Berlínský soud začal projednávat případ loňské vraždy Čečence s gruzínským občanstvím Zelimchana Changošviliho, která je vedle otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nebo dění na Ukrajině a v Bělorusku zdrojem napětí v německo-ruských vztazích. Berlín opakovaně varoval Moskvu, že musí počítat s odpovídající německou reakcí, pokud soud zjistí, že za vraždou stojí Rusko. Moskva podíl na činu odmítá. Případ má přesah i na Slovensko, v souvislosti s incidentem totiž Bratislava v srpnu vypověděla tři ruské diplomaty.
Soud se koná za přísných bezpečnostních opatření. Prozatím bylo do 27. ledna nadcházejícího roku stanoveno 25 jednacích dní.
Čtyřicetiletý muž přišel o život loni 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti zezadu opakovaně střelil do hlavy. Podezřelého Rusa zadržela policie téhož dne. V případu vystupuje ještě další ruský občan, který je označován za komplice a který se podle médií vrátil do vlasti.
Německé nejvyšší státní zastupitelství je přesvědčeno, že si vraždu objednala Moskva, která to ale odmítá. Za motiv je pak považováno protiruské angažmá Changošviliho, který bojoval proti Rusům například během druhé čečenské války (1999–2009). Ruské úřady ho považovaly za člena teroristického uskupení Kavkazský emirát. V Německu žil Čečenec od konce roku 2016 jako žadatel o azyl.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že vláda vyčká s reakcí na rozhodnutí soudu. O odpovědi hovořila i kancléřka Angela Merkelová. Zpravodajský magazín Der Spiegel k tomu letos v únoru napsal, že muž podezřelý z vraždy měl těsné kontakty s ruskou kontrarozvědkou FSB.
Německo vyhostilo dva ruské diplomaty, Moskva krok oplatila
Německo loni v prosinci obvinilo Rusko, že při vyšetřování případu nespolupracuje. V reakci na to vypovědělo dva ruské diplomaty. Moskva, která nespolupráci přisuzuje naopak Berlínu, reagovala stejným krokem.
Ruské diplomaty, kteří podle slovenských médií pracovali pro tajné služby, letos vypovědělo i Slovensko. Zmíněný komplic se podle zjištění investigativního webu Bellingcat do Německa dostal díky slovenskému vízu.
Toto vízum získal na konzulátu v Petrohradě pod falešným jménem. Ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov po rozhodnutí Bratislavy naznačil, že jednala pod vlivem Spojených států, protože Washington si postup Slovenska pochvaloval.
