Spojené státy překonaly hranici 11 milionů nakažených koronavirem. Tempo nákazy po volbách zrychluje

Nahrávám video

USA v neděli překonaly hranici 11 milionů potvrzených koronavirových infekcí. Poslední milion případů se v zemi prokázal za jediný týden, informuje agentura Reuters, která se odvolává na vlastní statistiky. Poradci příštího prezidenta Joea Bidena upozorňují, že se zdravotnictví pohybuje na hraně kolapsu a je potřeba dostat šíření nákazy pod kontrolu ještě předtím, než se Biden ujme úřadu.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

Přes 11 milionů potvrzených případů v USA udává také statistika americké Univerzity Johnse Hopkinse. Podle ní mají USA také přes 246 tisíc úmrtí nemocných s covidem-19. Tempo nákazy se v zemi zrychluje, upozorňuje Reuters. Poslední milion lidí se tam nakazil za nejkratší časový úsek od začátku pandemie. Posun od devíti k 10 milionům trval 10 dní, od osmi k devíti pak 16 dní.

Za poslední týden pak testy v USA vyjevily denně v průměru přibližně 144 tisíc pozitivních nálezů, denně pak přibývalo okolo 1120 úmrtí, což je nejvíce na světě. Jen za pátek přibylo v zemi se zhruba 330 milionů obyvatel přibližně 180 tisíc nakažených a 1431 úmrtí.

Jeden z hlavních poradců příštího prezidenta Spojených států Joea Bidena Ron Klain vyzval v neděli strany v Kongresu k urychlenému schválení prostředků pro boj s epidemií. I další Bidenovi poradci zdůrazňují potřebu dostat šíření nákazy pod kontrolu ještě předtím, než se Biden 20. ledna ujme úřadu. Podle nich bude příštích několik týdnů kritických, neboť zdravotnictví se pohybuje na hraně kolapsu.

Firma Moderna oznámila, že její vakcína má účinnost 94,5 procenta

Americká biotechnologická společnost Moderna oznámila, že její vakcína proti covidu-19 má účinnost 94,5 procenta. O výsledcích rozsáhlé klinické studie informovala týden po americké firmě Pfizer, jejíž očkovací látka má podle sdělení výrobce devadesátiprocentní účinnost. Evropská léková agentura (EMA) oznámila, že začala zkoumat žádost firmy Moderna o registraci jejího přípravku na trhu Evropské unie.

Třetí fáze klinické studie přípravku mRNA-1273, který chce Moderna uvést na světový trh, se účastí 30 tisíc lidí. Polovina z nich očkovací látku dostala, druhá polovina je kontrolní a dostala jen placebo. Onemocnění covidem-19 se zatím prokázalo u 95 účastníků studie. Jen pět z nich patří do očkované skupiny, zbylých 90 případů se prokázalo v kontrolní skupině.

Moderna z toho vypočítala účinnost svého přípravku na 94,5 procenta. Údaj se týká toho, do jaké míry dokáže vakcína zabránit propuknutí nemoci. Data, která by ukazovala, jak dokáže zabránit nákaze koronavirem, zatím k dispozici nejsou. Pro úplnou imunizaci je v případě vakcíny firmy Moderna zapotřebí dvou dávek.

V Británii započaly další klinické testy vakcíny od firmy Janssen

Také v Británii započaly další rozsáhlé klinické testy vakcíny proti covidu-19, informuje server BBC. Dvě dávky vakcíny či placeba si nechá v zemi aplikovat šest tisíc dobrovolníků, po celém světě pak 30 tisíc lidí.

Experimentální vakcínu známou zatím pod názvem Ad26COV2 vyvíjí farmaceutická firma Janssen, která je součástí společnosti Johnson and Johnson. Preparát je založen na geneticky upraveném viru způsobujícím běžné nachlazení a má vycvičit imunitní systém k reakci.

Dvě dávky vakcíny budou dobrovolníkům podány s rozestupem 57 dní, upřesňuje agentura Reuters. V září zároveň firma Johnson & Johnson zahájila klinické testy vakcíny v jednorázové variantě. Společnost podle Reuters uvedla, že pokud by tyto testy s účastí 60 tisíců lidí potvrdily účinnost a bezpečnost její vakcíny, mohla by nabídnout oproti některým jiným výrobcům snazší očkování. Efektivitu vakcinace u očkovacích látek, které je nutné podat ve dvou dávkách, by totiž mohlo snížit, kdyby si lidé druhou dávku nenechali dát. 

