu je kvůli tomu bez proudu.

Moskva cílila na energetická zařízení i v dalších ukrajinských oblastech – Sumské, Chersonské a Doněcké, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky.

Kvůli ničení energetické infrastruktury a následným nutným opravám se většina ukrajinských regionů potýká s každodenními výpadky proudu.

„Výpadky elektřiny jsou tady opravdu velice časté, a to bydlíme v centru Kyjeva,“ přiblížila z ukrajinského hlavního města Procházková. „U nás v bytě se netopí, nefunguje tady centrální systém vytápění, takže jste závislí na elektřině – a ta není.“

Nahrávám video

Ruské útoky sílí

Ukrajina se brání ruské agresi od února 2014 a od února 2022 čelí plnohodnotné pozemní invazi. Moskva v poslední době zesílila dronové i raketové útoky. Podle analýzy agentury AFP opírající se o ukrajinské údaje byl počet nočních útoků ruskými střelami na Ukrajinu v říjnu nejvyšší od začátku roku 2023. Ruské síly v říjnu na Ukrajinu odpálily 270 raketových střel, což je o 46 procent více než v září, vyplývá z údajů, které denně poskytuje ukrajinské letectvo.

Rusko cílí zejména na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a popírá, že by mířilo na civilisty, Ukrajina však běžně hlásí desítky civilních obětí.

Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě uvedla, že počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Celkem si celoplošná ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14 534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38 472 osob včetně nezletilých bylo zraněno.

Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruské ozbrojené síly. Skutečný počet obětí bude nejspíše podstatně vyšší, připustila mise. Tyto a podobné statistiky totiž nezahrnují oběti na okupovaných ukrajinských územích.

Také Ukrajina v rámci své obrany útočí na ruském území zvláště svými drony, Kyjev však cílí na průmyslová zařízení důležitá pro ruskou armádu a počet civilních obětí je na ruské straně nesrovnatelně menší.

Ukrajinská armáda ohlásila úspěšný útok střelami ATACMS v Rusku

V úterý odpoledne ukrajinská armáda oznámila, že úspěšně zaútočila střelami ATACMS proti vojenským cílům na ruském území. Generální štáb označil úder za „významný vývoj, který je dokladem toho, že Ukrajina je neochvějně odhodlaná bránit svoji suverenitu.“ Střely, které mohou mít dolet až tři sta kilometrů, Kyjevu dodávají Spojené státy.

Ruské ministerstvo obrany dříve informovalo o údajně 31 zlikvidovaných ukrajinských dronech. Deset z nich protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila nad Voroněžskou oblastí, stejný počet nad Tambovskou oblastí, ostatní drony nad šesti dalšími oblastmi.

Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o dronech, které podle svého tvrzení sestřelilo. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech. Tvrzení ani jedné ze stran nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...