Slabá německá ekonomika definovala předvolební kampaň

Nahrávám video

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Problémy německé ekonomiky urychlila rusko-ukrajinská válka. Bez levných energií z Ruska se výroba v Německu prodražuje, ocelárny či chemičky ji omezují nebo hrozí odchodem ze země. Průmysl zpomaluje a mluví se o deindustrializaci.

„Udělali jsme chybu. Uprostřed energetické krize odstavit jaderné elektrárny je možné, ale má to velmi vysoké náklady. Nesmíme se pak divit, že se ekonomika hroutí,“ míní ředitel ekonomického institutu IFO Clemens Fuest.

Německo odstavilo své poslední tři jaderné elektrárny v polovině dubna roku 2023. Jednou z nich byla například dolnobavorská ISAR 2. „Povolení k demontáži je už vydané. Rozebírání elektrárny bude trvat přibližně patnáct let,“ sdělil zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.

Vysoká míra byrokracie

Firmy v Německu si stěžují na stále se zvětšující byrokracii a regulaci. Třeba zemědělský podnik Agro-Farm v braniborském Nauenu musel vyčlenit zaměstnance jenom na papírování. Šanonů přibývá, stejně jako požadavků ze strany úřadů.

„V posledních třech letech přišlo sedmasedmdesát úplně nových nařízení. Musel jsem se naučit nová slova, abych pochopil, jaké informace musím úřadům hlásit,“ přiblížil ředitel firmy Dirk Peters.

Nahlašování skutečností, které nezávisle na sobě kontrolují čtyři úřady, deklarace o původu, o polích – Peters pro svůj zemědělský podnik spočítal, že je byrokratické náklady ročně stojí v přepočtu téměř dva miliony korun. „To jsou náklady, které nejsou k dispozici pro zaměstnance a které nemůžu využít na investice. Jsou to ztracené peníze,“ prohlásil.

Zemědělci mnohokrát demonstrovali proti kabinetu Olafa Scholze, s traktory vjeli do Berlína. Slibům stávající vlády, že byrokracii odbourá, v braniborském Nauenu nevěří. To, co si hlavně přejí, je změna.

Nálada v německé společnosti

Do předčasných voleb v Německu už zbývá jen málo času. S velkou pravděpodobností se novým kancléřem stane předseda křesťanskodemokratické CDU Friedrich Merz. Chce ještě víc než dosud podporovat Ukrajinu, mimo jiné se zastává dodávek raket Taurus, čemuž se nynější kancléř Olaf Scholz vyhýbá.

„Proč ne Taurusy? Rozhodl jsem se nedodávat zbraň s takovým destruktivním účinkem a takovým dosahem hluboko na ruské území. Podle mě by to vedlo k eskalaci války do té míry, že už by nebylo možné vyloučit exkalaci v podobě války mezi Ruskem a NATO,“ prohlásil Scholz.

Jenže vše od zahraniční politiky až po podporu oživení ekonomiky bude záležet na tom, s kým CDU uzavře koalici, protože sama na absolutní většinu patrně nedosáhne. Třeba to bude právě se Scholzovou Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Je to velké téma pro běžné Němce.

„Myslím, že většinou má moje generace značné obavy. Doufáme, že každý půjde volit. Třeba moje mamka nechce volit (...). Máme proto ještě větší obavy. Nevíme, co čekat. Já třeba neznám nikoho, kdo by volil Alternativu pro Německo (AfD) nebo CDU. Nikdo takový v mém okolí není. A tak vůbec nevím, co to je za lidi,“ řekla dvacetiletá obyvatelka Berlína Kara Schultheissová.

Nahrávám video

Zpravodaj ČT Jakob Kindl poukázal na to, že během předvolební kampaně došlo v Německu k několika útokům. „Začalo to útokem v Magdeburku, kde do davu lidí na vánočních trzích najel útočník autem. Jen za poslední dva měsíce došlo k dalším dvěma útokům. Jednou v Aschaffenburgu a podruhé v Mnichově,“ dodal.

Podle Kindla byla předvolební kampaň poznamenaná také tím, že se odehrála velmi rychle a probíhala v zimních měsících, takže kandidáti nemohli využít kontaktní kampaň. Novinář dodal, že v poválečné historii Německa je to teprve počtvrté, kdy došlo k předčasným volbám kvůli pádu vlády.

Ukončení kampaně SPD

SPD v pátek v Dortmundu oficiálně ukončila kampaň. Podle Scholze je jeho strana mnohem silnější, než předpovídají předvolební průzkumy, které jí připisují patnáct až šestnáct procent hlasů.

Scholz vedl od prosince 2021 do listopadu 2024 vládu SPD, Zelených a svobodných demokratů (FDP), která se rozpadla kvůli hlubokým neshodám v hospodářské a finanční politice. Kancléř si následně prosadil, že povede SPD opět do voleb, i když průzkumy dávaly větší šance ministrovi obrany Borisovi Pistoriusovi.

Scholz sliboval, že v předvolební kampani stejně jako v roce 2021 mocně dožene první konzervativce. Podle posledních sondáží se mu to ale tentokrát nepodařilo. SPD průzkumy připisují zhruba polovinu zisku CDU/CSU.

