Scholz hledá cestu, jak udržet slábnoucí vládní koalici a hospodářství

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Německu se již v minulém roce začalo přezdívat „nemocný muž Evropy“. Jeho hospodářství za celý rok kleslo o 0,3 procenta. Rovněž v letošním roce vláda i odborné instituce očekávají pokles, nebo v nejlepším případě stagnaci. Roli v tom hrají i potíže důležitého automobilového průmyslu, především koncernu Volkswagen. Ve třetím čtvrtletí se přitom ekonomika jen těsně vyhnula technické recesi, což je pokles hrubého domácího produktu ve dvou čtvrtletích za sebou. „Je zmítána vnějšími šoky a domácími problémy včetně byrokracie a nedostatku kvalifikované pracovní síly,“ napsala agentura AP.

Zdroj z vlády řekl agentuře Reuters, že Scholz se sejde se svými dvěma nejvyššími ministry, aby s nimi hledal společnou řeč poté, co předložili protichůdné plány na ozdravení ekonomiky země.

Dokument, který minulý týden unikl z berlínského ministerstva financí Christiana Lindnera (FDP), počítá se snížením daní a fiskální disciplínou. To političtí analytici interpretovali jako protiklad k mnohamiliardovému investičnímu programu, který o několik dní dříve předložil ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). Tato roztržka je posledním vyostřením sporu o hospodářskou a průmyslovou politiku mezi FDP, Zelenými a sociálními demokraty.

Na několika plánovaných schůzkách všech tři jmenovaných se má tedy zjistit, zda a jak se k sobě předložené dokumenty hodí.

Jiný zdroj Reuters uvedl, že řešením patové situace by mohlo být deset miliard eur (přes 253 miliard korun), které vláda dostala k dispozici poté, co americká společnost Intel pozastavila svůj projekt, na který byly určeny. Fiskální jestřáb Lindner navrhl vyškrtnutí prostředků z rozpočtu, zatímco Habeck uvedl, že by mohly být přerozděleny. „Nápady nechybí. To, co v současné době chybí, je shoda ve vládní koalici,“ poznamenal Lindner.

Jak povzbudit slábnoucí ekonomiku?

Zhoršující se podnikatelské vyhlídky největší evropské ekonomice prohloubily rozpory v ideologicky nesourodé Scholzově koalici. A to ohledně politických opatření na podporu růstu, ochranu pracovních míst v průmyslu a posílení pozice Německa jako světového průmyslového centra.

Habeck chce vytvořit fond na podporu investic a obejít přísná rozpočtová výdajová pravidla. Lindner prosazuje snížení daní, které by povzbudilo ekonomiku, a okamžité zastavení všech nových regulací.

Týden a podzim velkých rozhodnutí

Spolupředseda SPD Lars Klingbeil již dříve uvedl, že je ochoten o Lindnerových návrzích diskutovat, ale že některé z nich jsou pro jeho stranu, která v říjnu zveřejnila vlastní hospodářský plán, neudržitelné. „Dávat více bohatým, nechat zaměstnance pracovat déle a posílat je později do důchodu – nikoho nepřekvapí, že si myslíme, že je to špatný přístup,“ řekl Klingbeil listu Augsburger Allgemeine. Následujících sedm dní pak označil za „týden rozhodnutí“.

Lindner, který před časem avizoval „podzim velkých rozhodnutí“, řekl v neděli televizi ZDF, že situace, kdy se na povrch dostávají dennodenně spory koaličních stran, je už neudržitelná. Německo podle něj i vzhledem k americkým volbám potřebuje „vládu, která má jasný kurz“.

V červenci se přitom zdálo, že německá různorodá koalice dospěla ke kompromisu přijatelnému pro všechny. Vláda tehdy schválila návrh rozpočtu na příští rok, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory o podobu výdajů. Sporným bodem se stala zejména dluhová brzda (ústavní opatření, které má bránit rychlému zadlužování země). Zatímco Scholzovi sociální demokraté a Zelení chtěli vyšší výdaje a investice i za cenu větších dluhů, Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) trval na dodržení rozpočtové kázně.

Část německých médií nyní očekává, že pokud vláda padne předčasně, budou to právě Lindnerovi liberálové, kteří ji opustí. Podle jiných ovšem nemá FDP svržením vlády co získat. Strana, pro kterou zářijové zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku skončily debaklem, by nyní podle průzkumů na spolkové úrovni nezískala ani pět procent hlasů, a nedostala by se tak do parlamentu.

Opozice větří šanci na předčasné volby

Opoziční strany, včetně konzervativních křesťanských demokratů (CDU) a protimigrační Alternativy pro Německo, v neděli vyzvaly k předčasným volbám. Šéf parlamentní frakce konzervativců Thorsten Frei řekl listu Welt, že by to „byla poslední služba, kterou by (vláda) mohla naší zemi prokázat“.

Pokud jedna ze tří vládních stran vystoupí z koalice, může kancléř vyvolat parlamentní hlasování o důvěře, které by v případě prohry umožnilo prezidentovi vypsat volby.

V minulosti se kancléři a jejich strany touto cestou vydávali, aby posílili svou pozici, připomněl Reuters. Nyní však průzkumy veřejného mínění naznačují, že SPD, Zelení a FDP mohou v případě vypsání voleb utrpět velké ztráty. Jejich neoblíbenost se potvrdila právě i při nedávných zemských volbách.

K opozičním politikům se ale přidávají už i některá vlivná média. Časopis Spiegel v pátek zveřejnil komentář šéfa své redakce v Berlíně Christopha Hickmanna. Podle něj už Scholzova vláda dostala více šancí, „než si zasloužila“. „Stačilo. Němci by měli jít urychleně k volbám,“ dodal. Už několik týdnů se spekuluje o tom, že by se předčasné volby mohly konat 9. března, dodává agentura ČTK.

Dění v německé vládě a ekonomice je velmi důležitý i pro tuzemské firmy. Do Německa míří zhruba jedna třetina českého exportu. Německé firmy zde mají četné investice, včetně Škody Auto, která patří do koncernu Volkswagen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...