V Británii se rovněž testuje vakcína vyvíjená společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Podrobnosti o tom, v jakých dalších zemích se bude vakcína testovat, britští odborníci neuvedli.

Johnson z karantény ujistil, že se cítí zdráv

Britský premiér Boris Johnson oznámil, že po kontaktu s nakaženým člověkem musí do izolace. Oznámil to ve videu zveřejněném na Twitteru. V karanténě bude muset strávit příštích 14 dní.

„Čau, lidi, dobrou zprávou je, že testovací a trasovací systém NHS funguje stále lépe, špatnou zprávou je, že mi dali vědět a musím do izolace,“ řekl Johnson na videu. Zároveň ujistil, že se cítí zdráv „jako rybička“. „Nezáleží na tom, že jsem tu nemoc už měl a překypuji protilátkami,“ dodal premiér s úsměvem na tváři.

Vládu chce Johnson dál řídit z karantény. „Mám toho mnoho na srdci a sdělím to samozřejmě přes Zoom a dalšími způsoby elektronické komunikace,“ řekl v závěru videa.

Podle britských médií se Johnson ve čtvrtek sešel se skupinou poslanců. Jeden z nich, konzervativní zákonodárce Lee Anderson, poté kvůli příznakům absolvoval test na koronavirus, jeho výsledek byl pozitivní.

Britský premiér se koronavirem nakazil už letos v březnu. Zpočátku se snažil dál vládu řídit, později se mu ale přitížilo a musel být dokonce převezen do nemocnice. Tři dny strávil na jednotce intenzivní péče, kde dostával kyslíkovou masku.

Merkelová by podle médií chtěla zpřísnit karanténu

Německá kancléřka Angela Merkelová by kvůli stále vysokým počtům nových případů ráda zpřísnila stávající karanténní opatření. Ačkoli se na pondělním jednání s premiéry spolkových zemí může spoléhat na podporu vlivného bavorského premiéra Markuse Södera, většina jeho kolegů zatím podle německých médií nechce podmínky karantény měnit.

Institut Roberta Kocha (RKI), který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, v 83milionovém Německu ohlásil minulý týden v pátek 23 542 nových případů koronavirové infekce. To bylo dosud nejvyšší číslo. Za neděli pak země zaznamenala 10 824 dalších nemocných, což je značný pokles, který ale zčásti vychází z obvykle výrazně nižších víkendových statistik.

Podle návrhů, do kterých měl magazín Der Spiegel možnost nahlédnout, chce spolková vláda plošně ve všech školách nařídit roušky i při vyučování. Stávající třídy by se navíc měly rozdělit na poloviny.

Vláda chce rovněž vyzvat děti a dospívající k tomu, aby se ve volném čase stýkali jen s jedním kamarádem. Zachování prezenční výuky vláda považuje za prioritu. 

Zpřísnit by se podle představ Berlína mělo i setkávání rodin. Nyní se mohou na veřejnosti stýkat dvě domácnosti v maximálním počtu deseti lidí. Nový návrh udává, že sejít se volně může jedna domácnost, ke které se mohou připojit nejvýše dva členové druhé domácnosti. Vláda chce navíc opět vyzvat veřejnost, aby do Vánoc zrušila rodinné oslavy i setkání. 

Kancléřčin návrh zmiňuje i nový přístup ke karanténě, do které by se musel odebrat každý s příznaky nachlazení, zejména pak s kašlem a rýmou. Ačkoli se symptomy nachlazení a covidu-19 v mnohém shodují, je nyní možné do škol a školek chodit i s rýmou, pokud je dítě bez zvýšené teploty.   

Rozvolňování na Slovensku

Slovensko díky zlepšující se epidemické situaci přistupuje na mírné rozvolňování protipandemických opatření. Od pondělí se opět mohou otevřít divadla, kina, kostely nebo sportoviště, ale v omezeném režimu. 

