Švýcarská prokuratura obvinila čtyři bankéře z pomoci při skrývání Putinova bohatství

Švýcarští prokurátoři obvinili čtyři bankéře z pomoci při skrývání desítek milionů švýcarských franků v zájmu Vladimira Putina. Informoval o tom list Financial Times (FT), podle kterého jde o jeden z prvních soudních případů na Západě, který se přímo týká majetku údajně patřícího ruskému vůdci.

Čtyři osoby byly zaměstnanci švýcarské pobočky ruské společnosti Gazprombank a patří mezi ně i její generální ředitel Roman Abdulin. Podle obžaloby – jejíž kopii poskytl deníku Financial Times soud v Curychu – se bankéři dopustili trestné nedbalosti, když umožnili otevření účtů ve Švýcarsku jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery, aniž se dotazovali na původ finančních prostředků, které přes ně proudily.

„Je notoricky známo, že ruský prezident Putin má oficiálně příjem něco málo přes sto tisíc švýcarských franků a není bohatý, ale ve skutečnosti má obrovský majetek spravovaný lidmi z jeho okolí,“ uvádí se v obžalobě. „Roldugin (byl) nastrčený člověk,“ stojí v dokumentu.

Mluvčí švýcarské pobočky banky Gazprombank, která v důsledku mezinárodních sankcí proti Rusku ukončuje svou činnost, obvinění proti zaměstnancům banky popřel. K soudnímu řízení se odmítl vyjádřit.

Síť fiktivních firem a účtů

Prokuratura tvrdí, že Gazprombank v případě Roldugina provedla minimální hloubkovou kontrolu. Podle obžaloby bankéři podepsali prohlášení, že violoncellista není „politicky exponovanou osobou“ – což je formální označení, které by vyvolalo další kontrolu – navzdory tomu, že se na veřejnosti široce objevily informace o jeho vazbách na Kreml a Putina.

Účty, které bankéři otevřeli ve Švýcarsku, naznačovaly, že Roldugin disponoval majetkem ve výši nejméně padesát milionů švýcarských franků (přes 1,1 miliardy korun) a plánoval do země ročně převést několik milionů prostřednictvím složitého systému fiktivních společností a účtů. „Deklarovaný majetek obecně nebyl v žádném případě věrohodný jako Rolduginův vlastní majetek,“ uvádí prokuratura.

Oficiální dokumentace banky o hloubkové kontrole Roldugina obsahovala pouze výtisk webových stránek divadla v Petrohradě, kde Roldugin působil jako dirigent, a jediný negativní výsledek vyhledávání v databázi Worldcheck, která zajišťuje dodržování předpisů.

Nevysvětlitelné bohatství

Prokuratura tvrdí, že čtveřice v Gazprombank si byla plně vědoma Rolduginova skutečného významu a vazeb. Obžaloba také podrobně popisuje, jak byly společnosti vedené na Rolduginovo jméno založeny úředníky banky Rossija, která se snažila maskovat své zapojení pomocí anonymních e-mailových adres.

„Banka Rossija je bankou předních ruských politiků a její majoritní akcionář a předseda představenstva (Jurij Kovalčuk) je považován za Putinova pokladníka,“ uvádí se v obžalobě.

Případ byl otevřen v důsledku zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers) v roce 2016, které se týkaly zhruba 214 tisíc subjektů z dvou set zemí světa, z nichž některé sloužily k ukrytí nelegálně získaného majetku. Analýza dokumentů zviditelnila kauzu Roldugina, jeho blízkost k Putinovi, bance Rossija a obrovské nevysvětlené bohatství.

Švýcarský bankovní regulátor FINMA poté zahájil vyšetřování proti bance Gazprombank. V roce 2018 dospěl k závěru, že banka „v letech 2006 až 2016 vážně porušila požadavky na hloubkovou kontrolu v oblasti boje proti praní špinavých peněz“, a uložil jí přísné sankce. Zároveň podal stížnost kantonálnímu státnímu zastupitelství v Curychu, čímž vyvolal formální trestní vyšetřování.

Státní zástupci nyní požadují tresty odnětí svobody pro všechny čtyři dotčené bankéře. Soudní proces začne v Curychu 8. března. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...