Rusko je a zůstane hlavní hrozbou pro budoucnost Evropy, řekl Pavel po jednání B9

Nahrávám video

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Výsledkem jednání bylo přijetí deklarace, která znovu potvrdila vůli k plnění závazků přijatých v Haagu,“ uvedl Pavel s tím, že jde mimo jiné o dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent. Zároveň podle něj potvrdila vůli nadále podporovat Ukrajinu a Moldavsko.

„Rusko je a zůstane, a to i po dosažení příměří nebo mírového jednání na Ukrajině, tou hlavní bezpečnostní výzvou – hrozbou pro celou Evropu i v delším horizontu,“ prohlásil rovněž Pavel s tím, že jednání s lídry B9 bylo „mimořádně otevřené.“

Pavel také ocenil účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. K tématu protivzdušné obrany uvedl, že zkušenosti z bojiště na Ukrajině ukazují, že všechny země, možná s výjimkou Spojených států, mají v této oblasti co dohánět.

Český prezident poznamenal, že ukrajinskou zkušenost z moderního válčení a know-how při výrobě některých prostředků by bylo možné spojit s finančními zdroji a výrobními kapacitami některých evropských zemí a „touto iniciativou přispět nejenom k efektivnější protivzdušné a protiraketové obraně Ukrajiny, ale vlastně všech členů Aliance, především těch na východním a severním křídle“.

Společné prohlášení ze summitu lídrů zemí B9 mimo jiné uvádí, že narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO.

V prohlášení dále podle Reuters stojí, že k řešení bezpečnostních výzev je nezbytné rozšířit transatlantickou obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců. Veřejné zakázky by také měly být v rámci Aliance zadávány na vyšší než jen národní úrovni.

Lídři také uvítali iniciativy Evropské unie na posílení obrany. „Nadále se zavazujeme zajistit, že obranné plány NATO budou mít k dispozici všechny prostředky,“ uvádí text.

„Rusko je a zůstane nejdůležitější, dlouhodobou a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ uvedli lídři. V prohlášení dodali, že podporují trvalý mír na Ukrajině v souladu s mezinárodní právem a s bezpečnostními zárukami. Lídři také vyzvali k „silnější Evropě v silnějším NATO“. „Transatlantická vazba zůstává páteří naší kolektivní bezpečnosti,“ poznamenali ke vztahům se Spojenými státy.

Nawrocki mluvil o podpoře Ukrajiny

Rumunský prezident Nicušor Dan už před jednáním řekl, že schůzka je příležitostí zhodnotit postup v naplňování aliančních závazků přijatých loni v Haagu, ale i možností znovu potvrdit podporu Ukrajině a Moldavsku.

Varovali jsme, že ruský revizionismus není dočasný. Varovali jsme, že se do Evropy vrátilo imperiální myšlení.
Karol Nawrocki
polský prezident

„Naše bezpečnost závisí na jejich bezpečnosti,“ upozornil. Rovněž podle Nawrockého je třeba pokračovat v podpoře Ruskem napadené země a zároveň si uvědomovat roli Běloruska, které „podporuje ruské válečné úsilí“.

Právě zástupci Rumunska a Polska stáli před jedenácti lety u zrodu formátu B9 v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině. Podle Nawrockého se tehdy někteří domnívali, že země bijí na poplach příliš hlasitě. „Varovali jsme, že ruský revizionismus není dočasný. Varovali jsme, že se do Evropy vrátilo imperiální myšlení. Varovali jsme, že odstrašování nemůže existovat pouze na papíře,“ zdůraznil.

V současnosti má podle polského prezidenta Bukurešťská devítka větší význam než kdykoli od svého vzniku, a to i proto, že ruská agrese proti Ukrajině není izolovaným konfliktem. „Je to přímá výzva pro celý euroatlantický bezpečnostní řád. Kreml se snaží obnovit sféry vlivu, oslabit soudržnost NATO a podkopat suverenitu demokratických států napříč naším regionem,“ upozornil.

Nawrocki také ocenil přítomnost zástupců Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska. Jejich zapojení podle něj zásadně posiluje bezpečnostní architekturu severní a východní Evropy. Vyzdvihl také důležitost transatlantické vazby.

„Robustní a důvěryhodná spojenecká vojenská přítomnost na východním křídle NATO, včetně pokračujícího zapojení Spojených států a dalších spojenců, je nezbytná pro účinné odstrašení a obranu našeho regionu,“ dodal.

Bukurešťská devítka sdružuje země východního křídla NATO – Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, Polsko a pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko. K středečnímu prohlášení se ale vzhledem k čerstvé změně vlády nepřidalo Maďarsko. Text podpořily i severské státy, které byly přítomné – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko.

Ukrajinský prezident avizoval, že má na summitu naplánovaná jednání, která mají posílit ukrajinskou obranu proti ruské invazi a rozšířit formát dohod, které Kyjev uzavírá s partnery ohledně vývoje, výroby a financování dronů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...