Například do fitness center může přijít najednou pouze šest klientů. Majitelé posiloven a podobných zařízení tak zavádějí nové rezervační systémy, už teď tak hlásí naplněné kapacity. Podle provozovatelů to však pokryje jenom asi polovinu nákladů. Kina a divadla mohou zaplnit pouze polovinu své kapacity, spousta z nich tak neotevřela vůbec. 

Oznámení o rozvolnění opatření bylo překvapením, protože premiér Igor Matovič původně tvrdil, že stávající restrikce budou platit minimálně do konce listopadu. Kritici vlády se nyní ptají na to, proč se neotevřou také školy a restaurace.  

Mluvilo se také o plánech uzavřít přechody a testovat na hranicích. Podle ministerstva zdravotnictví ale přijíždí tak málo lidí, že to nemá smysl. V rizikové kategorii už jsou všechny sousední státy. Platí výjimky pro studenty, pendlery nebo tranzit, kontroly jsou namátkové.

Plošné testování v Rakousku bude dobrovolné

Hromadné testování na koronavirus, které plánuje rakouská vláda, bude na rozdíl od Slovenska dobrovolné. Po videokonferenci se slovenským premiérem Igorem Matovičem to řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Testovací akce má být „nabídkou“ adresovanou těm, kteří si nemohou dovolit drahé PCR testy, informovala agentura APA.

Navzdory dobrovolnosti Kurz předpokládá, že možnosti nechat se otestovat využije v Rakousku hodně lidí. Před Vánoci si totiž podle něj budou chtít být Rakušané jisti, že nejsou infikovaní a nenakazí své blízké. Po otestování bude podle rakouského kancléře jasné jen to, jaká je v zemi aktuální situace. Masové testování nebude náhradou za testovací strategii, například v pečovatelské oblasti. 

Bližší detaily k masovému testování chce Kurz zveřejnit na konci tohoto týdne. Zpočátku se chce zaměřit na určité skupiny, například učitele. Konečným cílem ale je otestovat co největší část populace.

Na organizaci by se mělo kromě ministerstva zdravotnictví podílet i ministerstvo obrany. Třicet rakouských vojáků si již podobnou akci vyzkoušelo, pomáhali totiž při plošném testování na Slovensku. Kurz ocenil přínos plošného testování na Slovensku, kde je podle něj nyní nejlepší epidemická situace ve střední Evropě.

Izrael otevře hotely i hranice

Koronavirová situace v Izraeli se postupně zlepšuje, tamní parlament už ve čtvrtek schválil obnovení provozu hotelů u Rudého a Mrtvého moře. Kvůli pandemii byly zavřené skoro dva měsíce.

„Hotely v těchto oblastech získají jakousi autonomii. Bude tam volnější režim, možnost rychlého opakovaného testování a tamní hotely se otevřou. Zároveň to ale znamená, že region musí být odhraničen od státu Izrael. Bude to jakási zóna uprostřed Izraele, která vykročí napřed v uvolňování,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT David Borek. 

Podle Borka je Izrael první zemí, která na podzim v rámci boje proti koronaviru uzavřela ekonomiku a vzápětí dokázala druhou vlnu zvládnout. Pandemická situace nyní přitom stagnuje.

Zákaz vycházení neprošel

„Počet nakažených je nižší, pohybuje se kolem sedmi až osmi stovek, ale už dávno neklesá. Reprodukční číslo stagnuje,“ uvedl Borek. Podle něho je pandemická situace v Izraeli v současnosti stabilizovaná, nicméně nákaza je stále přítomna v tamní populaci a představuje riziko.

Nahrávám video

Izraelská vláda v neděli jednala o rozvolnění opatření, k závěru ovšem nedošla. „Premiér Benjamin Netanjahu navrhoval uvolnit spoustu opatření a místo toho zavést noční zákaz vycházení, to ovšem neprošlo. Řešilo se také otevření druhého stupně základních škol, to také neprošlo,“ popisuje zpravodaj. Kabinet v pondělí zasedá znovu a bude pokračovat v jednání.  

Izraelské ministerstvo zdravotnictví plánuje povolit cestování do ciziny, a to i do států s vysokým výskytem nákazy koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...