Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Nahrávám video

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.

„PKK naplnila své historické poslání,“ napsala strana v prohlášení. Dodala, že její boj přispěl k tomu, aby otázku postavení Kurdů v Turecku a dalších státech bylo možné řešit za použití demokratických prostředků. PKK věří, že kurdské politické strany splní své povinnosti při rozvoji kurdské demokracie a zajištění vzniku kurdského demokratického národa, zdůraznila dále ve zveřejněném prohlášení.

„Situace se změnila. Důvody, kvůli kterým se bojovalo předchozích čtyřicet let, opadly a kurdská menšina má v Turecku takové politické zastoupení, že se PKK rozhodla přesunout boj za kurdská práva na politickou rovinu,“ okomentovala situaci analytička Asociace pro mezinárodní otázky z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Lahučká.

„Určitě to není o tom, že by PKK byla jednotná. Už teď se čekalo, jestli nedojde k nějakému vnitřnímu boji, protože samozřejmě mezi nimi jsou lidé, kteří chtějí bojovat dál,“ míní odbornice, podle které ale rozhodnutí o rozpuštění a ukončení ozbrojeného boje neučinil jeden člověk. „Je to rozhodnutí více lidí,“ dodala Lahučká.

Nahrávám video

Nejmenovaný představitel PKK agentuře Reuters sdělil, že eventuální předání zbraní, které organizace má, tureckým úřadům, bude záležet na přístupu Ankary k členům PKK a právům Kurdů.

K rozpuštění vyzval vězněný vůdce

Oznámení o rozhodnutí strany přichází několik dní po sjezdu, který se uskutečnil v kurdské autonomní oblasti v severním Iráku. Vůdce PKK Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 vězněn na ostrově Imrali poblíž Istanbulu, v únoru vyzval, aby strana svolala sjezd a formálně rozhodla o svém rozpuštění. „Ve chvíli, kdy zakladatel a dlouholetý lídr vyzval k odzbrojení a rozpuštění, čekalo se, že tato organizace jeho výzvě dostojí,“ poznamenal zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

„Považuji toto rozhodnutí za velmi důležité pro mír a trvalou stabilitu v našem regionu,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Fidan, který mluvil i o historické etapě. „Samozřejmě, bude nutné přijmout praktická opatření a budeme to podrobně sledovat,“ uvedl podle agentury AFP.

Mluvčí strany AKP prezidenta Erdogana Ömer Çelik sdělil, že turecké státní orgány budou důsledně sledovat, zda PKK plní to, co oznámila. Rozpuštění strany označil za zásadní krok k tomu, aby se Turecko zbavilo terorismu.

Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Fahrettin Altun prohlásil, že ukončení teroristických činů v Turecku není „procesem, který skončí velmi rychle, ze dne na den“. Podle něj vláda udělá nezbytné kroky pro to, aby byl takový proces bezproblémový. „Všechny kroky budou podniknuty citlivým a transparentním způsobem,“ dodal mluvčí.

Erdogan řekl, že až PKK složí zbraně, otevřou se dveře nové éry. Rozhodnutí označil za důležitý milník v dosažení tureckého cíle být zemí bez teroru. Turecká vláda již dříve dala najevo, že složení zbraní očekává i od syrských kurdských milicí YPG, které považuje za odnož PKK. YPG ale popírá, že by byla součástí PKK, a tvrdí, že pro ni kroky PKK nejsou závazné.

Podle Lahučké je patrné, že prezident současné události vnímá pozitivně. „Je tam naprosto zřejmé, že se bude celá tahle současná akce prezentovat jako dílo prezidenta Erdogana, aby získal další plusové body,“ dodala.

Nahrávám video

Prezident iráckého Kurdistánu krok přivítal

Rozhodnutí PKK přivítal prezident poloautonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání. Strana tím podle něj „prokázala svou vyspělost a otevřela cestu dialogu ve prospěch soužití a stability v Turecku a regionu“. S odůvodněním, že útočí na základy PKK, Turecko už řadu let provádí údery v severním Iráku, což vyvolává nevoli Bagdádu i představitelů iráckého Kurdistánu.

Rozhodnutí PKK bude mít podle Reuters výrazné politické a bezpečnostní důsledky pro celý region, včetně sousední Sýrie, kde jsou kurdské síly spojenci Spojených států amerických.

PKK vedla od roku 1984 proti tureckému režimu ozbrojený boj za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně uskupení bojovalo za nezávislý Kurdistán, posléze se ale jeho cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí. Turecko i západní země včetně Evropské unie PKK označují za teroristickou organizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 1 hhodinou

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 5 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 5 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 6 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 6 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 6 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.