Soud EU začal projednávat spor o důl Turów, podle Česka důvody k žalobě trvají

Nahrávám video

Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Český zástupce se pokusil soud přesvědčit, že Polsko prodloužením těžby v dole porušuje unijní právo. Varšava podle něj dostatečně neposoudila vliv další těžby na životní prostředí a ta i proto probíhá nelegálně. Polská strana české námitky opět odmítla jako neopodstatněné. Generální advokát soudu by měl své stanovisko zveřejnit přibližně do dvou měsíců, samotný verdikt lze čekat v první polovině příštího roku.

Česká strana se na soud obrátila letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise (EK).

„Musíte nutně posoudit provoz toho dolu co do vlivu na životní prostředí a musíte stanovit účinnou možnost, jak to rozhodnutí nechat přezkoumat soudem. To my Polsku vytýkáme, že neudělalo,“ formuloval po jednání soudu zásadní české argumenty náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který Česko u soudu zastupuje. 

„Česká strana také argumentuje tím, že se nemohla k rozšíření dolu vyjádřit veřejnost ani sousedé, tedy Česká republika,“ doplnil zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Smolek: Zásadní prolbémy stále trvají

Polsko poté na jaře schválilo právní úpravy, které podle tamní vlády dostatečně reagují na námitky české strany i Komise. „Zásadní problémy, kvůli kterým jsme podávali žalobu, stále trvají,“ řekl ale v úterý soudu Smolek. Ani nová polská pravidla podle něj nezajišťují, že bude povolení v souladu s unijní směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). 

Polsko například nedalo veřejnosti dostatečnou možnost účastnit se schvalovacího řízení, nevládní organizace například mohou pouze podávat odvolání, nikoli se zapojit do řízení v jeho začátku, uvedl také Smolek. Proti prodloužení činnosti dolu a jeho plánovanému rozšíření protestují české ekologické organizace i zástupci obyvatel Libereckého kraje, kteří se obávají vlivu těžby na kvalitu pitné vody ve svých obcích. „Zbavuje je to možnosti účinné právní obrany,“ prohlásil na adresu polských pravidel český zástupce.

Soudci se zástupců obou stran i Komise tázali na řadu věcí spojených zejména s tím, že Polsko po podání české žaloby přijalo některé právní úpravy a rovněž povolilo provoz dolu až do roku 2044. „Je to takové nepřehledné puzzle dílčích rozhodnutí, která vedou k tomu, že může (Polsko) stále těžit,“ popsal Smolek.

Podle něj nebude ani v případě českého vítězství ve sporu jisté, zda a kdy se situace pro obyvatele českých příhraničních oblastí zlepší. Verdikt soudu totiž nemůže přinést zastavení těžby, ale spíše Polsku nařídit nové posouzení vlivů dolu na životní prostředí, což může být dlouhý proces.

Polský hnědouhelný Důl Turów
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/Těžební unie

Pro Polsko jsou české výtky nepodložené

Varšava označuje české námitky za nepodložené. Zároveň podle zpravodaje Polsko zdůraznilo, že důl je zásadní jak pro energetickou bezpečnost, tak pro výrobu elektrické energie a zaměstnanost. Podle Varšavy totiž zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila.

„Polsko již objasnilo, proč považuje všechna obvinění za nepodložená,“ prohlásil při aktuálním slyšení zástupce polského ministerstva zahraničí Damian Krawczyk. Varšava již podle něj „vyčerpávajícím způsobem“ dokázala, že vyhovuje požadavkům předpisů o ochraně životního prostředí. Česko navíc některé své námitky formulovalo nesprávně, když například mluví o porušování směrnice o vodě, kterou Polsko dodržuje, dodal Krawczyk.

„Zdůrazňuji, a to je náš pohled a rovněž pohled, který jsme představili soudu, že z hlediska polského práva a práva EU byla všechna rozhodnutí vydána v souladu se zákonem,“ doplnil po jednání Piotr Dziadzio z polského ministerstva životního prostředí.

Právní zástupkyně EK Katharina Herrmannová prohlásila, že unijní exekutiva má na věc podobný názor jako česká strana. Polsko podle ní stále nevyřešilo většinu problémů, kvůli nimž je žaloba nadále oprávněná. Herrmannová připomněla i říjnový výrok polského ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost unijního práva nad zákony země. „Komise doufá, že Polsko nezpochybňuje a nebude zpochybňovat přednost unijního práva v tomto řízení.“

Soud již v květnu vyhověl české žádosti a nařídil zastavení prací v dole až do finálního verdiktu. Protože se polská strana odmítla příkazu podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil jí  pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Vláda ve Varšavě odmítá platit, kvůli čemuž zemi hrozí krácení unijních fondů. I pokud Varšava soud prohraje, skončí dnem vydání verdiktu zákaz provozu dolu a pokuta se přestane načítat.

Obě strany dále jednají

Podle Smolka by pro lidi v českém pohraničí bylo větším přínosem uzavření mezivládní dohody, o níž obě strany jednají od jara. Obyvatelům by podle něj zajistila nejen finanční kompenzace za ztráty podzemní vody, ale i stavbu nadzemního valu či kontrolu vlivu těžby na podloží.

„Je tam celá řada užitečných ustanovení, která by podle mě byla v tento moment užitečnější pro české obyvatele než mít za půl roku rozsudek a pak se bavit, jak to bude pokračovat, protože tím rozsudkem by to patrně neskončilo,“ vylíčil s tím, že dohoda je po technické stránce hotova. Jejímu uzavření však stojí v cestě zejména spor o výpovědní lhůtě.

„Jednání stále probíhají, nebo minimálně konzulzace na úrovní ministrů životního prostředí. České ministerstvo říká, že je dohoda hotová z 99 procent, ovšem existuje tam to jedno, na kterém se nemohou shodnout, a to je výpovědní lhůta. Těžit by se mělo ještě dvaadvacet let, nicméně Polsko navrhuje, aby výpovědní lhůta byla jen dvouletá, což je nepřijatelné pro Česko,“ připomněl Dolanský. Doplnil, že tím také stále více trpí vzájemné polsko-české vztahy.

Varšava ale podle zpravodaje zároveň kvitovala výsledky českých voleb, tedy že by se do čela státu měla dostat ODS. „To je strana, která s polskou Právo a spravedlnost zasedá v jednom výboru, frakci Evropského parlamentu. A Poláci tak očekávají, že by mohli mít blíže k české straně a dohodnout se, “ dodal zpravodaj.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 24 mminutami

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 2 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 3 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 12 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.