Soud EU začal projednávat spor o důl Turów, podle Česka důvody k žalobě trvají

Nahrávám video

Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Český zástupce se pokusil soud přesvědčit, že Polsko prodloužením těžby v dole porušuje unijní právo. Varšava podle něj dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně. Polská strana české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.

Česká strana se na soud obrátila letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise (EK).

„Musíte nutně posoudit provoz toho dolu co do vlivu na životní prostředí a musíte stanovit účinnou možnost, jak to rozhodnutí nechat přezkoumat soudem. To my Polsku vytýkáme, že neudělalo,“ formuloval po jednání soudu zásadní české argumenty náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který Česko u soudu zastupuje. 

„Česká strana také argumentuje tím, že se nemohla k rozšíření dolu vyjádřit veřejnost ani sousedé, tedy Česká republika,“ doplnil zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Smolek: Zásadní prolbémy stále trvají

Polsko poté na jaře schválilo právní úpravy, které podle tamní vlády dostatečně reagují na námitky české strany i Komise. „Zásadní problémy, kvůli kterým jsme podávali žalobu, stále trvají,“ řekl ale v úterý soudu Smolek. Ani nová polská pravidla podle něj nezajišťují, že bude povolení v souladu s unijní směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). 

Polsko například nedalo veřejnosti dostatečnou možnost účastnit se schvalovacího řízení, nevládní organizace například mohou pouze podávat odvolání, nikoli se zapojit do řízení v jeho začátku, uvedl také Smolek. Proti prodloužení činnosti dolu a jeho plánovanému rozšíření protestují české ekologické organizace i zástupci obyvatel Libereckého kraje, kteří se obávají vlivu těžby na kvalitu pitné vody ve svých obcích. „Zbavuje je to možnosti účinné právní obrany,“ prohlásil na adresu polských pravidel český zástupce.

Soudci se zástupců obou stran i Komise tázali na řadu věcí spojených zejména s tím, že Polsko po podání české žaloby přijalo některé právní úpravy a rovněž povolilo provoz dolu až do roku 2044. „Je to takové nepřehledné puzzle dílčích rozhodnutí, která vedou k tomu, že může (Polsko) stále těžit,“ popsal Smolek.

Podle něj nebude ani v případě českého vítězství ve sporu jisté, zda a kdy se situace pro obyvatele českých příhraničních oblastí zlepší. Verdikt soudu totiž nemůže přinést zastavení těžby, ale spíše Polsku nařídit nové posouzení vlivů dolu na životní prostředí, což může být dlouhý proces.

Polský hnědouhelný Důl Turów
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/Těžební unie

Pro Polsko jsou české výtky nepodložené

Varšava označuje české námitky za nepodložené. Zároveň podle zpravodaje Polsko zdůraznilo, že důl je zásadní jak pro energetickou bezpečnost, tak pro výrobu elektrické energie a zaměstnanost. Podle Varšavy totiž zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila.

„Polsko již objasnilo, proč považuje všechna obvinění za nepodložená,“ prohlásil při aktuálním slyšení zástupce polského ministerstva zahraničí Damian Krawczyk. Varšava již podle něj „vyčerpávajícím způsobem“ dokázala, že vyhovuje požadavkům předpisů o ochraně životního prostředí. Česko navíc některé své námitky formulovalo nesprávně, když například mluví o porušování směrnice o vodě, kterou Polsko dodržuje, dodal Krawczyk.

„Zdůrazňuji, a to je náš pohled a rovněž pohled, který jsme představili soudu, že z hlediska polského práva a práva EU byla všechna rozhodnutí vydána v souladu se zákonem,“ doplnil po jednání Piotr Dziadzio z polského ministerstva životního prostředí.

Právní zástupkyně EK Katharina Herrmannová prohlásila, že unijní exekutiva má na věc podobný názor jako česká strana. Polsko podle ní stále nevyřešilo většinu problémů, kvůli nimž je žaloba nadále oprávněná. Herrmannová připomněla i říjnový výrok polského ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost unijního práva nad zákony země. „Komise doufá, že Polsko nezpochybňuje a nebude zpochybňovat přednost unijního práva v tomto řízení.“

Soud již v květnu vyhověl české žádosti a nařídil zastavení prací v dole až do finálního verdiktu. Protože se polská strana odmítla příkazu podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil jí  pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Vláda ve Varšavě odmítá platit, kvůli čemuž zemi hrozí krácení unijních fondů. I pokud Varšava soud prohraje, skončí dnem vydání verdiktu zákaz provozu dolu a pokuta se přestane načítat.

Obě strany dále jednají

Podle Smolka by pro lidi v českém pohraničí bylo větším přínosem uzavření mezivládní dohody, o níž obě strany jednají od jara. Obyvatelům by podle něj zajistila nejen finanční kompenzace za ztráty podzemní vody, ale i stavbu nadzemního valu či kontrolu vlivu těžby na podloží.

„Je tam celá řada užitečných ustanovení, která by podle mě byla v tento moment užitečnější pro české obyvatele než mít za půl roku rozsudek a pak se bavit, jak to bude pokračovat, protože tím rozsudkem by to patrně neskončilo,“ vylíčil s tím, že dohoda je po technické stránce hotova. Jejímu uzavření však stojí v cestě zejména spor o výpovědní lhůtě.

„Jednání stále probíhají, nebo minimálně konzulzace na úrovní ministrů životního prostředí. České ministerstvo říká, že je dohoda hotová z 99 procent, ovšem existuje tam to jedno, na kterém se nemohou shodnout, a to je výpovědní lhůta. Těžit by se mělo ještě dvaadvacet let, nicméně Polsko navrhuje, aby výpovědní lhůta byla jen dvouletá, což je nepřijatelné pro Česko,“ připomněl Dolanský. Doplnil, že tím také stále více trpí vzájemné polsko-české vztahy.

Varšava ale podle zpravodaje zároveň kvitovala výsledky českých voleb, tedy že by se do čela státu měla dostat ODS. „To je strana, která s polskou Právo a spravedlnost zasedá v jednom výboru, frakci Evropského parlamentu. A Poláci tak očekávají, že by mohli mít blíže k české straně a dohodnout se, “ dodal zpravodaj.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...