Svobody v Rusku se nedožiju, ale změna přijde, věří novinář nezávislého listu

Nahrávám video

V Rusku i přes zákazy, odebírání novinářských licencí, blokování stránek nebo přímo hrozby vězení dál pracují nezávislí novináři. Z období před ruským plnohodnotným vpádem na Ukrajinu ale pokračují ve své práci pouze dvě média. Jedním z nich je Novaja gazeta. „Snažím se o tom nepřemýšlet. Není normální probudit se ráno, dát s kávu a začít se bát,“ říká o novinařině pod tlakem ruských úřadů zástupce šéfredaktora tohoto listu Vitalij Jaroševskij. Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s ním v Moskvě natočil rozhovor pro Události, komentáře.

Novaja gazeta nesmí vycházet papírově, web deníku je v Rusku blokován. Redaktoři ale publikují také na sociálních sítích, streamují na YouTube a vydávají podcasty. „To všechno děláme přes VPN,“ říká Jaroševskij. Měsíčně si Novaju gazetu podle novináře najde milion a půl čtenářů. Provoz deník financuje z příspěvků od podporovatelů, redaktoři částečně pracují zdarma.

Pořád si dávat pozor

„Sledují nás pečlivě, ale my také nejsme žádní nováčci,“ říká Jaroševskij o dohledu ruských úřadů. „Neporušujeme zákon, umíme to dělat v tom směru, který nám nehrozí přímými sankcemi. Nesmíme používat slovo ‚válka‘ v souvislosti s tím, co se děje na Ukrajině. Je to absurdita, ale nepoužíváme ho. Dáváme si pořád pozor.“ Porušením zákona riskují novináři v lepším případě pokutu, v horším vězení.

Nezávislým zpravodajstvím se snaží Novaja gazeta vyvažovat to oficiální. Zdrojem informací je pro Rusy především státní televize. „Jsou celé regiony, kde neexistuje žádný jiný zdroj informací než První kanál,“ podotýká Jaroševskij. K jiným informačním kanálům tak mnozí lidé podle novináře přístup nemají, a často ani další nechtějí. „Myslí si, že všechno je v pořádku, a stačí jim to,“ obává se. „Je to úroveň nenávisti, zloby, pohrdání,“ dodává k obsahu oficiálního vysílání.

„Změna je historicky nevyhnutelná“

Ruský vůdce Vladimir Putin si letos v březnu zajistil již pátý prezidentský mandát ve „volbách“, které nebyly podle expertů ani západních politiků svobodné ani spravedlivé. Jeho podpora u Rusů podle „výsledků hlasování“ přesahuje sedmdesát procent. „Nemůžu to pochopit, to jsem nečekal. V roce 1991 i v roce 1993 jsem viděl lidi na náměstích, v ulicích, kteří bojovali za – nebojím se toho slova – za svobodu,“ říká Jaroševskij.

„Doufám a věřím, že toto skončí. Otázka je, ne co, ale jak, a toho se bojím,“ podotýká s tím, že možnostmi jsou revoluce nebo třeba občanská válka. Změna je podle něj historicky nevyhnutelná, uvádí příklad padesátých let, kdy Josifa Stalina vystřídal Nikita Chruščov. „Obávám se, že se toho nedožiju,“ odpovídá ale na otázku, kdy se Rusko stane svobodnou a demokratickou zemí.

Jaroševskij, který mimo jiné studoval a pracoval jako zpravodaj v bývalém Československu, sám v Rusku zůstává. „Nemůžu to tady nechat, nevím proč,“ vysvětluje. S vědomím, že jednou nebude mít možná jiného východiska než ze své rodné země odejít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...