Podle Scholze je ale důležité, aby byla SPD po volbách silná, a mohla tak zabránit jakékoli možné spolupráci s AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Obavy z možné povolební spolupráce CDU/CSU s AfD vyvolalo lednové hlasování o rezoluci, která vyzývala Scholzovu vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Schválena byla jen pomocí hlasů AfD.

Konzervativci si za to vysloužili ostrou kritiku od politických konkurentů, církví, ale také od bývalé kancléřky Angely Merkelové. Do ulic na protest proti prolomení tabu vyšly desítky tisíc lidí po celém Německu. Merz byl pak nucen v kampani několikrát zopakovat, že jakoukoli povolební spolupráci s AfD kvůli jejím extremistickým názorům vylučuje.

Merz jde podle průzkumů pro vítězství

Merz v pátek vystoupil na mítinku v Oberhausenu, který stejně jako Dortmund leží v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa. Předák CDU/CSU kritizoval Scholzovu vládu. „Za méně než 48 hodin bude tato kapitola definitivně minulostí,“ uvedl. Merz na předvolební akci ale napadal především stranu Zelených a jejího kandidáta na kancléře, současného ministra hospodářství Roberta Habecka. Slíbil také, že pod jeho vedením Německo opět přijme větší zodpovědnost za Evropskou unii. Na to je podle něj ale potřeba i hospodářská síla.

Merzova CDU oficiálně kampaň zakončí až v sobotu v Mnichově společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU). Scholz navzdory pátečnímu oficiálnímu zakončení povede dál kampaň, a to v Braniborsku, kde sám kandiduje do Spolkového sněmu.

Weidelová působí pro AfD jako fíkový list, míní odborník

AfD k nejlepšímu výsledku za dobu existence strany vede šestačtyřicetiletá Alice Weidelová. Kritici ji nazývají tvrdou oportunistkou a vlkem v rouše beránčím. „Dřív ve straně reprezentovala umírněnější hlasy. Když se ale nyní podíváme na stranický program AfD, je zjevné, že nezabránila její radikalizaci,“ míní politoložka Daniela Schwarzerová z Bertelsmannovy nadace.

Weidelová je ekonomka s doktorátem z Číny, jejíž jazyk ovládá. Před vstupem do politiky pracovala pro nadnárodní investiční společnosti. Se svou partnerkou, filmařkou srílanského původu, vychovává dva adoptované syny. Její neobvyklý profil z ní podle analytiků dělá přesně takovou lídryni, jakou AfD potřebuje – domácí rozvědka totiž stranu sleduje pro podezření z podněcování k nenávisti.

„Muži z takových stran staví do čela ženy. Říkají: podívejte, máme v čele ženu. A ta žena žije v lesbickém vztahu, ve Švýcarsku, je kosmopolitně vzdělaná, takže jsme přesným opakem toho, z čeho nás obviňujete,“ míní politolog Wolfgang Schroeder.

Weidelová do AfD vstoupila před jedenácti lety, s agendou proti euru. V roce 2017 se stala poslankyní, když se strana poprvé dostala do Bundestagu na vlně odporu proti migraci. „V této zemi znovu potřebujeme pořádek a disciplínu, potřebujeme řádné vymáhání práva,“ prohlásila Weidelová.

AfD je ale otevřenou náručí pro jakoukoliv nespokojenost voličů. Ať šlo o covidová omezení, přechod na udržitelnou energii, nebo podporu Ukrajiny. Strana získala podporu také od amerického podnikatele Elona Muska.

Levice před volbami posílila

Všechny německé politické strany se pokouší do poslední chvíle získat nerozhodnuté voliče. Podle průzkumů se hraje o hodně: až pětina všech oprávněných voličů stále neví, koho podpoří. V průzkumech veřejného mínění dlouhodobě a jasně vede CDU/CSU, mohla by získat třicet procent hlasů. Na druhém místě skončí zřejmě se zhruba dvaceti procenty AfD, na třetím a čtvrtém SPD a Zelení, jejichž zisky se pohybují kolem patnácti až šestnácti, respektive třinácti až čtrnácti procenty.

Napínavé bude především to, jestli se do Spolkového sněmu dostanou ještě nějaké další strany. Postkomunistická strana Levice, kterou ještě loni analytici odepisovali, má v posledních průzkumech až osm procent hlasů. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro zvolení se pohybuje Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se od Levice odštěpilo. Pod hranicí pěti procent je v průzkumech FDP.

Jaká koalice bude Německu po volbách vládnout, není v tuto chvíli jasné. Mohla by to být takzvaná velká koalice CDU/CSU a SPD. Možné je ale i to, že budou muset přibrat do vlády i Zelené. CDU/CSU a Zelení společně většinu zřejmě nezískají. Takovou spolupráci navíc ostře odmítá předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Opatření označil za nevyhnutelné. Podle italského ministerstva vnitra se nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnilo ministerstvo. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty.
před 23 mminutami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Mezinárodní fotbalová federace upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino.
02:34Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily ukrajinské záchranné složky. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot, kterých se Ukrajině podle Kyjeva nedostává.
02:44Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 7 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.