Spojenci se přou o dodávky F-16 Ukrajině. Zatímco se čeká na stanovisko Američanů, vzniká „stíhačková koalice“

Centrem nejnovější zbraňové rozmíšky mezi západními spojenci se staly americké stíhačky F-16. Část zemí by je na Ukrajinu poslala (zejména Nizozemsko), jiné jsou skeptické (Německo) nebo dokonce odmítavé (Spojené státy). Někteří pozorovatelé však soudí, že dodávky letadel jsou jen otázkou času, podobně jako tomu bylo v minulosti například u dohadů o zaslání samohybných houfnic PzH 2000, tanků Leopard 2, tanků Abrams či systému protivzdušné obrany Patriot, které nakonec na Ukrajinu zamířily.

Nejnovějšími hybateli ve věci stíhaček F-16 pro Ukrajinu jsou zejména Nizozemsko a také Velká Británie, přestože jimi nedisponuje. 

Nizozemský premiér Mark Rutte počátkem května řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů Ukrajině. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil Rutte. Připustil ovšem, že dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo.

„Británie se nechystá poslat na Ukrajinu stíhačky,“ uvedl pak tento týden britský ministr obrany Ben Wallace. Poznamenal, že Ukrajina chce stroje F-16, které Británie nemá. „Umožníme ale ostatním, kteří by chtěli, aby stíhačky Ukrajině dali,“ dodal však.

Znamená to, že Británie pracuje na vzniku „stíhačkové koalice“, k níž se už hlásí kupříkladu Belgie či Francie. Tato koalice se chce postarat rovněž o výcvik ukrajinských pilotů. Wallace zároveň zdůraznil, že je na Bílém domě, aby rozhodl, zda chce tuto technologii uvolnit.

Ukrajina potřebuje něco jiného, soudí Německo

Německý ministr obrany Boris Pistorius o stíhačkové koalici řekl, že nyní je třeba se soustředit na to, co Ukrajina skutečně potřebuje, což je protivzdušná obrana a munice. Německo podle něj nemá výcvikové kapacity, aby mohlo být aktivním členem koalice. O záležitosti se navíc podle něj nerozhoduje v Berlíně. „Pokud je mi známo, tak je na Bílém domě, aby rozhodl, zda je možné dodat stíhací letadla F-16,“ uvedl Pistorius.

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Polský prezident Andrzej Duda na nedávném summitu v Reykjavíku uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů.

Proč chce Kyjev stíhačky?

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj koncem března zopakoval, že ukrajinská armáda potřebuje americké stíhačky F-16. Sestřelit řízenou střelu nebo dron Šáhed ze sovětské stíhačky MiG-29, které mají nyní Ukrajinci k dispozici, je složité, vysvětlovali ve videu zveřejněném Zalužným na sociálních sítích ukrajinští letci.

„V době, kdy MiG-29 vznikal, nebyl určen k boji s takovýmito bezpilotními letouny,“ uvedl velitel brigády taktického letectva Oleksij Maňuškin. Stíhačky F-16 také na rozdíl od stroje MiG-29 mohou nést veškeré typy zbraní, které jsou ve výzbroji členských států NATO, zdůraznil. Například efektivita protiradarových střel HARM, jimiž Ukrajina útočí na ruskou protivzdušnou obranu, se ve spojení se stíhačkou F-16 podle něj výrazně zvýší. 

Přísun strojů MiG-29 také dává smysl

Americká stanice CNN poznamenala, že stroje F-16 by znamenaly podstatnou modernizaci současné ukrajinské vzdušné flotily, která má buď vlastní letouny ze sovětské éry, nebo stroje, které jí věnovaly některé evropské státy. Například od Polska a Slovenska obdržel Kyjev stíhačky MiG-29.

Podle západních představitelů dávají dodávky těchto strojů smysl vzhledem k tomu, že Ukrajina už tyto stíhačky ve výzbroji má, a proto s nimi ukrajinští piloti umějí dobře zacházet a v zemi pro ně existuje logistické zázemí.

Washington je zatím proti

Na začátku ruské agrese vůči Ukrajině se Spojené státy domnívaly, že dodáním nových stíhacích letounů Kyjevu by riskovaly eskalaci mezi NATO a Ruskem, připomněla CNN. Později američtí a další spojenečtí představitelé uváděli, že stíhačky by byly nepraktické, protože vyžadují značný výcvik a Rusko má rozsáhlé protiletadlové systémy, které by je mohly snadno sestřelit.

Jakýkoli přesun F-16 na Ukrajinu by přitom souhlas USA vyžadoval a americký prezident Joe Biden na začátku tohoto roku řekl, že Kyjev stíhací letouny nepotřebuje. Samotná CNN ale v březnu uvedla, že USA spolupracují ve Spojených státech s ukrajinskými piloty, aby zjistily, jak dlouho by výcvik Ukrajinců pro létání s F-16 trval.

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Nejnovějšímu zákulisnímu dění se věnoval též americký list The New York Times. Také on připomněl, že Bidenova administrativa, která musí schvalovat veškeré transfery letadel americké výroby, zůstává nepřesvědčena, že Ukrajina potřebuje tyto drahé tryskáče. Navíc Američané nechtějí, aby toto letadlo případně padlo do nepřátelských rukou. 

Skepse Washingtonu je však podle The New York Times natolik hluboká, že kyjevští piloti v současné době nesmějí na F-16 ani cvičit. List to uvedl s odkazem na vysokého ukrajinského činitele, který pod podmínkou anonymity otevřeně hovořil o citlivé diplomatické otázce. Piloti se údajně věnují taktických lekcím, aniž by se F-16 vůbec dotkli. 

Americká administrativa se tedy zatím věnuje dodávkám jiných zbraní, které by se zapojily do chystané ukrajinské protiofenzivy. Někteří dotázaní činitelé ovšem nevylučují možnost, že Američané nakonec umožní evropským spojencům převézt jejich F-16 na Ukrajinu. 

Britský think tank Mezinárodní institut pro strategická studia soudí, že potenciálně by bylo možné poskytnout nejméně 125 strojů F-16. Vedle Nizozemska, Dánska a Belgie je zřejmě připraveno i Norsko. Kyjev prý – v současné době – žádá 24 až 36 letounů. 

Výcvik pilotů a dodání letadel by trvalo měsíce

Vojenský expert Douglas Barrie řekl NYT, že ukrajinští stíhací piloti, kteří už mají zkušenosti se stíhačkami ze sovětské éry, by mohli být vycvičeni k létání s F-16 spíše za „měsíce než za týdny, ale potenciálně ne za tolik měsíců.“ Upozornil však, že jakýkoli intenzivní výcvik v blízké budoucnosti by mohl piloty od války „odtáhnout“ v době, kdy Ukrajina potřebuje co nejvíce svého letectva připraveného k letu.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že američtí činitelé odhadují nejkratší čas potřebný pro výcvik pilotů a dodání F-16 na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...