Německo vyzvalo evropské partnery k rozsáhlejší vojenské pomoci pro Ukrajinu. Podle kancléře Olafa Scholze se bez ní Ukrajina nemá šanci před ruskou agresí ubránit. Apel Berlína, který se stal na kontinentu lídrem dodávek pro napadenou zemi, přichází v době, kdy není jasná míra další podpory od dosud nejštědřejšího spojence Kyjeva – Spojených států.
Rusko s přelomem roku zesílilo vzdušné údery na ukrajinská města. Rakety a drony nebo jejich úlomky pravidelně ničí domy i energetickou infrastrukturu. Ukrajinská protivzdušná obrana se vyčerpává.
„Naši diplomaté, všichni zodpovědní za komunikaci s partnery a ukrajinští představitelé v zahraničí dělají vše, aby zajistili dodávky dalších systémů protivzdušné obrany a munice,“ uvedl minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruská státní televize mezitím vysílala, že ukrajinské naděje na úspěšnou protiofenzivu se nenaplnily. Rusové podle ní postoupili na východě, kde například obsadili zdevastovanou Marjinku.
Fronta se v posledních dnech často nehýbe, ukrajinští obránci tráví mrazivou zimu v zákopech. „Jsme na těchto pozicích už víc než rok. Už jsme tady přežili jednu zimu. Nějak jsme si na to zvykli,“ uvedl ukrajinský voják Oleh, který brání vlast v Charkovské oblasti.
Německo žádá víc
Také Západ si uvědomuje, že Ukrajina potřebuje víc zbraní. V Evropě se lídrem podpory v posledních měsících stalo Německo, které napadené zemi dodalo po Spojených státech vůbec nejvíc techniky. „Jakkoliv je vklad Německa významný, sám o sobě nebude stačit na to, aby v delším horizontu zajistil bezpečnost Ukrajiny. Vyzývám proto naše spojence v Evropské unii, aby také zvýšili své úsilí ve prospěch Ukrajiny,“ apeloval německý kancléř Olaf Scholz.
Unií slíbené dodávky považuje kancléř za nedostačující. Do mimořádného summitu na začátku února chce od partnerů další konkrétní návrhy. Zároveň věří, že Evropská rada tentokrát Kyjevu schválí pomoc za 50 miliard eur, kterou v prosinci zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Ten nechce, aby peníze šly z rozpočtu sedmadvacítky. „Nemůžou to vyřešit pomocí rozpočtu Evropské unie bez maďarského souhlasu, 26 členských států má možnost jít cestou společného úvěru mimo rozpočet,“ řekl Orbán.
Otázka další evropské pomoci pro Ukrajinu je o to palčivější, že Kyjev nemůže – kvůli sporům v Kongresu – počítat v dosavadní výši ani s americkou pomocí. Nad tím vším se navíc vznáší možné prezidentství Donalda Trumpa, který avizuje rychlou dohodu s Ruskem. Podle některých pozorovatelů nejspíš za zády Ukrajinců.
Ukrajina potřebuje i výcvik nových velitelů, soudí Kofroň
Politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl v Horizontu ČT24, že Ukrajina nyní potřebuje dělostřeleckou munici, bez níž to nepůjde, dále systémy protivzdušné obrany a výcvik nejen vojáků, ale i velitelů štábů či praporů. „Armáda se velmi zvětšila a řada velitelů na střední úrovni byla zabita nebo povýšena a pro nové velitele je to extrémně náročná situace,“ vysvětluje Kofroň.
Pokud by měla Ukrajina znovu přejít do útoku, tak problémy na této úrovni budou znovu viditelné, soudí. „Tato věc se netýká přímo technologií, ale schopností využívat ty zbraně co nejefektivněji,“ upozorňuje. Dodává, že šance na to, že Západ nyní zaplaví Ukrajinu novými zbraněmi, je relativně malá, a tak Ukrajina musí situaci dohánět efektivitou boje.
