Svět si připomíná den vzdělávání. Každé páté dítě ale vyrůstá bez něj

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Humanitární organizace, které se zabývají vzděláním v rozvojových zemích, upozorňují, že už tak nelichotivá situace se s příchodem pandemie ještě zhoršuje. Může to podle nich mít závažné demografické dopady. 

Vzdělání v Africe
Zdroj: ČTK

Podle zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) je velké riziko, že vzniknou takzvané ztracené generace –⁠ celé ročníky dnešních dětí, které koronavirus připraví v jistých ohledech o budoucnost.

Nejde o žádný z přehnaných katastrofických scenářů. Gramotnost je v chudých regionech zásadním atributem kvality života. Podle studie Global Citizen mají děti, jejichž matky umí číst, více než padesátiprocentní šanci na to, dožít se alespoň pěti let života.

Distanční výuka leckde není možná

Podle studie UNICEF a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), jejíž závěry byly publikovány v prosinci, dvě třetiny školáků nemají doma internet. Jde tak o více než dvě miliardy dětí bez možnosti se v době lockdownu připojit k on-line distanční výuce.

V řadě zemí se špatnou technologickou infrastrukturou tak vyučování na dálku v podstatě neexistuje. Nucené uzávěry škol tak zásadně poznamenají tamní vzdělávání. Podle výše zmíněné studie nedostatečná digitalizace umocňuje nerovnosti v globálním měřítku mezi vyspělými a chudými státy, ale i ve vnitřním sociálním rozložení –⁠ mezi bohatší a chudší vrstvou.

„Je to víc než digitální propast. Je to digitální kaňon,“ myslí si výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Foreová. Třeba v západní a střední Africe má doma internet jen pět procent dětí, a pokud jsou zavřené školy, vzdělání se úplně přeruší. Nejedná se přitom o měsíce, ale v některých zemích i de facto o celý školní rok.

Přístup k internetu
Zdroj: UNICEF
  • Některé země se během protikoronavirové uzávěry snažily výuku na dálku zprostředkovat jinými cestami. Třeba v Maroku se rozhodli vyučovat skrze televizní vysílání. Tím ovšem odpadla možnost individuálního přístupu.

Některé vlády pandemii a školství nedokážou řešit

Podle ředitele UNICEF pro vzdělávání Roberta Jenkinse řada rozvojových zemí nedokáže nacházet správný kompromis mezi karanténními opatřeními a provozem škol. „Největší cenu za to zaplatí děti na okraji společnosti, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že ze školy odejdou úplně,“ tvrdí.

Například v africké Keni obnovili prezenční výuku letos v lednu po devíti měsících. Bývalá britská kolonie se tak stala poslední zemí ve východní Africe, která otevřela školy. To ale v zásadě nemusí znamenat vyřešení problémů. Rodiče některých žáků mají z návratu svých dětí do školních lavic obavy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní si stěžují na přeplněné třídy, ve kterých se někdy tísní i sto dětí. 

V Konžské demokratické republice zase začali stávkovat učitelé. Návrat k výuce znovu vyvolal debatu o financování školství. Před dvěma roky prezident Félix Thisekedi zavedl bezplatnou základní školní docházku, což ale významně zatěžuje rozpočet země, uvádí AFP. Sektor je tak velmi podfinancovaný. „Podporujeme bezplatné školství, ale ne vyučování zadarmo,“ uvedly odbory, které organizují stávky v zemi.

V Keni se po devíti měsících obnovila výuka
Zdroj: ABACA/ČTK

Chudoba i zoufalá bezpečnostní situace

Pandemie jen umocňuje potíže, které se na řadě míst světa projevují dlouhodobě. Možnosti vzdělávání tam limituje chudoba i špatná bezpečnostní situace.

Například na Madagaskaru tři ze čtyř dětí místo chození do školy pomáhají rodičům shánět jídlo, zjistil Světový potravinový program. Znepokojivě velká část jich dokonce musí žebrat na ulici. Kvůli intenzivnímu suchu, které zemi sužuje už třetím rokem, se Madagaskar dostává na pokraj humanitární krize.

Nahrávám video

Neblahlý vliv na vzdělávání má také politická či etnická roztříštěnost. K nucenému zavírání škol se musí uchylovat některé státy střední a východní Afriky i kvůli únosům nebo útokům různých ozbrojených skupin. 

Jeden z posledních útoků se odehrál v Nigérii v prosinci. Ozbrojenci unesli stovky studentů internátní státní střední školy na severozápadě země. K činu se přihlásila džihádistická militantní skupina Boko Haram. Podle protiteroristických expertů ale za incidentem byli spíš místní zločinci –⁠ škola se totiž nachází v oblasti, kde Boko Haram neoperuje, připomněla BBC. Školáci se nakonec v pořádku se svými rodinami sešli, byť byli značně vyčerpaní. 

V anglicky hovořící části Kamerunu zase v listopadu násilníci unesli jedenáct učitelů, oznámila kamerunská presbyteriánská církev. Podle AFP jsou v zemi útoky a únosy studentů a učitelů stále častější.

Útoky na vzdělávácí instituce se stupňují také v Mali, Burkině Faso a Nigeru –⁠ kde se bouří skupiny islámských radikálů. Atentáty na školy se v těchto státech za poslední roky více než zdvojnásobily, počet zavřených škol se za stejnou dobu oproti minulým letům šestkrát zvýšil.

  • V Afghánistánu nemá jakékoliv vzdělání 3,7 milionu dětí. Navíc 46 procent z těch, které se na základní školu zapsaly, studium nedokončí.

Nedostupnost vzdělání dělá z dětí oběti

UNICEF poukazuje na to, že děti, které přijdou o pravidelnou školní docházku, se častěji stanou oběťmi zneužívání. „Chlapci i dívky jsou snazším cílem pro obchodníky s bílým masem a nechají se rychleji přesvědčit, aby se přidali k ozbrojeným skupinám,“ píše organizace ve své zprávě.

Krize ve vzdělávání se projevuje také v genderových otázkách. Celosvětově na každých 100 chlapců bez vzdělání připadá 123 dívek. Těm navíc od útlého věku hrozí nucená manželství a s tím spojená nechtěná těhotenství, která je mohou ohrozit na zdraví i na životě.

  • V Zimbabwe přišla mladá dívka s nápadem, jak upozornit na problém dětských sňatků v zemi. Natsiraishe Maritsová pořádá nábory do kroužku taekwonda. Skrze bojový sport chce dívkám z chudých poměrů poskytnout šanci na vlastní život. Dívka používá sport k tomu, aby propojila mladé ženy a matky v boji proti dětským sňatkům.

Mise 2021

Rok 2021 ve světě odstartoval v naději, že se podaří díky očkování koronavirus porazit. Paralyzovaná školství v rozvojových zemích se znovu otevírají a žáci po nucené pauze mohou pokračovat tam, kde skončili.

Světové humanitární snažení čeká letos několik výzev. Musí se vypořádat nejen s covidem. „Konflikty, změna klimatu a ekonomická nestabilita mají za důsledek více vysídlených dětí než kdy předtím,“ uzavírá UNICEF.

Nuceně vysídlené děti v roce 2019
Zdroj: UNICEF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...