Scholz otevřel terminál na LNG ve Wilhelmshavenu. Řekl, že je klíčový pro bezpečnost Německa

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

„Dnešek (sobota – pozn. red.) je dobrým dnem pro naši zemi. Je to také ukázkou pro svět, že německé hospodářství zůstává silné,“ řekl Scholz ve Wilhelmshavenu, kam ho doprovodili ministři hospodářství a financí Robert Habeck a Christian Lindner.

Německo začalo terminály budovat po ruské invazi na Ukrajinu, aby se zbavilo energetické závislosti na Rusku. „Rychle jsme se rozhodli, že uděláme všechno pro to, abychom byli nezávislí na dodávkách plynu z Ruska,“ řekl Scholz. „A když jsme řekli, že chceme ještě tento rok zde ve Wilhelmshavenu terminál otevřít, tak mnozí říkali, že to není možné a že se to nikdy nemůže podařit. Opak se stal pravdou,“ zdůraznil.

V prohlášení ocenil rychlé tempo výstavby, se kterým vznikl terminál ve Wilhelmshavenu a ve kterém se budují i další takováto zařízení.

Ústřední částí terminálu ve Wilhelmshavenu je speciální plavidlo Höegh Esperanza, které LNG převádí zpět do plynného skupenství. Do přístavu dorazilo ve čtvrtek. Společnost Uniper, která ho provozuje, uvedla, že první plyn z plovoucího terminálu začne do německé soustavy proudit od 22. prosince.

S řádným fungováním pak Uniper počítá od poloviny ledna, kdy do přístavu připluje první tanker s LNG. Plyn, který Höegh Esperanza tento měsíc do německých plynovodů dodá, s sebou loď přivezla. Na palubě má asi 170 tisíc kubických metrů LNG.

Další terminály

Dokončena byla také infrastruktura pro plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminál je prozatím ve Francii a jeho připlutí je naplánované na leden. Tento terminál společně se zařízením pro Wilhelmshaven si pronajala německá vláda, aby nahradila dodávky plynu z Ruska, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnými unijními sankcemi pro Moskvu prakticky zastavily.

Hotov je také terminál v severoněmeckém Lubminu na pobřeží Baltu, který je ale na rozdíl od zařízení ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu zcela soukromým projektem. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál LNG v Lubminu provozovat, nyní čeká na konečné povolení. Získat ho chtěla do 1. prosince, nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Plovoucí terminál je již v Lubminu, do přístavu dorazil v pátek.

V Lubminu vedle zcela soukromého projektu společnosti ReGas vznikne ještě další terminál na LNG, který bude v režii německé vlády. Ta si pronajala pět plovoucích terminálů, vedle Lubminu, dolnosaského Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne jeden v dolnosaském Stade a ještě další ve Wilhelmshavenu.

Protesty aktivistů

Sobotní otevření terminálu ve Wilhelmshavenu doprovázely protesty klimatických aktivistů, proto policie v místě vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu letu dronů. Aktivisté zařízení považují za ekologickou zátěž pro region, neboť odpadní voda s obsahem chloru by podle nich mohla proudit do řeky Jade. Kritizují také to, že Německo nadále buduje kapacity pro dovoz fosilních paliv, což je v rozporu s klimatickými závazky země. Ekologové také tvrdí, že Německo bude mít díky dalším připravovaným terminálům nadbytek plynu.

Ministr hospodářství Robert Habeck kritiku odmítá a tvrdí, že bez terminálů na LNG by Německo nyní nebylo schopno nahradit chybějící dodávky plynu z Ruska. Nesouhlasí také s tím, že by Německo mělo přebytek plynu, neboť terminály nahradí jen část ruských dodávek a z LNG nebude mít užitek jen Německo, ale také další evropské země. Dalším Habeckovým argumentem je to, že infrastruktura pro LNG se buduje tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. Vodík považuje Německo za klíčový zdroj energie pro bezuhlíkový průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...