Srbsko podporuje územní celistvost Ukrajiny, prohlásil v Oděse Vučić

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.

Na summitu, který hostil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se zúčastnili představitelé dvanácti zemí jihovýchodní Evropy, Vučić mimo jiné uvedl, že Srbsko by mohlo Kyjevu pomoci s obnovou válkou zničených regionů Ukrajiny.

Srbský prezident, známý proruskými názory, v projevu ujistil, že Srbsko zůstane věrné mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, uvedl server Ukrajinska pravda. „Dokážu si představit, že Ukrajinci už mají po krk slov o podpoře a pomoci,“ řekl. Dodal, že Srbsko by chtělo pomoci více prakticky, při obnově „jednoho či dvou měst či regionu“.

Vučičovo jméno se však – na rozdíl od nového rumunského prezidenta či moldavské prezidentky a šéfů bulharské, chorvatské a řecké vlády – neobjevilo pod prohlášením ze summitu odsuzujícím „brutální agresi Ruska proti Ukrajině“, požadujícím stažení ruských sil z ukrajinského území a slibujícím podporu Ukrajině, „dokud bude zapotřebí“, upozornila agentura AFP.

Srbský prezident, který se snaží balancovat mezi Ruskem a Západem, podle Reuters vysvětlil, že jeho rozhodnutí nepodepsat prohlášení odráží snahu Bělehradu udržet dobré vztahy jak s Kyjevem, tak s Moskvou. „Ochranou našich (srbských) zájmů částečně chráním ruské i ukrajinské zájmy,“ řekl srbským novinářům.

Srbsko pod Vučičovým vedením balancuje mezi svými tradičními vazbami na Rusko a Evropskou unii, o jejíž členství se tato balkánská země uchází. V rusko-ukrajinské válce se označuje za neutrální. Ačkoliv Bělehrad plošnou ruskou invazi odsoudil, nepřipojil se k západním sankcím uvaleným na Moskvu za její agresi vůči Ukrajině. Vučić se také nejméně třikrát setkal se Zelenským.

Ruská rozvědka SVR koncem května obvinila Bělehrad z „rány do zad“ Rusku jako tradičnímu spojenci, jelikož srbské zbrojovky dodávají munici ukrajinské armádě za pomoci prostředníků v podobě členských států NATO, především Česka.

Vzkaz Západu, hodnotí stanice N1

Stanice N1 hodnotí návštěvu Ukrajiny jako Vučičův vzkaz Západu, že Srbsko si drží odstup od ruské linie. Vučić se 9. května sice zúčastnil vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí, na rozdíl od předchozích let, kdy seděl v blízkosti vládce Kremlu Vladimira Putina, letos dostal místo v posledních řadách. Analytici to označovali za znamení možného ochlazení rusko-srbských vztahů, či alespoň snížení významu, který Moskva momentálně Bělehradu přikládá. N1 rovněž připomíná varování, které EU adresovala všem evropským politikům, kteří se moskevské přehlídky hodlali zúčastnit.

Bělehrad uznává Ukrajinu v jejích hranicích z roku 1991 včetně poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Kyjev naopak odmítl uznat nezávislost Kosova, které Srbsko nadále považuje za svou jižní provincii.

Jediným srbským prezidentem, který navštívil Ukrajinu, byl v roce 2011 Boris Tadić. Předchozí ukrajinský prezident Petro Porošenko navštívil Srbsko v roce 2018.

Hostitel summitu Zelenskyj podle ukrajinských médií varoval, že Rusko se chce zmocnit Oděsy ve snaze dostat se až k hranicím s Moldavskem a Rumunskem. Putina může přimět k ukončení války jedině vojenská podpora Ukrajiny a zesílení sankcí, prohlásil ukrajinský prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...