Sami jsme si největším nepřítelem, lekce z 11. září jsme promarnili, říká Petr Kolář

Nahrávám video

Svobodný svět se nepoučil z mnoha lekcí, které mu daly teroristické útoky z 11. září 2001, domnívá se diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Západní civilizaci podle něj ohrožují – více než vnější hrozby – tužby po jistotách a klidu. Je proto třeba se soustředit především na sebe, například na odolnost vůči nepřátelům, kteří chtějí zničit svobodnou společnost a demokracii, řekl Kolář v Interview ČT24.

Jedenáctého září 2001 byl Kolář v Irsku, kde působil jako velvyslanec. Vzpomíná na recepci na ambasádě, kterou navzdory dění za oceánem nezrušil. „Na začátku jsme měli minutu ticha a pak jsme samozřejmě mluvili jenom o tom, co se stalo, co to znamená, co to bude znamenat. Původní strach vystřídala obrovská energie, touha se nepoddat,“ vybavuje si.

V takovém duchu se podle Koláře nesla i komunikace kolem reakce na teroristické útoky: „Byla plná emocí, strašně vyjadřovala sílu, odhodlání ukázat, že ať už za tím stojí kdokoliv, takhle si na nás nepřijde.“ Vlnu solidarity diplomat přirovnává k pocitům z listopadu 1989. „Potom samozřejmě život přinášel spoustu zkušeností, které ukazovaly, že tu lekci jsme trošku prošustrovali,“ domnívá se Kolář.

Projevuje se to prý i nyní v situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu. „Ukrajinci se oprávněně, myslím si, obávají toho, že ne že oni nevydrží, ale že my nevydržíme je podporovat. Únava z konfliktu a z války, touha po jistotách, klidu, abychom už zase měli ten svůj pohodlný svět, kde nás nic neohrožuje a kde si můžeme už jenom užívat trvalý růst, je prostě něco, co západní civilizaci ohrožuje mnohem víc než hrozby vnější,“ je přesvědčen bývalý velvyslanec v USA.

Právě Rusko se po 11. září zdálo být spojencem Západu v boji proti terorismu. Vladimir Putin tehdy prohlásil, že jde i o útok na Rusko. „Já jsem za to byl tehdy hrozně rád, překvapilo mě to, ale dobře a mile, na druhou stranu (…) jsem velké iluze o těchto postsovětských ‚demokratech' neměl,“ říká Kolář i s připomenutím výroku amerického prezidenta George Bushe mladšího o tom, že v Putinových očích viděl jeho duši.

„Můžu snad dnes říct, že zesnulá kamarádka Madeleine Albrightová říkala: ‚Já, když se podívám Putinovi do očí, tak tam vidím chladnokrevného kágébáka a nic jiného.' Ona měla pravdu, nicméně v té době jsme všichni doufali, že se s Ruskem skutečně podaří nastavit vztahy a spolupráci tak, abychom mohli být i partnery,“ podotýká diplomat s tím, že se „situace bohužel vyvinula jinak“.

Kolář: Jsme náš největší nepřítel

Atmosféra v USA po 11. září nahrála také americké invazi do Iráku. Bílý dům k ní přistoupil na základě informací tajných služeb o tom, že režim Saddáma Husajna údajně disponuje zbraněmi hromadného ničení. Tyto informace Kolář zpětně označuje za „ne úplně dokonalé“ a připomíná, že rozštěpily světovou demokratickou scénu. Zatímco například Česko spojence s dalšími zeměmi podpořilo, Francie se stavěla odmítavě.

Dle Koláře se tehdy „děly divné věci“. Panika podle něj způsobila, že se Západ choval neuváženě a nikoliv racionálně. Místo, aby se soustředil na vlastní kondici a schopnost se ubránit nepřátelům liberální demokracie, začaly se svobodné země hašteřit mezi sebou. „Těžko můžeme ovlivnit třeba to, co se děje v Rusku nebo ve světě islámu, kde naštěstí ne všichni jsou militantní islamisté. Musíme se soustředit na to, co můžeme ovlivnit – naši schopnost a odolnost připravit se na to, že svět kolem nás nám není příznivě nakloněn,“ zdůrazňuje bývalý velvyslanec mimo jiné v Rusku.

V současnosti – po obnoveném ruském útoku na Ukrajinu – je podle něj Západ připraven lépe, ale ještě pořád to není ono. „Náš největší nepřítel je vlastně naše kverulanství, naše hodnotová relativizace a neschopnost si říct, co je náš fatální existenciální zájem a že za to stojí, abychom si třeba utáhli opasky, abychom si řekli, že se třeba teď nebudeme mít chvíli úplně báječně a skvěle a trvalý růst není mantra, ke které se všichni musíme modlit,“ míní Kolář.

Dodává také, že Západ se musí soustředit na semknutí celého demokratického světa, například zemí, jako jsou Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael nebo Jižní Korea. „Mají stejný existenciální zájem jako my a nepřátelé liberální demokracie je nenávidí stejně jako nás.“

Americké instituce mohou být paralyzovány, varuje Kolář

Pozornost liberálního světa se upírá i k americkým prezidentským volbám, které se uskuteční příští rok na podzim. Kolář věří, že nerozhodnutí voliči se v případě kandidatury Donalda Trumpa přikloní většinově ke komukoliv jinému.

I kdyby se Trump do Bílého domu vrátil, americký prezident není vladař a nemůže dělat cokoliv, říká Kolář, protože v USA fungují demokratické instituce. „Samozřejmě je to ale paralýza, protože místo toho, aby energie byla napnutá na něco pozitivního, konstruktivního, tak je vyčerpávána obranou demokracie, principů a hodnot, na kterých stojí,“ uvažuje poradce prezidenta Petra Pavla.

Upozorňuje také na to, že zatímco v prvním období byl Trump obklopen lidmi, kteří se jej mnohdy snažili usměrňovat, tentokrát má po boku naprosto loajální skupinu, která už nyní přemýšlí o tom, jak co nejvíce omezit kontrolní úlohu demokratických institucí ve Spojených státech. „To je nebezpečí, které, doufám, před volbami dojde i řadě lidí, kteří se normálně politikou nezabývají, že tady už jde o samotnou podstatu demokracie.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 33 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...