Šéf CIA: Nepodpořit Ukrajinu by pro USA byl „omyl historických rozměrů“

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

„Většinu posledních dvou desetiletí jsem se snažil pochopit hořlavou kombinaci zášti, ambicí a nejistoty, kterou ztělesňuje ruský prezident Vladimir Putin,“ píše Burns. Ruský vládce byl podle něj vždy rozhodnut získat Ukrajinu pod svou vládu a udělat tím ze své země velmoc. Teď ale táhnoucí se invaze jeho sílu oslabuje.

Burns upozorňuje, že se ruské armádě nepodařilo dosáhnout žádného z vytyčených cílů – nedobyla Kyjev, ztratila přes tři sta tisíc vojáků a značnou část těžké techniky. Nestabilitu Putinova režimu podle něj podtrhuje vzpoura Jevgenije Prigožina, který se loni v červnu se svými žoldáky vydal k Moskvě a jeho jednoty prošly značnou částí Ruska.

Letošní rok bude podle šéfa CIA těžkým testem. „Úkolem Ukrajiny je prorazit Putinovu aroganci a ukázat, jak vysokou cenu pro Rusko představuje pokračování konfliktu, a to nejen pokrokem na frontách, ale také hlubšími údery za nimi a stálými úspěchy v Černém moři. V tomto prostředí by Putin mohl znovu začít harašit jadernými zbraněmi a bylo by pošetilé zcela odmítat rizika eskalace. Stejně tak by však bylo pošetilé nechat se jimi zbytečně zastrašit,“ píše.

Ukrajina podle něj může uspět jen se západní podporou. Pro Spojené státy je to podle něj přijatelná investice – jde jen asi o pět procent obranného rozpočtu, navíc to má pro průmysl značnou návratnost. „Kdyby Spojené státy v této klíčové chvíli z konfliktu vystoupily a přerušily podporu Ukrajině, byl by to omyl historických rozměrů,“ myslí si.

Ohrožení Čínou

Právě tady podle Burnse přichází na scénu čínský vliv. Ta je pro Ameriku rivalem, jak na ekonomickém, tak na diplomatickém poli. Problémem není její hospodářský růst jako takový, ale hrozby, které jej provázejí.

„Čínský vůdce Si Ťin-pching zahájil své třetí prezidentské období s většími pravomocemi než kterýkoli z jeho předchůdců od dob Mao Ce-tunga. (...) Jeho rostoucí represi doma a jeho agresivitu v zahraničí, od jeho ‚bezlimitního‘ partnerství s Putinem až po jeho hrozby míru a stabilitě v Tchajwanském průlivu, nelze ignorovat,“ píše Burns v eseji.

Podporou Ukrajiny můžou podle Burnse Spojené státy ukázat Číně, že jejich síla, jak vojenská tak kulturní, neslábne. Díky tomu by se podle něj země mohla držet dál od Tchaj-wanu.

„V dnešním světě se žádná země nechce ocitnout v područí jediného dodavatele kritických nerostných surovin a technologií – zejména pokud má tento dodavatel v úmyslu tyto závislosti zneužít jako zbraň. Jak argumentují američtí politici, nejlepší odpovědí je rozumné snížení rizika a diverzifikace – zabezpečení dodavatelských řetězců Spojených států, ochrana jejich technologického náskoku a investice do jejich průmyslových kapacit,“ doporučuje.

Blízkovýchodní krize

Na izraelské válce proti Hamásu se dle Burnse ukazuje, jak komplexní je americká politika na Blízkém východě. Ukončení intenzivní izraelské pozemní operace v pásmu Gazy, uspokojení hlubokých humanitárních potřeb trpících palestinských civilistů, osvobození rukojmí, zabránění rozšíření konfliktu na další fronty v regionu a vytvoření funkčního přístupu pro budoucnost v Gaze jsou podle něj nesmírně obtížné problémy.

Stejně tak vidí potřebu oživit naději na trvalý mír, který zajistí bezpečnost Izraele i palestinskou státnost. USA by měly využít příležitosti k normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými zeměmi. Klíčem k bezpečnosti v regionu je podle něj jednání s Íránem, který vyvíjí jaderné zbraně a dodávkami zbraní pomáhá ruské agresi proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...