Labouristé ústy krále slíbili stabilitu a růst životní úrovně

Nahrávám video

Britský král Karel III. zahájil nové zasedání parlamentu, na kterém přednesl první projev labouristické vlády Keira Starmera. V řeči nastínil priority nového kabinetu pro nadcházející měsíce, mimo jiné labouristé hodlají usilovat o vedoucí úlohu při zajištění cesty Ukrajiny ke členství v NATO, avizovali také překonání krize životních nákladů a posílení ekonomiky. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po čtrnácti letech ukončili vládu Konzervativní strany. Ceremoniál otevření parlamentu provází řada staletých rituálů a tradic.

Balíček více než pětatřiceti zákonů, které král v projevu jménem labouristické vlády nastínil, se zaměří na růst ekonomiky, reformy zákonů, které usnadní výstavbu domů a urychlí realizace velkých infrastrukturních projektů, zajistit mají zlepšení dopravy a vytváření pracovních míst. Labouristé také slíbili posílit práva zaměstnanců a vznik nové průmyslové strategie.

Král uvedl, že cílem je „dosáhnout růstu životní úrovně ve všech částech Spojeného království“. Legislativní program bude založen na principech „bezpečnosti, spravedlnosti a příležitostí pro všechny“, uvedl král a dodal, že stabilita bude „základním kamenem“ hospodářské politiky.

Kromě domácí politiky se vláda v programu vyjádřila také k mezinárodním otázkám. Uvedla, že „zajistí silnou obranu“ založenou na principech Severoatlantické aliance. „Její závazek vůči NATO zůstane neotřesitelný,“ řekl o vládě panovník. Dodal, že Starmerův kabinet bude nadále poskytovat plnou podporu Ukrajině čelící ruské invazi a „bude se snažit hrát vedoucí úlohu při zajišťování jasné cesty Ukrajiny ke členství v NATO“.

Labouristická vláda bude také usilovat o „obnovení vztahů s evropskými partnery a pracovat na zlepšení obchodních a investičních vztahů Spojeného království s Evropskou unií“, které se zhoršily po brexitu.

Blízký východ, migrace, cigarety

Kromě toho bude vláda podle krále „hrát svou roli ve snaze zajistit dlouhodobý mír a bezpečnost na Blízkém východě“ v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Labouristé jsou „odhodlaní usilovat o dvoustátní řešení s bezpečným a chráněným Izraelem vedle životaschopného a suverénního palestinského státu“, dodal král.

Vláda bude také v souvislosti s ilegální migrací usilovat o posílení hranic a zvýšení bezpečnosti na ulicích. Prostřednictvím nového zákona chce mimo jiné zmodernizovat azylový a imigrační systém a zřídit nové velitelství pro bezpečnost hranic. Kromě toho král v projevu nastínil řadu dalších opatření, včetně zlepšení přístupu ke zdravotním službám nebo postupného zvýšení věku, od kterého si lidé mohou kupovat cigarety.

Král přednesl projev sepsaný novou britskou vládou k členům obou komor parlamentu ve Sněmovně lordů, kam si ho přišli poslechnout členové Dolní sněmovny. Karla III. doprovodila královna Camilla, která ve stejný den oslavila sedmasedmdesáté narozeniny.

Staleté rituály

Zahajovací ceremonie je plná rituálů starých stovky let. Král nad ránem opustí ve státním kočáře Buckinghamský palác a v průvodu vedeném dvěma nejstaršími pluky britské armády se vydá k budově parlamentu.

Dopoledne se dostaví k panovnickému vchodu a poté zamíří do oblékárny, aby si nasadil královskou korunu a slavnostní roucho. Král pak povede průvod přes Královskou galerii do sálu Sněmovny lordů a poté usedne na trůn, kde zhruba o půl jedné středoevropského času přednese svůj projev.

Před příchodem panovníka do parlamentu provádějí královští bodyguardi prohlídku sklepení Westminsterského paláce, zda v nich nejsou výbušniny. Jde o připomínku takzvaného spiknutí střelného prachu, pokusu o atentát z roku 1605.

Nahrávám video

Další tradice, která měla zajistit panovníkovu bezpečnost, byla zavedena v roce 1649 a spočívala v tom, že jeden z poslanců Dolní sněmovny byl vzat jako rukojmí v Buckinghamském paláci, zatímco král nebo královna navštěvovali Westminster. To opět souvisí s dobou, kdy byly vztahy mezi panovníkem a parlamentem vyhrocené, což znamená, že koruna chtěla mít jistotu, že se jí během pobytu ve Westminsteru nic nestane.

Po usednutí na trůn dá král pokyn úředníkovi Sněmovny lordů, aby svolal poslance Dolní sněmovny. Zároveň se ale zabouchnou dveře horní komory. Tato tradice pochází z dob občanské války a používá se jako symbol nezávislosti poslanců na monarchii. Následují tři údery do dveří, než se otevřou a všichni poslanci vejdou do sálu. Jelikož pro ně není místo k sezení, tísní se vstoje na opačné straně sálu, než sedí panovník.

Následuje králův proslov, o němž pak budou zákonodárci debatovat a hlasovat, což je ovšem považováno za formalitu. Toto hlasování naposledy prohrál v roce 1924 konzervativní premiér Stanley Baldwin, který měsíc předtím ve volbách přišel o parlamentní většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...