Severní Makedonie vyhostila dalších šest ruských diplomatů. Moskva poslala domů diplomaty EU

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

„Podle informací od příslušných orgánů prováděly uvedené osoby činnosti, které jsou v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, a budou muset v následujících pěti dnech opustit území Republiky Severní Makedonie,“ citovala Makfax ze sdělení ministerstva zahraničí.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k tomu vzápětí agentuře TASS řekla, že „Rusko dá adekvátní odpověď“. V podobných případech to obvykle znamená, že Moskva vyhostí stejný počet diplomatů země, která vyhostila ruské diplomaty.

Skopje už dříve vyhostila pět diplomatů

Pět jiných ruských diplomatů Skopje označila za nežádoucí osoby už 28. března. Dopustili se podle ní činů neslučitelných s diplomatickým statusem.

K vyhoštění desítek ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi na Ukrajinu přikročila v posledních týdnech mimo jiné řada států Evropské unie. Jsou mezi nimi například Polsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko, pobaltské země či Chorvatsko a rovněž Slovensko a Česko.

Osmnáct diplomatů vyhostila i Moskva

Moskva v pátek oznámila vyhoštění osmnácti členů zastoupení Evropské unie v Rusku. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že diplomaté musí odejít v nejbližší době. Podle ruské diplomacie jde o odpověď na podobný krok ze strany EU, která takto reagovala na ruskou agresi vůči Ukrajině.

„V odvetě za nepřátelské akce Evropské unie bylo 18 členů zastoupení EU v Rusku prohlášeno za nežádoucí osoby a musí co nejdříve opustit ruské území,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Evropská unie předtím prohlásila za nežádoucí osoby 19 členů ruské diplomatické mise při EU.

Unie označila vykázání unijních diplomatů za neospravedlnitelné a zdůraznila, že krok jen zhorší mezinárodní izolaci Moskvy. „Dotyční diplomaté vykonávají své funkce s naprostým respektem vůči Vídeňské úmluvě o diplomatických vztazích,“ uvedlk ruskému opatření mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. „Rozhodnutí přijaté v pátek ruskými úřady nemá žádný jiný důvod než čistě odvetný,“ zdůraznil mluvčí. „Způsob chování, který Rusko zvolilo, pouze zhorší jeho mezinárodní izolaci,“ dodal.

Japonsko a Kanada pošlou Ukrajině finanční pomoc

Západní země dále pokračují v podpoře invazí zasažené zemi. Ukrajina v pátek souhlasila, že od japonské vlády dostane finanční pomoc ve výši 13 miliard jenů (přes 2,3 miliardy korun) a s Kanadou podepsala dohodu o podpoře ve výši 500 milionů kanadských dolarů (téměř devět miliard korun).

Informoval o tom ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Jsou to prostředky na financování našich primárních potřeb. Jednáme o podpoře na všech úrovních s každým, kdo může pomoci,“ řekl Šmyhal v projevu vysílaném v televizi.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na německý vládní zdroj, chce německý kancléř Olaf Scholz vydat dodatečné dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun) na novou armádní výzbroj, přičemž větší část má pomoci Ukrajině. Německo čelí kritice, že Ukrajině zejména vojensky pomáhá málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...