Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Nahrávám video

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, prohlásili po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj by byla chyba ustupovat Moskvě. Ruský vládce Vladimir Putin v únoru prohlásil, že zemi západní sankce naopak pomohly.

Evropská unie proti Rusku zavedla celkem šestnáct balíků opatření. Na prvním se lídři zemí Evropské unie dohodli hned první den ruské invaze na Ukrajinu. Součástí je například zmrazení majetku některých občanů, zákaz dovozu určitých surovin nebo zákaz využívání systému SWIFT.

Právě obnovení přístupu do mezinárodního platebního systému patří mezi požadavky ruské strany. Řada tamních bank z něj byla vyloučena hned po invazi. To vytvořilo značné překážky při placení nejen ruským zemědělským firmám.

K tomu, aby někdo mohl poslat peníze v mezinárodním styku, musí mezi bankami proběhnout vzkaz. To provází všechny transakce bank, které jsou součástí systému SWIFT. Bez toho platba neprojde, vysvětluje ekonomka Jana Matesová s tím, že v systému je většina světových bank. Makroekonom Jakub Jedlinský ovšem upozornil na to, že zákaz se nevztahuje na všechny ruské banky.

Prakticky každá sankce nutí Rusko k tomu hledat nová řešení, dodal. „Putin to sice může vnímat tak, že to zemi posílilo, ale neznamená to, že ten tlak neexistuje. Nějaké nové řešení možná mají, ale práci to ztěžuje. Zákaz SWIFT komplikuje Rusku obchod, uzavírá se více trh a mají méně obchodních možností.“

Klíčové bylo zmrazení rezerv, míní Matesová

Klíčový efekt mělo zmrazení rezerv ruské centrální banky, míní ekonomka Matesová. „Ruské vedení invazi na Ukrajinu dlouho plánovalo, je to evidentní i u centrální banky – ale asi neznala termín. Zhruba polovina jejich rezerv se stále zhodnocuje v západních institucích, uvázla jim tam,“ vysvětlila.

Podle datového ekonoma Petra Bartoně je nejdůležitější sankcí zákaz vývozu technologií do Ruska. „Země dlouhodobě využívala západní technologie, třeba i na obsluhu ropných a plynových vrtů. Tím trpí i schopnost těžit jednu z mála věcí, z kterých Rusko ještě vydělává v zahraničním obchodě. Neznamená to, že to ekonomiku položí, ale žije na vnitřní dluh a spíše jen přežívá,“ poznamenal.

Podle makroekonoma Jedlinského se mohlo očekávat, že se ruská ekonomika na lopatky položí rychleji. „Tamní centrální banka ale odvedla velmi dobrou práci,“ míní. „Povedl se zastavit pád rublu, naopak začal růst. Nicméně výše úrokových sazeb přes dvacet procent začíná vadit Kremlu, protože to může vést ke krachu spousty firem,“ dodal.

Datový ekonom Bartoň upozornil, že směnný kurz ani HDP nejsou pro ruskou ekonomiku směrodatné, protože jsou nastavené uměle. „Je pravda, že opravdové reality se nedopídíme,“ souhlasí Matesová.

Procházková: Rusové pociťují inflaci, ale vydrží toho hodně

Rusko určitě pálí sankce více, než přiznává, míní Procházková. „Na oficiální informace z úřadů a od vysokých politiků bych moc nehleděla, je mnohem zajímavější sledovat slova osob z nižší a střední politiky. Například náměstek ministra průmyslu a obchodu Vasilyj Osmakov před několika dny řekl, že se ruská ekonomika blíží jakémusi bodu zlomu, který občané pocítí,“ upozornila redaktorka.

„Rozhodně zaznamenali, že v obchodech chybí zahraniční výrobky. Ty se ovšem začaly postupně navracet, hlavně díky schopnosti země sankce obcházet. Více ale pociťují prudký růst inflace, která je oficiálně někde na devíti procentech. Nezávislí ruští ekonomové ovšem mluví o daleko vyšší inflaci, běžný Rus to vidí na cenách v obchodech. Například brambory, nejzákladnější potravina v zemi, zdražily o 92 procent,“ přiblížila Procházková.

Zároveň ovšem dodala, že Rusko je velká země s robustní ekonomikou a obrovskou schopností adaptace. „To se týká jak politických struktur, tak běžného obyvatelstva. Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...