Státy v Amazonii utvořily alianci proti odlesňování. Zločiny proti pralesu by mohly čelit tvrdším postihům

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí. Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje.

Podle serveru G1 země budou v úsilí zamezit ničení amazonského pralesa sledovat cíle stanovené ve svých národních strategiích. Například Brazílie, na jejímž území leží přes šedesát procent pralesa, chce ukončit odlesňování do roku 2030.

Prohlášení vyzývá rozvinuté země, aby dodržely svůj slib poskytovat ročně pomoc na ochranu klimatu ve výši sta miliard dolarů. Peníze by měly dostat chudší státy a rozvíjející se ekonomiky, mezi které patří i státy zastoupené na summitu v Belému.

Otázka těžby ropy

Jedním z hlavních bodů sporu byla podle agentura otázka těžby ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa. „Je nutné opustit fosilní paliva,“ zdůraznil Petro. Naopak Brazílie by podle agentury EFE chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky. Ropný průmysl je klíčový i pro další přítomnou zemi na summitu, Venezuelu, a s jeho rozvojem počítá také Guyana.

V prohlášení se státy zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. Spory mezi státy později popřel brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. „Nemáme odlišné postoje,“ řekl.

Cílem dvoudenního summitu je nalézt společnou řeč ohledně ochrany amazonského pralesa. Podle brazilské ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je nutné zabránit tomu, aby se amazonský prales dostal do „bodu zvratu“, kdy začne produkovat více oxidu uhličitého, než kolik ho dokáže absorbovat.

Dosavadní využívání amazonského pralesa podle brazilského prezidenta „vyprodukovalo bohatství pro několik málo lidí a chudobu pro mnohé“, zatímco vedlo k ničení životního prostředí. Luiz Inácio Lula da Silva se domnívá, že nelze dosáhnout lepší ochrany pralesa bez zlepšení životních podmínek zhruba padesáti milionů lidí, kteří na území tohoto ekosystému žijí. 

To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. „Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí, je to jen seznam slibů,“ řekl vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.

Přes šedesát procent amazonského pralesa se nachází v Brazílii, zbytek leží na území sedmi států. Amazonský summit je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii.

Summit zemí oblasti Amazonie
Zdroj: ČT24

Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce (OTCA), jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.

Na jednání v Belému jsou prezidenti Brazílie, Bolívie, Kolumbie a Peru. Venezuelu zastupuje viceprezidentka, Guyanu premiér a Surinamu a Ekvádor ministři zahraničí.

Amazonii trápí odlesnění, znečištění a ilegální obchod

Pro současnou vládu prezidenta da Silvy je ochrana Amazonie prioritou. Zatímco jeho předchůdce Jair Bolsonaro nedotčený prales otevíral dřevařům, těžařům a velkofarmám, satelitní monitorování ukazuje, že proti loňskému červenci v tom letošním zpomalilo odlesňování až o dvě třetiny.

Raoni, náčelník přírodního kmene Kayapů, to vítá. Stejné zájmové skupiny ale nyní podle něj tlačí na brazilský Senát, aby ochranu území znemožnil. „Nechápu, proč jsou tak tvrdohlaví a dělají stále totéž. Nechápu, proč nám nenaslouchají,“ řekl.

Rezervace Kayapů je už teď obklíčená sójovými plantážemi a ranči s dobytkem. Řeky tak vysychají a jsou znečištěné. Na otravě vod se podílí i ilegální těžba zlata, která k extrakci drahého kovu využívá jedovatou rtuť.

„Zdevastovali obrovskou plochu. Nejprve byl zlikvidován deštný les, později byla na amalgamaci použita velice jedovatá rtuť, která se váže na zrnka zlata. Problém je, že rtuť zůstává v půdě, podzemní vodě i v řekách. Lidé nemají možnost získávat pitnou vodu,“ přiblížil v pořadu Horizont ČT24 geograf a hydrolog Bohumír Jánský z Univerzity Karlovy. Peruánští ochranáři dokumentují, jak rtuť proniká do rostlin, těl ptáků a savců a dál do potravního řetězce.

Jedním z hlavních cílů summitu je tak podle Jánského boj proti ilegálním skupinám. „Obchoduje se se zvířaty, drogami, zbraněmi, ale dokonce i s lidmi. To by měl tento summit pomoci řešit,“ vyjmenoval vědec, který vedl výzkumné expedice k Amazonce.

Nahrávám video

Dopady na životní prostředí jsou vidět i přímo u dějiště summitu. Za předměstími Belému obyvatelé trpí kvůli vyvážení průmyslových odpadů. „Voda tu bývala křišťálově průzračná, ne jako dnes,“ popsal rybář João Valdez. 

„Žijeme pět minut od města. Hlavy států, ministři všech těch zemí, kde jsou? Nepřijel za námi jediný inspektor životního prostředí,“ stěžoval si ředitel institutu Vida Para Nazareno Lobato.

Podle Jánského mají vůči Amazonii dluh také vyspělé státy, které po dlouhou dobu využívaly bohatství deštných lesů. Nyní by nejbohatší země světa mohly pomáhat „nejen finančně, ale především svými odborníky, kteří by na místě mohli vykonat užitečnou práci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že Spojené státy na žádost Teheránu a dalších zemí regionu odloží chystaný útok na Írán. Izrael se podle něj k tomuto závazku připojil. Podmínkou je podle něj brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu.
05:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maďarsko kvůli nízké hladině Dunaje zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks

Maďarsko v neděli poprvé od zahájení provozu elektrárny zcela odstaví jadernou elektrárnu Paks. V sobotu pozdě večer to oznámil premiér Péter Magyar, podle něhož je důvodem další pokles hladiny Dunaje. Země připravuje úsporná opatření, pomoc jí nabídlo Slovensko.
před 2 hhodinami

Při pádu letadla s turisty na jihu Peru v provincii Nazca zemřelo třináct lidí

Při pádu malého letadla s turisty v sobotu na jihu Peru zemřelo třináct lidí, včetně dvou pilotů, informuje agentura AFP s odvoláním na místní policii. Národnost cestujících, kteří si letěli prohlédnout obrazce na planině Nazca, nezmínila. Podle nepotvrzených zpráv některých peruánských médií šlo o turisty ze Španělska, Itálie a Německa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Exploze u luxusní restaurace v Moskvě zabila tři lidi, motiv zůstává nejasný

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která zabila tři lidi a dvě desítky dalších zranila, způsobila po domácku vyrobená výbušnina. Podle agentury TASS to oznámil Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle ruského servisu BBC se v luxusní restauraci Balzi Rossi konala soukromá akce, některé příspěvky na sociálních sítích podle agentury DPA hovoří o oslavě generála ruských ozbrojených sil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Požár v Gironde ve Francii je po víc než týdnu pod kontrolou

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Stále hoří ve francouzském departementu Gironde, situaci se tam však v sobotu podařilo dostat po více než týdnu pod kontrolu. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují také u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však protivzdušné obraně kvůli nedostatku střel do protivzdušných systémů podařilo zneškodnit pouze jednu. Ukrajinci udeřili na ruské vojenské cíle, sankcionovanou nákladní loď či rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Unijní ministři budou jednat o situaci v Ceutě v úterý

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.