Rusové obsadili v Záporožské oblasti některé pozice, které Ukrajinci osvobodili v létě, píší analytici

Ruské invazní síly nedávno postoupily v ukrajinské Záporožské oblasti a znovu obsadily některé pozice, které ukrajinská armáda osvobodila během letošní letní protiofenzívy, píše ve své poslední analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Jeho analytici se domnívají, že ruský postup nyní není významný, ale může se jím stát, pokud se Kyjevu nedostane západní podpory. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Ukrajinci dál rozšiřují předmostí na levém břehu Dněpru.

Podle ISW Rusové v Záporožské oblasti pravděpodobně postoupili poté, co se ukrajinští vojáci na zimu stáhli na lépe hájitelné pozice u obce Robotyne. „Geolokalizované záběry zveřejněné 14. a 27. prosince naznačují, že ruské síly nedávno postoupily západně od Verbove, které se nachází asi devět kilometrů východně do Robotyne,“ píše institut.

ISW postup Rusů v Záporožské oblasti označuje jako vývoj, který podporuje jejich hodnocení situace na bojišti, že současná poziční válka na Ukrajině není stabilní patovou situací.

„Současná rovnováha může být vychýlena oběma směry na základě rozhodnutí učiněných na Západě nebo v Rusku a omezené ruské zisky by se mohly stát významnými, zejména pokud Západ přeruší vojenskou pomoc Ukrajině,“ píše institut.

Ukrajinský armádní generální štáb ve své ranní zprávě uvedl, že Ukrajinci západně od Verbove a Robotyne odrazili tři ruské útoky. Tvrdí, že Ukrajinci dál rozšiřují předmostí na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti.

Vražda ukrajinských válečných zajatců

ISW také upozorňuje na geolokalizované záběry z ukrajinského dronu zveřejněné 27. prosince, které podle něj ukazují ruskou vraždu ukrajinských válečných zajatců poblíž Robotyne. Na videu je vidět, jak ruští vojáci střílejí tři ukrajinské vojáky zajaté na hranici lesa a později jeden ruský voják zblízka střílí do už mrtvého Ukrajince, popisuje ISW.

Podle ukrajinské prokuratury se tohoto činu Rusové dopustili v prosinci, blíže datum úřad neupřesnil. Vedoucí odboru potírání zločinů v podmínkách ozbrojeného konfliktu generální prokuratury Jurij Bělousov ve čtvrtek řekl stanici Rádio Svoboda, že z činu jsou podezřelí příslušníci Pskovské výsadkové divize, která podle něj páchala válečné zločiny i jinde na Ukrajině, mimo jiné v Kyjevské oblasti.

Zabíjení válečných zajatců porušuje Ženevské konvence. ISW dříve informoval o tom, že v prosinci zaregistroval záběry z bezpilotních letounů, na kterých bylo vidět, jak ruští vojáci používají u Robotyne ukrajinské zajatce jako lidské štíty. Bělousov ve čtvrtek potvrdil, že k tomuto činu došlo ve stejné oblasti, jako v případě výše zmíněné vraždy.

ISW: Rusko jednání nezajímá, dál chce ovládnout celou Ukrajinu

Analytici z ISW dále zdůrazňují, že Rusko má ohledně Ukrajiny stále maximalistické cíle a nemá zájem o jednání v dobré víře, navzdory zprávám, že západní představitelé jsou přístupnější případným ukrajinským jednáním s Ruskem o ukončení války.

ISW tak komentuje informace webu Politico, podle nějž administrativa amerického prezidenta Joea Bidena a evropští představitelé jednají s Ukrajinou o nové strategii, která by se zakládala na přechodu k větší obraně. Západní činitelé se podle zdrojů serveru domnívají, že posílení obranných linií zlepší pozici Ukrajiny při budoucích mírových jednáních s Ruskem.

Příklon k nové strategii podle amerického serveru souvisí s nejistou budoucností americké a evropské pomoci Ukrajině. Pozornost západních představitelů se tak přesouvá od cíle dosáhnout úplného vítězství nad Ruskem k možným diplomatickým jednáním, která by ukončila válku. Jednání s Ruskem by ale pravděpodobně vedla ke ztrátě části ukrajinského území ve prospěch Ruska, upozorňuje Politico.

Server doplnil, že podle zdroje z Bílého domu americká administrativa nicméně Ukrajinu od nových útočných operací neodrazuje.

ISW ale upozorňuje, že Rusko nemá zájem válku zmrazit, ani se zapojit do poctivých jednání a bude i nadále prosazovat své expanzivní územní cíle a snahy o „demilitarizaci“ Ukrajiny. Dočasné příměří by pravděpodobně jen poskytlo ruské armádě čas připravit se na obnovenou agresi proti Ukrajině, v níž by Kreml měl stále stejné maximalistické cíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...